Rozbalovačka č. 3

Krásné pondělní odpoledne, 

dnes se opět podíváme na to, která kniha mi udělala radost.  Měla jsem velké štěstí a byla jsem vybrána v recenzním konkurzu nakladatelství Jota. Tímto bych chtěla Jotě moc poděkovat :-)

No a teď se půjdeme mrknout, co mi to vlastně přišlo...


Balíček byl doopravdy pečlivě zabalený :-)




Nejedná se o klasickou beletrii, ale o literaturu faktu...



Ano ! Je to horká novinka nakladatelství Jota a to Duchové K2.



Anotace :
Epická sága prvovýstupu na nejnebezpečnější horu planety.
Podmanivý příběh nejvražednější světové hory.

K2 je s 8611 metry téměř o dvě stě padesát metrů nižší než Mount Everest, ale co se obtížnosti výstupu týče, s přehledem svého slavnějšího soka předčí. Zabít se na ní můžete snadno jak při výstupu, tak při cestě dolů. Mike Conefrey přináší v této poutavé knize barvitý popis prvních pokusů o dosažení vrcholu i fascinující vhled do složitého dědictví jejího prvovýstupu. Začíná neúspěšnou snahou na drogách závislého okultisty Aleistera Crowleyho a mapuje historii, ve které hned několik velkých a úspěšných mužů propadlo kouzlu K2: od zámožného italského vévody Abruzzského přes revolučního průkopníka lezení ve Spojených státech Fritze Wiessnera, skvělého, ale osudem stíhaného expedičního vůdce Charlieho Houstona až po Achilla Compagnoniho a Lina Lacedelliho, dva Italy, kteří nakonec jako první stanuli na vrcholu. Pro všechny se K2 stala posedlostí, ale ani jednomu nepřinesla štěstí.

Pomocí exkluzivních rozhovorů s přeživšími členy jednotlivých výprav i jejich rodinami a díky volnému přístupu k jejich deníkům a osobní korespondenci nám Conefrey servíruje skutečnou atmosféry „kruté hory“ a odhaluje, proč až do dnešních dnů zůstala „horou opravdových horolezců“, a to i přes mnohé kontroverze a tragická úmrtí. Duchové K2 je mistrovské dílo horolezecké literatury, vystavěné na napětí a obsazené samými tragickými hrdiny a výstředními snílky.

-převzato z databáze knih


Na tuto knihu se nesmírně těším a začtu se hned, jakmile dočtu Pokoj. A co vy a horolezectví ? Také vás lákají zážitky zkušených horolezců ? Nebo máte v plánu si tuto knihu přečíst ? Neváhejte a podělte se o svůj názor v komentářích, budu se těšit.

Mějte se krásně, 
Pinky :-)

Holé kosti | Kathy Reichs



Doktorka Temperance Brennanová je soudní antropoložka žijící v malebném městě Charlotte. Momentálně se ze všeho nejvíc těší na svou dlouho očekávanou dovolenou, namísto toho se před ní objevuje smutný případ, při kterém se nalezly ostatky novorozence upálené v krbových kamnech. 

Všem je od začátku jasné, že nalezené ostatky patří miminku Tamely Banksové, nejmladší dceři Gideona Bankse - člověka jenž téměř dvacet let pracoval po boku Temperance. Nikoliv však jako soudní antropolog, nýbrž jako člověk, který se stará o pořádek v ústavu. 

Temperance se proto rozhodne, že tuto smutnou zprávu musí Gideonovi sdělit sama. Zároveň se snaží zjistit, kde se Tamela ukrývá, jelikož je hlavní podezřelou při vyšetřování nalezených ostatků.... 


Tempe byla pozvána svou dcerou Katy na zahradní párty, při které se měly dobře pobavit a zároveň si pochutnat na grilovaném prasátku. Obě dámy se tedy vydaly na piknik spolu se svým psím miláčkem - Boydem na odlehlou farmu kousek za Charlotte.

 Všechno ze začátku vypadalo slibně - Temperance byla představena Palmerovi Cousinsovi, mladému muži, jenž vystudoval biologii a nyní pracuje v pobočce Amerického federálního úřadu na ochranu ryb a divoké zvěře v Columbii. Bylo více než očividné, že Katy má oči jen pro Palmera, když se stalo něco neočekávaného. Boyd vyhrabal ostatky, jenž pravděpodobně patřily nějakému zvířeti.

... O piatej sme už mali celkom jasnú predstavu, čo máme pred sebou.
Veľké čierne vrece na odpadky ležalo v plytkom hrobe, zahádzané len tenkou vrstvou zeminy a listím. Tesne pod povrchom vietor s eróziou urobili svoje a odkryli jeden jeho roh. Boyd sa postaral o zvyšok...

Po podrobném prozkoumání v laboratoři Tempe přichází k nečekanému závěru - pytel obsahuje nejen zvířecí ostatky, ale také něco navíc...


Aby toho Temperance neměla málo tak v Severní Karolíně došlo k havárii letadla ke které je přivolána. Na místě zjišťuje, že letadlo narazilo do skály. Tempe však vrtá hlavou jiná věc, a to, odkud se vzala neznámá černá hmota, kterou jsou obě ohořelá těla pokryta.

S pomocí svého přítele Ryana, který přijel za Tempe na dovolenou a zároveň je detektiv se snaží přijít všem těmto událostem na kloub, ale moc se jim to nedaří, jelikož na povrch vyplouvají další a další nesrovnalosti a tři na první pohled různé případy se začínají nebezpečně propojovat v jeden...




Tuto knihu jsem dostala od své sestry, která mi ji přivezla z dovolené v Tatrách. Co vám budu povídat, od Kathy Reichs jsem ještě nic nečetla, a i když jsem se dověděla, že se jedná o šestý díl série, tak mě to nijak neodradilo od toho po knize sáhnout. 

Na první pohled musím pochválit samotný vzhled knihy. Slovenská obálka mě vizuálně zaujala více než naše Česká a i po sundání přebalu působí moc hezky. 

Teď k samotnému příběhu...

Jelikož jsem milovnicí seriálu Sběratelé kostí, tak jsem se na tuto knihu nesmírně těšila. Věděla jsem, že oproti seriálové Kůstce je ta knižní poměrně někde jinde, nicméně jsem nějak po těchto knihách nepátrala, tak jsem přesně nevěděla co od této série čekat.

Bohužel jsem se poměrně dlouho nemohla vůbec začíst a to hlavně díky charakteru hlavní hrdinky. Knižní Temperance Brennanová je oproti té seriálové pravý opak. Je rozvedená, má dospělou dceru, žije v bytě s kocourem, s bývalým manželem mají ještě "napůl" psa Boyda. Knižní Temperance je citlivá žena, která se až tak nebojí vyjádřit své emoce, zamilovala se do detektiva z jiného města. A to je právě to, co jsem ze začátku nemohla překousnout. 

Nicméně poté jsem se nějak sžila s knižním příběhem a musím říct, že za mě dobré. Nečekala jsem, že ze začátku tři naprosto rozdílné příběhy se mezi sebou tak fantasticky propletou. 
Děj je poměrně svižný a čtenář nikde neuvízne na mrtvém bodě. Akce střídá reakci, takže děj je krásně vyvážený. 
Líbilo se mi hlavní téma a to ohrožené druhy zvířat. Autorka se v knize dotýká hlavně vybíjení ohrožených druhů kvůli nemalým ziskům.

Musím vypíchnout pro mne celkem dost postav, ve kterých jsem se místy ztrácela, ale možná je to spíše mnou, jelikož jsem ze začátku neměla na knihu moc času a potom jsem onemocněla, takže jsem neměla chuť ani náladu držet v ruce knihu.

Samotný příběh byl inspirován skutečnými událostmi při antropologické praxi autorky. Hlavní zápletka vznikla díky kosterním pozůstatkům losa, které v roce 1997 zkoumala a díky stopám, které na kostech zanechala pila se podařilo usvědčit pytláka, kterého povolené kvóty vůbec nezajímaly.

Celkově se mi tato kniha líbila a bavila mne. Určitě se podívám i po dalších dílech, třeba bych pro změnu mohla začít tím prvním :-)


Název : Holé kosti - série Temperance Brennanová (6. díl)
Autor : Kathy Reichs
Překlad : Patrik Roľko
Nakladatelství : Slovart
Počet stran : 336




A co vy ? Četli jste tuto knihu ? Líbila se Vám ? 
Nebo máte v plánu si ji přečíst ? 
Neváhejte a o svůj názor se podělte v komentářích :-)



Než jsem tě poznala

- Jojo Moyesová 

"Mám sto sedmnáct dnů, během nichž musím Willa Traynora přesvědčit, že má proč žít."
- Louisa Clarková

Louisa Clarková je sedmadvacetiletá slečna, která žije v malebném městečku Stortfold, jehož hlavní dominantou je hrad, který každoročně do města láká spousty turistů. Louisa miluje módu a svými pestrobarevnými kreacemi již nepřekvapuje nikoho ze svého okolí. Její další milovanou činností je práce v kavárně "Mazaná houstička". Bohužel díky konkurenci, která na hradě otevřela nový luxusní podnik je majitel nucen Mazanou houstičku zavřít.
    Lou se tak ocitá bez práce, navíc si poslední dobou nerozumí se svým dlouholetým přítelem, jehož hlavní zájem je trénování na nejprestižnější známý maraton.
    Když dostane nabídku dělat ošetřovatelku/společnici postiženému muži chvíli sice váhá, ale nakonec se rozhodne tuto práci zkusit, hlavně díky více než štědré odměně.


Will Traynor je pětatřicetiletý kvadruplegik. Na invalidní vozík se dostal po havárii před dvěma lety, kdy ho v deštivém počasí bohužel srazil motocyklista. 
Před onou osudnou nehodou byl Will člověkem, který miloval svůj život, miloval cestování, adrenalinové sporty, svou práci a svou přítelkyni. Po nehodě přišel takřka o vše. Zůstal uvězněný ve svém těle, potřebuje 24 hodinovou péči, bolesti jsou na denním pořádku. 
Po neúspěšném pokusu o sebevraždu rodiče souhlasili s asistovanou sebevraždou a v tom přichází Lou. Traynorovi tuto mladou, energickou dívku zaměstnali především pro to, aby Willovi ukázala, že je proč žít a nevzdávat se.
Po počátečních bojích si oba nakonec začnou rozumět, a když se Lou dozví pravý důvod toho, proč byla najata, začne o Willův život bojovat, ale je to právě Will, který Louisu učí nebát se a chytit život do svých rukou.

...Pohlédla jsem mu na klín a pak se rozhlédla po podlaze. Mezi oběťmi Willova řádění jsem rozeznala jeho fotku s Alicií, jejíž obličej teď zakrýval zkroucený stříbrný rámeček.
 Polkla jsem, chvíli zírala na fotku a pak pomaličku zvedla oči k Willovi. Těch pár vteřin bylo nejdelších, jaké jsem kdy zažila.
"Může se tomu píchnout kolo ?" pokývla jsem konečně směrem k vozíku. "Protože já nemám tušení, kam bych na to přidělala hever."
Vytřeštil na mě oči. Na okamžik mě napadlo, že teď už jsem to úplně zvorala. Ale pak mu přelétl po tváři slabounký náznak úsměvu...


KDO JE KVADRUPLEGIK ? 
Kvadruplegie je úplné ochrnutí všech čtyř končetin a trupu, způsobené poškozením míchy v dolní krční oblasti. 
Častou příčinou takového vážného tělesného postižení (většinou doživotního) je poranění míchy při úrazu, například autonehodě, pádu z výšky nebo skokem do mělké vody.
- zdroj www.wikipedia.org

Tak tato kniha byla jedna z nejlepších, které jsem kdy v životě četla. Byla jsem z ní naprosto nadšená...
Na první pohled určitě zaujme svou velice povedenou obálkou. Myslím, že tady určitě platí rčení - v jednoduchosti je krása. Byla jsem mile překvapena, že kniha i po sundání přebalu byla stále onou kráskou. 

Tento příběh není pouze romantickou knihou. Ano, dva lidé, kteří si ze začátku nerozumí, ale postupně si na sebe začínají zvykat. Louisa se nejprve snaží s Willem vycházet po dobrém, snaží se, aby mu nic nechybělo, ale Will nemá evidentně žádnou chuť Lou péči o něj ulehčit. Je uzavřený do sebe a ona, jakožto ztřeštěná ženská mu leze pěkně na nervy. 
Postupně si na sebe zvyknou a to hlavně díky odvaze a pořádné dávce sarkasmu, které Louisa předvede. Bavilo mě sledovat, jak se jejich vztah vyvíjel. Ze dvou lidí, kteří spolu nevydrželi v jedné místnosti se stali lidé, kteří nepotřebovali slova k tomu, aby věděli jak se ten druhý cítí. 

Tato kniha ovšem není pouze román o lásce mezi takto nevšedním párem, je to také kniha, která se zabývá asistovanou sebevraždou, po které Will už delší dobu touží. Touží odejít z tohoto světa, už nechce být pouze vězněm ve svém vlastním těle, nechce denně snášet bolesti, nepohodlí, ani přehnanou starostlivost své matky.
Slíbil své matce půl roku života a je odhodlaný svůj slib dodržet a pak se vydat do Švýcarska důstojně ukončit svůj život. 
Kniha je vyprávěna především z pohledu samotné Louisy, ale dvě kapitoly mají jiné vypravěče a to konkrétně Camillu - matku Willa a druhá kapitola je vyprávěna z pohledu Nathana - Willova ošetřovatele.
Jednotlivé postavy jsou báječně vykresleny. Autorka nezapomněla ani na charaktery vedlejších postav, což je velké plus. Díky tomu, že v knize nebyly vedlejší postavy pouze tak nějak do počtu dostal celý příběh nádech věrohodnosti. Myslím, že i zdravotní problémy Willa, včetně jeho pocitů byly popsány velice věrohodně. Přišlo mi, že sama autorka má zkušenost s takto, nebo podobně nemocným člověkem. 
Tato kniha mne prostě dostala. Od knihy jsem se nemohla odtrhnout a když už jsem musela odejít, tak jsem knihu doopravdy odkládala s těžkým srdcem. Na jedné straně jsem se smála, na druhé se mi draly slzy do očí. Snad nikdy jsem u knihy nebyla tak dojatá, že jsem přes pláč neviděla písmenka. 

Myslím, že první setkání s autorkou proběhlo na jedničku a po dalších knihách z pera Jojo Moyesové se určitě poohlédnu. Kniha má i pokračování pod anglickým názvem "After you", ale já jsem nejspíše tuto dvoudílnou sérii právě zakončila. I když, nikdy neříkej nikdy, že ? 
Na samotný závěr muším říct, že tato kniha předčila veškerá má očekávání a placku Světový bestseller si právem zaslouží.
Všem, kteří knihu ještě nečetli, nebo nad jejím přečtením váhají určitě tento nezapomenutelný zážitek doporučuji.

Za zaslání recenzního výtisku mnohokrát děkuji e-shopu Dobré knihy.cz.
Knihu si můžete zakoupit zde.

Název : Než jsem tě poznala
Autor : Jojo Moyesová
Překlad : Lucie Mikolajková
Nakladatelství : Ikar
Počet stran : 408



A co vy ? Četli jste tuto knihu ? Líbila se Vám ? 
Nebo máte v plánu si ji přečíst ? 
Neváhejte a o svůj názor se podělte v komentářích :-)


********************************************************************************************************************
Četla jsem spousty názorů na to, že člověk nemá právo brát si život, když si jej sám nedal. Myslím, že tato debata by byla na dlouhé řádky a stejně by se všichni diskutující neshodli. Tato kniha mne nad tímto tématem donutila dlouze přemýšlet. Myslím, že pokud se člověk nemůže hýbat, ani ovládat jednotlivé části svého těla, nemůže obejmout svou drahou polovičku, ani se třeba poškrábat ve vlasech, pokud má člověk denně nesnesitelné bolesti a jeho jedinou vyhlídkou je zhoršení zdravotního stavu natolik, že bude potřebovat přístroj, který za něj bude dýchat, měl by mít možnost se svobodně rozhodnout zda svůj život ukončí dobrovolně a nebo se se svým osudem smíří a naučí se žít tak, jak je v jeho možnostech. Ono je totiž velký rozdíl mezi tím být na vozíku a být na vozíku.
********************************************************************************************************************

Měsíční shrnutí - srpen


 Přeji Vám krásnou, i když poměrně větrnou neděli. Jelikož ve čtvrtek nám začalo září, tak bychom se mohli podívat na to, jaký byl můj knižní srpen :-)

V srpnu jsem přečetla celkem 7 knih, na obrázku bohužel jedna kniha chybí, jelikož jsem ji stačila vrátit majiteli. 
A jaké knihy jsem vlastně přečetla ? 



Muži, kteří nenávidí ženy

- Stieg Larsson



Mikael Blomkvist je novinář a spolumajitel časopisu Milénium. V knize se s ním seznámíme zrovna ve chvíli, kdy je souzen za pomluvu Hanse-Erika Wennerströma. I když měl v ruce všechny trumfy, stejně mu byly k ničemu v boji s bohatým frajírkem se známým advokátem.

Rozsudek zněl 3 měsíce nepodmíněně.
Jelikož Mikaelovi záleží hlavně na tom, aby soudní rozhodnutí nějak vážněji nepoškodilo časopis, rozhodne se, že z Milénia na čas zmizí a bude předstírat, že dostal výpověď.

Henrik Vanger je muž, který právě oslavil osmdesáté druhé narozeniny. Je spoluvlastníkem koncernu Vanger, jehož sláva už je dávno minulostí. Ale co je hlavní, starého pána tíží jedna jediná věc. Před téměř čtyřiceti lety záhadně zmizela jeho vnučka Harriet. Nikdy se nepodařilo nalézt její tělo, ale Henrik se za ty roky smířil s tím, že se stala obětí vraždy. S čím se však dodnes nesmířil je fakt, že nikdy nebyl vypátrán člověk, který Harriet zavraždil. Dodnes Henrikovi chodí v den jeho narozenin zarámovaná květina.
Tento každoroční dárek od Harriet byl milým rituálem, dnes se z něj stal výsměch jejího vraha. A tak Henrik po prohraném procesu Mikael Blomkvist versus Hans-Erik Wennerström neváhá a Mikaela prostřednictvím svého právníka kontaktuje, aby sepsal kroniku rodiny Vangerů a pokusil se nalézt člověka jenž před čtyřiceti lety zavraždil jeho milovanou vnučku.

Lisbeth Salanderová byla podle všemožných posudků uzavřená psychicky narušená žena s násilnickými sklony, jenž musel být svěřen opatrovník. Když bylo Lisbeth třináct rozhodl soud pro nezletilé, že bude svěřena do péče dětské psychiatrické kliniky.
Když zesnul její opatrovník, Holger Palmgren, kterého měla doopravdy ráda, tak se jejím novým opatrovníkem stal Bjurman, který byl už od prvního pohovoru naprostý opak Palmgrena a po čase začal Lisbeth sexuálně zneužívat.

..."A jakpak se ti dnes daří, milá Lisbeth ?" pozdravil ji.
Lisbeth neodpovídala. Bjurman ji objal kolem ramen.
"Možná jsem to minule trošku přehnal," prohlásil. "Vypadala jsi dost zkrotle."
Salanderová mu věnovala křivý úsměv a Bjurman najednou pocítil osten nejistoty. 
Ta holka je zaostalá. Nesmím na to zapomínat.
Zeptal se Lisbeth, jestli s ním bude spolupracovat.
"Půjdeme do ložnice ?" zeptala se Salanderová....

Lisbeth v současnosti pracuje jako detektiv ve společnosti Milton Security. Je sice svérázná, ale velice schopná, co se týče detektivní práce. Je výbornou hackerkou s fotografickou pamětí, jenž se nezalekne žádné práce.

Podaří se Mikaelovi nalézt vraha Harriet ? Je doopravdy vrahem někdo z rodiny Vangerů, jak se starý pán domnívá ?  A jak se popere Lisbeth s Bjurmanem ?



Tato kniha byla naprosto úžasná a já už chápu, proč kolem ní byl takový poprask.
Kniha začíná prologem, ve kterém se dovídáme vše o květině, kterou dostal starý pan Vanger ke svým narozeninám.
Kniha má celkem 29 kapitol, které jsou rozděleny do čtyř hlavních částí. Zakončena je epilogem s podnázvem "zrevidované vyprávění". Příběh se odehrává ve Stockholmu, ale hlavní dějová linka je zasazena na ostrov Hedestad.

Myslím, že nejsem jediná, kdo měl celkem problém v orientaci v knize, a to hlavně ze začátku. Jelikož postav zde bylo doopravdy dost a orientace ve všech jménech pro mne byla celkem problematická, takže mi trvalo celkem dlouho, než jsem se celým začátkem pročetla. Spousta pro mne nezáživných situací v první kapitole spolu se spoustou jmen ve mně vyvolávaly zděšení, nicméně jsem při čtení vytrvala a jsem za to moc ráda.

Hlavní hrdinové byli úžasně popsáni a jejich charaktery barvitě vykresleny. Již od začátku jsem si nesmírně oblíbila Lisbeth. Vlastně ani přesně nedokážu říci, čím mě tak dostala, ale fandila jsem jí. Hlavně jsem doufala, že se nějakým způsobem postaví Bjurmanovi a ukáže mu co proto.

Hlavní zápletka a to odhalování dávného rodinného tajemství byla opravdu dobře promyšlená do každičkého detailu. Larsson nevynechal žádný detail a pečlivě popisoval nejen charaktery jednotlivých postav, ale také barvitě vylíčil Švédsko pod sněhovou peřinou.

Kniha je napsána velice čtivě a já jsem tiše trpěla pokaždé, když jsem od knihy musela odejít. 
Samotná kniha je plná překvapivých zvratů při kterých jsem se nestačila divit. Bála jsem se, ale také jsem byla znechucena. Fandila jsem ústředním postavám, ve skrytu duše jsem jim přála, aby se nějakým způsobem dali dohromady /asi se ze mě stává romantická duše/ a co je hlavní, přála jsem si vypátrat vraha mladé Harriet. 
Závěr knihy a rozuzlení celé zápletky jsem doopravdy nečekala a po dočtení prostě musím sáhnout po dalším díle, i když mám obavu, že už nebude mít glanc prvního dílu. 
No nechám se překvapit. 

Celkově bych knihu zhodnotila jako naprosto skvělou detektivku a všem, kteří knihu ještě nečetli radím, aby svou chybu co nejdříve napravili.


Název : Muži, kteří nenávidí ženy - série Milénium (1. díl)
Autor : Stieg Larsson
Překlad : Azita Haidarová
Nakladatelství : Host
Počet stran : 536



A co vy ? Četli jste tuto knihu ? Líbila se Vám ? 
Nebo máte v plánu si ji přečíst ? 
Neváhejte a o svůj názor se podělte v komentářích :-)