úterý 29. listopadu 2016

Padesátka | Oliver Burian

... takovej horskej humor

Tak jako každý rok se i letos v Krkonoších koná tradiční běžkařský závod - Tříkrálová padesátka.

Pavka Bulán je zapálený horal a tento každoroční závod je pro něj srdcovou záležitostí. Dává si vždy záležet, aby měl dobrou mázu, nechá si narůst plnovous a s radostí vytáhne svou kombinézu s norským erbem na hrudi. Díky svému "retro" vzhledu je sympaťák na první pohled, zatímco jeho jediný syn Jura je přesným opakem Pavky. I když svého otce nadevše miluje a přál by si, aby na něj byl pyšný, Padesátka jej nechává naprosto chladným a ještě se nestalo, aby ji někdy dojel. Místo toho jej přitahují jiné padesátky. Jsou to právě zralé ženy, pro které má Jura slabost a o kterých tvrdí, že jim "vyhání mráz z duše."

Když se Pavka po projetí cílové čáry svého nepodařeného syna nedočká, zjišťuje od svých spoluzávodníků, že Jura vzdal závod ještě před druhým kilometrem. Vytočený do nejvyšších otáček se vrací zpátky do tepla na Vichrovku, kde po otevření dveří spatří Juru, jak se kochá fotografiemi ulovených padesátnic.
Pavka, rozčílený do nepříčetnosti začne synovi opět vyčítat spousty věcí, aby se nakonec vytasil s rentgenovým snímkem svých plic - má rakovinu a umírá, jeho jediným přáním je, aby Jura příští rok dojel do cíle Padesátky. 

... "A tohleto..., to je rakovina."
Jura je z toho oznámení celý zkoprnělý. Neví, co na to říct, tak situaci vyřeší otázkou. V té najednou zazní probuzený zájem o chlapa, co sedí proti němu, a poté, co ho celý den sere, mu teď uštědří ještě další ránu :
"Tak proč takhle kouříš, táto ?"
"Protože si mě nasral !" zazní odpověď, ze které je zřejmé, že s těmi, co nedoběhnou Tříkrálovku, nemá Pavka slitování. Syn nesyn, krev nekrev, geny negeny, rakovina nerakovina...

Honza Hilský je lehce obtloustlý manažer, který se také chystá zúčastnit tohoto každoročního závodu. Jeho matka Kateřina jej samozřejmě hodlá podpořit, avšak ještě před samotným závodem věštila z hrníčků, což neměla dělat. Je přeci známo, že na Tři krále se nevěští, protože se věštba vždy vyplní. Kateřina je celá vystrašená jelikož vyvěštila uhlí a to znamená smrt.

Aby se alespoň trochu zahřála, než její jediný syn dorazí do cíle, jde si dát čaj s rumem. Když nechtěně vyslechne rozhovor dvou dívek, zavzpomíná na sedmdesátá léta, konkrétně na rok 1977. Ve svých vzpomínkách se vydává do Labužníka - místního baru a rozhodne se, že se vrátí na místo činu.

Honza se po úspěšném absolvování Tříkrálové padesátky vydává s pomocí Dulavy a jeho rolby výš do hor. Díky nepřízni počasí a husté mlze jej Dulava vysadí dříve, než předpokládal, a tak se ke svému cíli vydává pěšky. Ocitá se na Vichrovce ve společnosti Jury a Pavky a to se teprve začnou dít věci...

O filmu, který byl natočen dříve, než napsána tato kniha jsem vůbec nevěděla. Tak nějak šel úplně mimo mě. Když se mi ovšem naskytla příležitost si přečíst tuto knihu, tak jsem neváhala ani minutu. Za prvé proto, že jsem poslední dobou poměrně podlehla českým autorům a jejich tvorbě a za druhé jsem si říkala, že by to mohl být skvělý, humorný příběh z prostředí českých hor. 

Kniha určitě zaujme už na první pohled, sníh, Tři králové a tváře našich hlavních hrdinů, kolem kterých se celý příběh točí.
Ústředními postavami je starý Pavka spolu se synem Jurou. Neohrožený Pavka, který svému nepodařenému synovi vtlouká zásady správného horala a nechápe, kde se stala chyba. Vždyť se Jura narodil ve vysoké nadmořské výšce na Sněžce, aby se rychleji okysličoval. Namísto toho Jura je sexuchtivý mladý muž, jehož největší vášní je uspokojování zralých padesátek, které nejraději tahá do krmelce v lese a hlavně si je nesmí zapomenout vyfotit ! 
Dále tady máme Honzu, který hledá svého otce, kterého nikdy nepoznal  a jeho matku Kateřinu, která svého Honzíčka sleduje jako ostříž a nezapomíná při tom na pořádnou dávku alkoholu na zahřátí.

Celý příběh je doplněn pasážemi, ve kterých se vracíme zpátky do minulosti let sedmdesátých. Čtenář se nemusí obávat nepřehlednosti, jelikož jsou tyto pasáže psány kurzívou.
Dohromady na nás v knize čeká šestnáct poměrně krátkých kapitol, a kniha je zakončena epilogem.
Nejen za zmínku, ale také za pochvalu stojí také obrazová část o kterou je kniha obohacena. Jedná se o záběry z filmu a celkem se tedy jedná o 32 stran této přílohy.

V příběhu se setkáváme také s ostatními postavami, kterých je poměrně dost, nicméně nemají v knize až takový prostor a orientace mezi nimi je bezproblémová. Celkově je příběh poměrně čtivý, relativně dobře napsaný.
Já osobně jsem ovšem měla problém hlavně se sprostými a hanlivými slovy. V přímé řeči mi nevadily, tak nějak patřily k ději, ovšem ve vypravěči mi přišly nevkusné a zbytečné a rádoby humorné scény pak díky tomuto jevu balancovaly na hraně trapnosti.

Ovšem i čistý humor a hlášky, které pobavily se v knize najdou. Celkově bych tento počin zhodnotila jako průměr, čekala jsem přeci jen něco trochu jiného. Avšak i tak jsem se docela pobavila a kniha mě určitě nalákala na film, na který se budu muset v brzké době podívat.

Pokud máte chuť na nenáročné, i když trochu vulgární čtení a nepatříte mezi puritány, tak se po knize mrkněte.



Za zaslání recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství JOTA.

Knihu si můžete zakoupit zde.


Název : Padesátka
Autor : Oliver Burian
Nakladatelství : Jota

Počet stran : 196 + 32



A co vy ? Zaujala Vás tato kniha ? Máte v plánu si ji přečíst ? 
Viděli jste film ? Líbil se Vám ? 

Neváhejte a o svůj názor se podělte v komentářích :-)


neděle 27. listopadu 2016

S hlavou v oblacích (pejru) | Kateřina Petrusová

Markéta je kreativní ředitelka jedné reklamní agentury a vydala se na víkend do jižních Čech na chatu za svou nejlepší kamarádkou Katkou. Když vjížděla do jedné ze zatáček, tak ji nemile překvapil uprostřed silnice stojící kůň. Dupla proto na brzdu a strhla volant, aby se vyhnula srážce a díky tomu skončila v příkopu.
Koně tato nemilá událost nijak nevyděsila a dál se flegmaticky věnoval své předchozí činnosti, zato Markéta přemýšlela co bude teď dělat, mobil bez signálu a čekat jestli by si jí tady někdo v této osamocené končině vůbec všiml asi nemá smysl. 

Vzpomněla si na léto strávené u babičky na statku a na to, jak se jako čtrnáctiletá starala o koně. Kůň, díky němuž skončila tam kde je, se přímo nabízel k tomu, aby využila jeho přítomnosti a svezla se na něm do nejbližší vesnice pro pomoc.

...Věděla jsem, že bych to neměla dělat. Neznala jsem ho, netušila jsem, proč se tu motá bez jezdce. A už je to pěkných pár let, co jsem naposledy jela na koni. Kdo ví, jestli si vůbec pamatuju, jak se to dělá. Všechno mi říkalo, že bych neměla – ale neodolala jsem...

Než došli do nejbližší vesnice, jenž nesla název Lhota, tak uběhla notná chvíle a Markéta už začínala být celkem vzpruzená. Konečně uviděla prvního člověka a chtěla se jej zeptat, jestli by se nenašel někdo, kdo by jí pomohl vyprostit auto z příkopu, jenže flegmatický kůň odmítal zastavit a pokračoval si dál svým tempem, dokud nedošli do dvora jednoho statku. Tam uviděla tři vidláky, svlečené do půl těla s lahváčema v rukách, jak se k nim se strašným řevem, oblečená v jezdeckém řítí malá, drobná, dlouhovlasá blondýna, které okamžitě v duchu dala přezdívku Karla.

Jeden z vidláků, velký a strašidelný, se představí jako Pavel, nicméně Markéta mu dala v duchu přezdívku Marvin. Dověděla se, že kůň patří právě jemu a jen tak někoho nesnese. Povyprávěla mu co se přihodilo a Marvin nastartoval svého Nissana a spolu se vydali na místo kolize, aby mohli vyprostit zapadlé auto. 

Ovšem hned po příjezdu na místo je jasné, že to jen tak lehce nepůjde. Schumi, jak autu Markéta přezdívá, na tom není zrovna dobře a potřebuje do servisu. Jenže je pátek podvečer a o víkendu automechanik nepracuje, poslední autobus už dávno odjel a taxi je tady spíše science fiction. 

...O půl hodiny později jsem se cítila ještě víc rozhozeně a k tomu naštvaně a ublíženě a zklamaně a chtělo se mi brečet. Schumi si hověl na podvalníku, kolo pořád nakřivo. Chlapík jen o něco starší než já právě nasedal za volant auta, které podvalník táhlo, aby si citroenka mohl odvézt k sobě do dílny. Byl to místní automechanik Daniel, který prohlásil, že je mu líto, ale už má padla a nedokáže s tím nic udělat až do pondělního rána. Nepomohly výhrůžky. Nepomohl pokus o podplacení. Nepomohl ani zoufalý pokus o flirtování...

Marvin proto nabízí Markétě víkendový azyl u něj na statku a ona i když velice nerada nakonec přijímá. 

Marvin hned večer navrhnul Markétě, že ji naučí lítat a proto druhý den, časně z rána, spolu vyráží na louku, kde se chystají vyletět balónem a podívat se na okolí pěkně z výšky. A to není všechno, postupně se z Marvina stává Pavel a z Markéty Zmrzka. Díky jiskře, která mezi nimi přeskočí se z tohoto víkendu začíná stávat něco více než jen nucené přečkání na statku...

Po této knize jsem sáhla na doporučení kamarádky, které se moc líbila a já musím říct, že mě také mile překvapila.

Jako první se podíváme na obálku, která je navrhnuta velice vkusně a na první pohled určitě zaujme. Navíc obálka znázorňuje slib Marvina, že naučí Markétu létat.
V knize na nás čeká celkem devět samostatných kapitol.

Popravdě jsem netušila co přesně od knihy očekávat ale mé první setkání s autorkou dopadlo překvapivě dobře.
Markéta je rázná žena, která to má v hlavě všechno relativně srovnané, tedy alespoň do poloviny knihy. 
Je nezávislá, zvyklá se sama o sebe postarat, její nejlepší kamarádka Katka je její spřízněná duše. Má dobrou práci, která ji baví a všechno jí tak nějak vychází podle plánu, alespoň do toho osudného víkendu, který Markétě převrátí život vzhůru nohama.

Děj knihy se odehrává ve vesničce v jižních Čechách, kde se chodí spát se slepicemi a vstává se při prvním ranním kokrhání. 
Pavel, který na první pohled vypadá poněkud hrozivě je vlastně sympatický sedlák s dobrým srdcem a právě tyto vlastnosti učarují nejen Zmrzce, ale musí dostat i každou čtenářku.

Příběh se do první poloviny velice dobře čte, děj je svižný se spoustou humoru. Vztah Zmrzky a Marvina je kouzelný, plný romantiky, které letní láska nabízí. 
Nicméně ve druhé polovině už to bylo o poznání horší. 
Autorka některé situace uměle natahovala a Markéta, která byla v první polovině příběhu sympatická se začala chovat poněkud zbrkle. 
Svým chováním, neustálými útěky a naprosto nelogickým způsobem uvažování mi spíše než zralou ženu začala připomínat slečnu chodící na druhý stupeň základní školy a já jsem si přála, aby jí Kateřina vrazila jednu na vzpamatování. Reakce hlavní hrdinky mi trochu kazily celkový dojem ze samotného příběhu.

I když byly některé situace v knize poměrně předvídavé, tak si myslím, že se jedná o poměrně zdařilý román, který potěší nejednu čtenářku. 
Kniha je takovou příjemnou jednohubkou, která se čte prakticky sama. K odpolednímu čaji a vydechnutí od reality všedních dní je tento příběh jako stvořený.

Název : S hlavou v oblacích (pejru) 
Autor : Kateřina Petrusová
Nakladatelství : Fragment
Počet stran : 120






A co vy ? Četli jste tuto knihu, nebo Vás zaujala ? 
Máte v plánu si ji přečíst ? 
Neváhejte a o svůj názor se podělte v komentářích :-)

úterý 22. listopadu 2016

Moudré z nebe | Richard Skolek

Anotace 
Kniha Moudré z nebe je dětským deníčkem, který je však určen dospělým čtenářům. Malý Richard si zaznamenává stěžejní okamžiky z předškolního a raně školního života. A řeší je s vážností svému věku vlastní. Nenajdete zde žádnou literární uhlazenost, žádný vysoký styl, jen vyprávění malého kluka, který si nebere servítky, často odbíhá od tématu a plete páté přes deváté.



Richard je malý, tlustý, ale chytrý klučina, milovník Star Treku, který žije se svými rodiči a se sestrou v bytě v Brně. 
Rodiče ho přihlásili do sportovní třídy, nicméně Richard sport nesnáší. Ze všeho nejlepší je totiž jíst hromady sladkostí a s nikým se nepodělit...

Spolu s Richardem zažíváme radosti a starosti dětství let devadesátých, řešíme, jestli pan prezident má vůbec nohy, když se mu říká "hlava státu", nebo co se stane, když se zapomene vystoupit z páternosteru. 

...Ptal jsem se mamky, co to znamená "pták na desátou", že tomu nerozumím, a vona říkala, že to jsem já, ale dál mi to nevysvětlila, tak jsem se zeptal na "přetrhnu tě jak hada" a "už je ruka v rukávě", ale mamka tomu buď nerozumí, nebo je to zase nějaká ta dospělácká věc, tak jsem si řek, že to nechám chvilku plavat, mamka nemá ráda, když se jí pořád na něco ptám, ale příště se určitě musím zeptat na Zagroše Kudlu, kdo to byl a tak, protože mi to děsně vrtá hlavou, a taky na takový ty divný věci, co začínaj na "ne", ale bez toho "ne" to jsou blbosti, třeba "nebohý", "nešvar" a tak, a taky na kaktus, musím se určitě zeptat na kaktus, protože cirkus je cirkus bez cirku a fíkus je fíkus bez fíku, ale kaktus není kaktus bez kaktu, a to je prostě divný...

Kniha moudré z nebe určitě na první pohled zaujme svou 
obálkou a to jak ve starším, tak i v novém vydání. 

Po zalistování v knize zjistíme, že se nejedná o jeden ucelený příběh, ale kniha obsahuje deníkové zápisky a to z 
let 1992 - 1997. Pokud se budeme řídit rokem narození autora, tak si lehce spočítáme, že kniha, na kterou čteme tuto recenzi je psána z pohledu kluka, kterému bylo v roce 1992 pouhých 5 let.

Co se týká slohu, tak věty jsou poměrně košaté a tak jak anotace slibuje - skáče se v nich od tématu k tématu. Celý deníček je psán z pohledu Richarda a tomu odpovídá také nespisovná čeština. Samotné zápisky působí poměrně autenticky.

Čtení této útlé knížečky mne doopravdy bavilo, myslím, že děti devadesátek zavzpomínají na své první chvíle trávené u počítače, na to, jak po nich rodiče křičeli, ať tolik nebuší do klávesnice, nebo třeba na "hýbající dinosaury", kteří ve své době byli na každém správném výstavišti a nejeden z nás měl hrůzu v očích, jen co je spatřil na vlastní oči.

I když je v knize obsažená již zmíněná nespisovná čeština, tak řádky ubíhají jeden za druhým a humorné situace se střídají s vážnějšími tématy. 
Myslím, že kniha je úžasná na odpolední relax po práci. Díky krátkým zápiskům stihneme spolu s Richardem probrat spousty důležitých věcí a dozvíme se, co klučina z prvního stupně prožívá na vesnici u babičky a dědy, nebo třeba jak obdivuje svého milovaného strýce.

Díky situacím, které jsou v knize obsaženy nejeden ze čtenářů jistě zažije Déjà vu a s úsměvem na tváři si vzpomene na svá dětská léta.

Za sebe mohu knihu s klidným svědomím doporučit všem, kteří se chtějí pobavit a nepotrpí si na spisovnou češtinu v knihách. 

Samotná kniha nyní vychází v nakladatelství XYZ v novém kabátku (chápejte, má nový formát), spolu s ilustracemi z pera Štěpána Janíka. Určitě neváhejte a po knize se podívejte a to třeba tady.

Mnohokrát děkuji za možnost si knihu přečíst samotnému autorovi Richardovi Skolkovi, který mi ji poslal k recenzi. 


První vydání
Název : Moudré z nebe
Autor : Richard Skolek
Nakladatelství : Toman Miloš - Backstage Books
Počet stran : 98


Druhé vydání 
Název : Moudré z nebe
Autor : Richard Skolek
Ilustrace : Štěpán Janík
Nakladatelství : XYZ
Počet stran : 152





A co vy ? Četli jste tuto knihu, nebo Vás zaujala ? 
Máte v plánu si ji přečíst ? 
Neváhejte a o svůj názor se podělte v komentářích :-)

neděle 20. listopadu 2016

Rozbalovačka č. 9

Hezkou neděli přeji, 

dnes tady mám opět jeden z rozbalovacích článků. Balíček mi sice přišel už ve středu navečer, nicméně jsem neměla moc času ho ani nafotit, natož sepsat tento článek.

Balíček dorazil z nakladatelství Jota a ukrývá se v něm kniha /jak jinak :-)/ , která je knižním zpracováním jedné české komedie. Někteří už možná ví o jakou knihu se jedná a ti, kteří ještě tápou se o tom za chvíli přesvědčí.




Kniha byla opět velmi pečlivě zabalená :-)




A uvnitř balíčku se ukrývala "Padesátka"...




Anotace 
Knižní zpracování úspěšné situační komedie Vojty Kotka.

„Co se stane na horách, zůstane na horách, a dole ať si dělej, co chtěj.“ 

Opravdovým kořením Krkonoš jsou místní horalé – lyžařka s jednou nohou, rolbař, jenž na Tři krále nepije, legendární lovec žen ozdobený neplodností, barman se zálibou ve věštění. A také Pavka, nejstarší žijící člen tradiční běžkařské rodiny Bulánů, který nechal svého syna Juru porodit na Sněžce ve vysoké nadmořské výšce, aby se rychleji okysličoval. Jenže jeho syn Jura mu dělá starosti, místo běžkování totiž nahání úplně jiné padesátky. Je závislý na svádění zralých žen, jimž vyhání mráz z duší. Na závod, který Jura asi znovu nedokončí, přijíždí se svou matkou Jan Hilský a vedle skvělého času má i jeden osobní cíl. Za jeho splněním se vydává do zasněženého světa horských chat, kde spustí lavinu událostí a vzpomínek a taky se naučí, jak se proflusává mlha.
Co se stane na horách, zůstane na horách, a dole ať si dělaj, co chtěj.
S Padesátkou se přenesete na zasněžené hřebeny, příkré svahy a vyhřáté chaty nádherných Krkonoš. 

- převzato z Databáze knih



Jelikož poslední dobou poznávám krásu českých knih a autorů, tak jsem na tento počin velice zvědavá a snad se ke knize dostanu co nejdříve. 
A co vy ? Chystáte se na tuto knihu ? Zaujala Vás ? Určitě se se mnou o své dojmy podělte, ráda si přečtu Váš názor.

Mějte se krásně 
Pinky :-)

čtvrtek 17. listopadu 2016

V mlze | Caroline Erikssonová

Nic a nikdo není, jak to zpočátku vypadá...

Greta je spolu se svým manželem Alexem a malou dcerkou Smillou na dovolené v chatové oblasti poblíž jezera, kterému nikdo z místních neřekne jinak než Maran. 

Vydali se spolu na rodinný výlet loďkou přes ono jezero, které je opředené mýty a záhadami a o kterém se říká že voda jezera je od pradávna prokletá a její zlo má schopnost proniknout do lidí, na opuštěný ostrov, aby si mohl Alex se Smillou zahrát na piráty. 

Když spolu dorazí na ostrov, tak Alex uváže loď, a jelikož má Smilla oči jen pro milovaného tatínka, tak se Greta rozhodne, že počká u lodi než ti dva prozkoumají zákoutí ostrova.

Na chvíli se zasní při pozorování vodní hladiny a když se vzpamatuje, tak si vůbec neuvědomuje, jak dlouho byla takhle mimo a už vůbec netuší kde se její milovaní zdrželi. Vydává se proto podívat po nich po opuštěném ostrově.
Bohužel jediné co nachází je stará bota, která ještě ke všemu nepatřila Alexovi. Uvědomuje si však, že může použít mobil. Kde ho ale nechala ? Ano, zůstal v chatě. 
Greta se tedy vydává loďkou zpátky do chatové oblasti, aby mohla kontaktovat Alexe. Je zmatená a neví, co si počít. 

...Pevná linka v chatě není, takže nejdřív musím najít mobil. Zuju se a s botami v rukou vejdu do haly. Vytření podlahy bude muset počkat. Odhodlaně se vydám do ložnice vzadu v chodbě...

Nejprve se snaží najít mobil na obvyklých místech - stůl, kabelka. Nakonec ho nečekaně nachází zastlaný na Alexově polovině postele. Jak se tam dostal ? Schoval ho tam Alex ? 
Greta zkouší Alexovi volat, ale marně. Vždy se ozve jen jeho hlas, který vybízí k zanechání vzkazu. Začíná být zoufalá, ale na policii jít nechce, to by bylo moc definitivní. Pátrá proto zatím na vlastní pěst po okolí, ale po Alexovi a Smille nic nezůstalo, prostě se vypařili...

...Lidé, kteří zmizeli, prolitá krev. V hlavě mi znějí Alexova slova a chvějivý pocit běžící po páteři mi dává na vědomí, že mě pomalu zachvacuje panika.
   Koutkem oka zahlédnu nějaký pohyb a následuje ohlušující rána. Otočím se a vykřiknu. Do uší mě udeřil zvuk stovky korálků, které se kutálejí po podlaze...

Co se stalo s Alexem a Smillou ? Najdou se, nebo doopravdy zmizeli ? A co Greta a divné věci, co se dějí ? Že by za to mohlo samotné jezero ? 

Kniha na první pohled určitě zaujme úžasnou obálkou, která se k příběhu naprosto skvěle hodí. Vyzařuje z ní ponurá atmosféra kolem jezera Maran.
Příběh má celkem 43 kapitol a nechybí ani poděkování autorky.

Vypravěčem příběhu je z větší části samotná Greta, která líčí nejen zmizení Alexe se Smillou, ale pomocí jejího vyprávění se také dovídáme o seznámení s Alexem, a o nešťastné události, která se stala v době, kdy byla malou osmiletou holčičkou. Dodnes se nedokázala smířit ani se svou minulostí ani se svou matkou, i když se o to nejednou snažila.

Dalším z vypravěčů je "tajemná žena." Text je odlišený kurzívou a já jsem byla poprvé, když jsem na tento text narazila, poměrně zmatená, nicméně postupně jsem začala přemýšlet nad tím, kdo je ta tajemná žena a snažila jsem si pospojovat nitky, které stejně k ničemu nebyly a veškeré mé tipy byly úplně k ničemu.

Kniha je naprosto brilantně napsaná. Čte se doopravdy jedním dechem a čtenář je chvílemi téměř jako v mlze, není si jistý, zda-li čte o skutečné události nebo o představách.
Vše je tak báječně popsané, že při čtení jsem dychtivě otáčela stránku za stránkou a srdce mi zběsile bušilo. Měla jsem pocit, jako kdybych byla součástí příběhu. 
Díky opravdu krátkým kapitolám a napínavostí celého příběhu se kniha nedá jen tak odložit z ruky.

Greta je zoufalá žena, která se snaží najít svého milovaného muže spolu s dcerkou. Kniha splnila do puntíku to, co slibuje. Doopravdy nic není tak, jak vypadá a u mně se v průběhu čtení dostavil ten správný "wow efekt."

Myslím, že tato kniha je jedním z nejlepších psychologických thrillerů, jaké jsem kdy měla možnost si přečíst. Všem knihu s klidným svědomím doporučuji. Pokud jste nad tímto příběhem váhali, tak se nebojte, čeká na Vás úžasný zážitek, který slupnete jako malinu.



Za zaslání recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství LEDA

Knihu si můžete zakoupit zde.


Název : V mlze
Autor : Caroline Erikssonová
Překlad : Jana Chmura Svatošová
Nakladatelství : Leda
Počet stran : 240


A co vy ? Četli jste tuto knihu, nebo Vás zaujala ? 
Máte v plánu si ji přečíst ? 
Neváhejte a o svůj názor se podělte v komentářích :-)

středa 16. listopadu 2016

Rozbalovačka č. 8

Hezké středeční odpoledne,

i když jak se tak koukám ven z okna, moc hezké dnes opravdu není. Ještě že mě čas netlačí a já nemusím opouštět teplo domova :-)

Dnes se spolu podíváme na tajemství dalšího balíčku. Nedávno se mi totiž přihodila velice milá věc. Oslovil mě sám autor, zda-li bych neměla zájem zrecenzovat jeho knihu. Jelikož kniha ve mně podnítila zvědavost, tak jsem souhlasila a teď Vám ji tady představím...



Jedná se o poměrně teňoučkou knihu, která na mě čekala ve schránce. 

"Moudré z nebe"


Anotace
Kniha Moudré z nebe je dětským deníčkem, který je však určen dospělým čtenářům. Nenajdete zde žádnou literární uhlazenost, žádný vysoký styl, jen vyprávění malého kluka, který si nebere servítky, často odbíhá od tématu a plete páté přes deváté.

- převzato z Databáze knih


Já jsem na tuto knihu velice zvědavá a začtu se hned, jakmile dočtu rozečtený psychologický thriller 
"V mlze" - což bude ještě dnes :-)

A co vy a Moudré z nebe ? Četli jste tuto knihu ? Líbila se Vám ? Nebo je pro Vás, stejně jako pro mě, velkou neznámou ? Určitě se se mnou o své dojmy podělte, ráda si přečtu Váš názor.

Mějte se krásně 
Pinky :-)

pondělí 14. listopadu 2016

Ahoj z nebe | Laurie Frankelová

Sam Elling je softwarový inženýr, pracující v seznamce. Jednoho dne vymyslel algoritmus, který pracuje s osobními údaji klientů a díky všem nashromážděným informacím je schopný zcela neomylně nalézt danému klientovi svůj protějšek. 

Nejprve je Sam za tento algoritmus vedením uctívaný a vydává se s ním na konferenci do Londýna, avšak hned po jejím skončení se dovídá zprávu, kterou by raději neslyšel. Výpověď z důvodu prodělečnosti celého programu.

V době, kdy Sam algoritmus vymyslel jej musel nejprve otestovat. A jde jej lépe vyzkoušet než na vlastní kůži ? Díky programu poznal Meredith. Krásnou ženu, která také pracuje v seznamce, pouze na jiném oddělení. Meredith, do které se zamiloval na první pohled.
Je to láska jako trám a Sam s Meredith cítí, že konečně našli spřízněnou duši.


Bohužel pohádka netrvá věčně, jelikož Meredith nečekaně zemře milovaná babička Livvie. 
Samovi trhá srdce, když svou milovanou vídá denně truchlit, když vidí, že ji nic nebaví a neustále se vrací k minulosti a tak ho napadne přeprogramovat stávající algoritmus na takový, který by dokázal odpovídat za zesnulou. 

To se Samovi také povede. Algoritmus je schopný prozkoumat veškerá data z Livviina počítače a sestavit takovou odpověď na e-mail, jakou by sestavila sama babička. To ovšem po čase Meredith přestane stačit a chce víc, tak Sam opět vylepšuje program, aby mohla Merde s babičkou vést i videohovory, jak byla zvyklá.

Netrvá dlouho a je to právě Meredith s bratrancem Dashem, kdo přijde s tím, že by službu hovorů se zesnulými měli zpřístupnit i veřejnosti. Sam je sice proti, ale nakonec těm dvěma podlehne a společně zakládají RePose...

..."V poslední době mě už párkrát napadlo, že tenhle vynález je tak úžasnej, že bysme ho měli dát dál. Připadám si jako sobec. Je to zázrak, ale zázrak omezenej na náš obývák. Ale takhle zázraky končit nemají. Člověk si je nemá uzurpovat pro sebe. Měl by se o ně podělit. Představte si, kolika lidem by to pomohlo ! Je to, jako bys byl papež."
"Nikdy jsem nechtěl bejt papež," ohradil se Sam.
"Papež nedělá zázraky," opravil ji Dash. "Jenom je uznává. Byl bys spíš jako Santa Claus."

Tuto knihu jsem viděla chválit spousty lidí a tak jsem i já zatoužila po tom, přečíst si tento úžasný příběh. Opak je ale pravdou, zázrak se nekonal a já jsem se vydala jít proti proudu, ale k tomu se dostaneme.

Nejprve bych chtěla pochválit obálku, která se vážně povedla. Pohled z nebe na zem je úžasný. Navíc je celá obálka v matu, ale jak si můžete všimnout, v levém horním rohu se nám ukrývá lesklý zavináč, což byl báječný nápad, vzhledem k tomu v jakém duchu se nese celý příběh.

Samotná kniha se celkem dělí na tři hlavní části a každá z částí má ještě další kapitoly, které jsou označeny názvem. Kapitoly jsou poměrně krátké, což je jistým plusem, zvláště když musíte od knihy odcházet. 
Co mě celkem překvapilo, byla poměrně malá velikost písma, ale i to jsem po čase přestala vnímat.

Teď k samotnému příběhu. Tak nesympatickou dvojici na jakou jsem v této knize narazila jsem doopravdy neočekávala. Sama bych přirovnala k člověku jenž by snesl modré z nebe, všechno odkývá, všechno zařídí, všechno vymyslí... Meredith byla namyšlená, ufňukaná, arogantní mrcha, kdy muselo prostě být po jejím a basta. I přes nesouhlas Sama si stejně vydupala to své a když se nepovedlo, tak byl Sam za troubu a všechno bylo špatně.

Ono celkově se kniha zabývá spíše chatováním se zesnulými, jelikož hlavní postavy byly ploché, nevykreslené. Ani jsem nějak nevěřila onu lásku až za hrob mezi Meredith a Samem.

První část příběhu se poměrně táhla, byla nezáživná a třetí část byla dlouhá, nikam se neposunula, ano, lidé umírali, ale stejně mi přišlo, jako bych stála pořád na místě. 

Kniha se zabývá velice citlivým tématem a to odcházením našich blízkých. Pro každého je nesmírně těžké, když ztratí milovanou osobu a každý se s onou ztrátou vyrovnává jinak. Co by se ovšem dělo, kdybychom mohli se svými milovanými komunikovat i po jejich smrti ? 

Příběh jako takový se nečetl zas až tak špatně, jen v něm chybí nějaký náboj, jiskra... Potenciál by tady byl, ovšem autorka jej prostě nevyužila, což je velká škoda.

Celkově bych knihu zhodnotila asi takto - námět ten byl naprosto úžasný a zajímavý. Díky němu jsem po knize sáhla. Nicméně provedení mě bohužel nijak nezaujalo.



Název : Ahoj z nebe
Autor : Laurie Frankelová
Překlad : Jana Jašová
Nakladatelství : Fortuna Libri v edici Fortuna Litera
Počet stran : 304




A co vy ? Četli jste tuto knihu, nebo Vás zaujala ? 
Máte v plánu si ji přečíst ? 
Neváhejte a o svůj názor se podělte v komentářích :-)

sobota 12. listopadu 2016

Rozbalovačka č. 7

Hezké sobotní dopoledne,

venku máme doopravdy ošklivo, tak jsem velice ráda, že můžu být doma v teple a sepisovat tento rozbalovací článek.

Poslední dobou to u mě nebylo nic moc a to téměř po všech stranách. Nicméně po zataženu vždy vykoukne sluníčko a tak nějak je tomu i u mě. Začalo se mi dařit a to nejen v "osobním" životě, ale také v tom blogovém a tak mi přišla další kniha k recenzi.

Jedná se o psychologický thriller s naprosto úžasnou obálkou z nakladatelství Leda a já už to nebudu déle natahovat a společně se na to podíváme.



Někteří už jistě tuší nejen podle nápovědy v článku...





Ano ! V obálce se ukrývala kniha "V mlze" 




Anotace
Z VÝLETU NA OPOUŠTĚNÝ OSTROV…

Prázdninový výlet zavede Gretu, Alexe a čtyřletou Smillu přes jezero Maran (Přízrak) – opředené mýty a záhadami – na malý opuštěný ostrov. Alex s dcerou se vydají mezi stromy, Greta se v zasněné náladě zdrží na pobřeží…, a když se manžel s dcerou nevracejí, vydá se za nimi: určitě se zabrali do hry a zapomněli na čas. Volá je a horečně prohledává ostrov, je to ale marné.

…SE VRÁTILA JENOM ONA

Greta se zoufale potřebuje dovolat Alexovi, aby se ujistila, že jsou se Smillou v pořádku, a kdyby se neozval, musí zavolat policii. Jenomže její mobil v loďce není. Až po návratu do chaty ho najde schovaný pod pokrývkou. Dala ho tam ona, nebo někdo jiný? Ale kdo a proč? Během policejního pátrání před ní vyvstávají naléhavé výjevy z minulosti a začne ji trápit otázka, jestli to, co dosud považovala za skutečnost, není jen obratně vymyšlená lež. A jakou roli v celém dramatu hraje ona sama? Existuje souvislost mezi zmizením Alexe a Smilly a tím, co se stalo onoho večera před mnoha lety, kdy přišel o život Gretin otec? Kdo byla neznámá žena, která se zjevila u jejich chaty tu noc před zmizením?
A najdou vůbec Alexe a Smillu?
V mlze je psychologický thriller, kde nikdo není tím, za koho jej zprvu pokládáme, a nic není tak, jak se to zpočátku jeví.
Temné tóny atmosféry románu, charakteristické pro severské thrillery, se snoubí s pronikavou psychologií v dokonalé podobě, která předjímá velký úspěch.


Já už se na tuto knihu nesmírně těším, jelikož vypadá doopravdy lákavě. Pustím se do ní nejspíše hned po tom, co dočtu Ahoj z nebe.
A co vy ? četli jste tuto knihu ? Líbila se Vám ? Určitě se se mnou o své dojmy podělte, ráda si přečtu Váš názor.

Mějte se krásně 
Pinky :-)

úterý 8. listopadu 2016

Vyhlášení soutěže o Panský klub

Hezké úterý všem, 
dnes udělám jednomu z vás radost, jelikož se půjdeme podívat na vyhlášení vítěze knihy Panský klub od Daniela Kapči.
Ráda bych upozornila, že knihu do soutěže věnoval sám Daniel. Tímto mu ještě jednou velice děkuji. 


Ráda bych všem, kteří se soutěže účastnili poděkovala. Účast byla doopravdy hojná, ani ve snu by mě nenapadlo, že se vás přihlásí tolik. 
Zároveň bych chtěla poděkovat za krásné vzkazy, které jste mi někteří napsali. Moc mě to potěšilo a moc si toho vážím, jste úžasní !

Celkem se soutěže o tuto knihu zúčastnilo neuvěřitelných 
čtyřicet jedna !!! soutěžících. 

Jedna z odpovědí byla sice špatně, ale s Danielem jsme se dohodli, že účastníka nevyřadíme z možnosti být vylosován, jelikož se podle nás jedná spíše o překlep, než špatnou odpověď.

No, nebudu to déle natahovat a půjdeme se spolu podívat, kdo se stal majitelem této knihy.





Losovala jsem pomocí random.org

 Výherce se nám ukrývá ve druhé části tabulky...


Výherkyní se stává  "Denča07" která se skrývala pod číslem 21 !!

Denči moc gratuluji :-)

Výherkyně bude kontaktována v nejbližší době na přiložený e-mail a má 3 dny na to, aby se ozvala zpět, jinak bude losování opakováno.

Všem ještě jednou děkuji za účast, koncem listopadu bysme mohli udělat nějakou Vánoční soutěž, 
co vy na to ? :-)