Scarlet | Marissa Meyerová

Pozor, může obsahovat spoilery !
Jedná se o druhý díl ze série Měsíční kroniky.

Scarlet Benoitové je osmnáct a žije se svou milovanou babičkou na malebné farmě ve Francii. Spolu jsou jako jedna ruka, dodávají produkty z farmy do okolních restaurací.
Scarlet se snaží být samostatná a nikoho si nepouští moc k tělu. Jejím velkým vzorem je právě její babička, která ji naučila vše co umí, nejen obstarat práci na farmě, ale také pilotovat vznášedlo.

Celá tato idyla končí ve chvíli, kdy je babička unesena a policie případ uzavře pro nedostatek důkazů. Scarlet ve které se bouří bezmoc se vztekem je pevně rozhodnutá najít babičku stůj co stůj.

Když se jednoho dne snaží vymyslet plán jak babičku najít a při tom obhospodařuje farmu, tak se ve dveřích zjeví její otec, kterého už dlouho neviděla. Je ve velice zuboženém stavu, zbitý, opilý a zjevně blouznící. Dovídá se, že jeho stav má na svědomí jakýsi gang, který stále drží babičku. 


Jenže ona nevěděla,
jak je to zvíře zlé,
a vůbec se ho nebála.

V tu chvíli se na scéně objevuje Vlk. Pouliční rváč, který pravidelně navštěvuje místní tavernu. Od něj se Scarlet dozvídá, že má určité informace o tajemném gangu a i když nerada, svěří se mu se svým trápením a on jí přislíbí svou pomoc.

... Scarlet vylekalo zakdákání slepic.
Položila obrazovku na stůl a vyhlédla z okna.
Její žaludek udělal přemet.
Na dvorek padl mužský stín a slepice se od něj rozeběhly pryč, ke svému kurníku.
Jako by vycítil její pohled, Vlk zvedl zrak a zahlédl Scarlet v okně.
Scarlet uskočila. Polykala naprázdno a zaháněla rostoucí paniku. Vběhla do předsíně a z kouta pod schody popadla babiččinu brokovnici...


Scarlet ovšem netuší, jaké tajemství před ní celé roky babička skrývala ani jaké úmysly s ní vlastně tajemný 
Vlk má. 


Po přečtení prvního dílu z této série, jsem byla opravdu nadšená. Knihu jsem přečetla jedním dechem a tak jsem se rozhodla, že zkusím chvíli vydržet, než se pustím do dalšího dílu. Přece jen bych nerada, abych všechny knihy ze série přečetla během pár dní. Ráda si tuto sérii vychutnám a tak jsem po delší době sáhla po Scarlet.

Obálka knihy se opravdu povedla. V jednoduchosti je krása a to platí i pro Scarlet. Dívenka v dlouhém červeném plášti v temném lese určitě zaujme na první pohled. Tleskám.
V knize můžeme najít celkem čtyřicet sedm kapitol a stejně jako v minulém díle je v knize použitý velice příjemný font. Nechybí v ní ani poděkování autorky.

Ne vždy se autorovi podaří, aby další díly ze série byly stejně čtivé jako ten první. Marissa Meyerová ovšem psát umí a druhý díl byl snad ještě lepší než ten první. Jak je to možné ? 
Možná je to tím, že se autorka pustila hned do dvou dějových linek. Fanoušci mechaničky Cinder se nemusí bát, že by se nedověděli, jak to s touto slečnou dopadlo a jestli se na radu doktora Erlanda pokusila uprchnout z vězení a vydat se do Afriky.
Spojení dvou dějových linek Scarlet - Cinder bylo doopravdy bravurně vymyšlené, zároveň oprášení další známé pohádkové postavy, převlečené do moderního kabátku, který je více než čtivý - v tom je ta síla.
Autorka totiž neplácá jen tak páté přes deváté. V knize máme tedy dvě paralelní dějové linie, které se postupem času krásně sjednotí. 

Tentokrát se jedná o převyprávění klasické pohádky o Karkulce. Sama jsem před čtením knihy byla zvědavá, jakým stylem zde bude vyobrazen hrozivý vlk, ale ani ve snu by mě nenapadlo, že jej autorka udělá drsným pouličním rváčem.
Vlk je svým způsobem opravdu sympaťák každým coulem. Snaží se Scarlet pomoct najít milovanou babičku a chrání ji, aby se jí nic nestalo. S ním je v bezpečí opravdu všude. Ovšem někdy je to pro něj doopravdy oříšek, jelikož Scar má svou hlavu a nenechá sebou jen tak manipulovat. Jde tvrdě za svým cílem - najít a zachránit babičku.

Ve druhé dějové linii se věnujeme mechaničce Cinder, která se právě snaží uprchnout z vězení. Při útěku si ovšem trochu pomýlila cely a tak se setkává s kapitánem Thornem. 
Povede se jim spolu uprchnout ze svého vězení a vydávají se najít Michelle Benoitovou, ženu, která je vodítkem k princezně Selene.

Postavy v této knize byly opět naprosto skvěle vykresleny. Na rozdíl od prvního dílu, který byl poměrně předvídavý, zde nechybí ani notná dávka napětí a překvapení. Také mě neustále nepřestává překvapovat svět, do kterého autorka tuto sérii zasadila. Letumóza - nemoc podobná moru, dopravními prostředky jsou vznášedla, lidem pomáhají androidi. 

Celá kniha je opět velice čtivá, plná napětí a oproti prvnímu dílu se můžeme dočkat také více akce. Romantická linka, která na nás v knize rovněž čeká je do děje příjemně zasazena, nemusíte se bát, že díky ní bude kniha sladší než kostka cukru. Vše je krásně v rovině a to se mi moc líbí.


Název : Scarlet - série Měsíční kroniky (2. díl)
Autor : Marissa Meyerová
Překlad : Jana Zejmanová, Petra Babuláková
Nakladatelství : Egmont
Počet stran : 456



A co vy ? Četli jste tuto knihu nebo celou sérii ? Líbila se Vám ? 
Nebo máte v plánu si ji přečíst ? 
Neváhejte a o svůj názor se podělte v komentářích :-)

Téměř březnová SOUTĚŽ

Krásnou sobotu všem čtenářům,
slibovala jsem Vám, že v brzké době uspořádám knižní soutěž, tak tady je :-)
A o co budeme vlastně soutěžit ? 
Výherce si bude moct vybrat a to ze dvou knih - Zázrak v plechovce od C.D. Payna, horké novinky z nakladatelství Jota nebo tady mám knihu Obyvatel z pera F. Cottama z nakladatelství Galatea.



Podmínky soutěže :
 soutěže se mohou zúčastnit osoby s doručovací adresou v ČR 
❀ soutěž potrvá od 25.2.2017 a ukončena bude 1.3.2017
❀ pro účast v soutěži je nutné vyplnit soutěžní formulář, který naleznete na konci tohoto článku
❀ výherce bude pouze jeden a bude losován náhodně, a to pomocí random.org !!
 při sledování blogu na jeho Facebookové stránce získáte vstup navíc /Pinky v Knihách/
při sledování blogu jako pravidelný čtenář získáte vstup navíc
❀ výherce bude po ukončení soutěže kontaktován na e-mail a má 3 dny na to, aby odpověděl. V opačném případě bude losování opakováno



Všem přeji hodně štěstí :-)




Na co se můžete v brzké době těšit ?
 chystám recenzi na Scarlet Marissy Meyerové
❀ chystám recenzi na Dívku v ledu Roberta Bryndzy
 chystám recenzi na Krásu z přírody

Rozbalovačka č. 20

Krásné úterní odpoledne,
i když nevím, jestli se dá nazvat krásným. Včera nám tak hezky svítilo sluníčko ale dneska je tedy opravdu ošklivo a sychravo...

Sešly se mi doma zase nějaké balíčky, tak bych Vám ráda ukázala, jaké knihy mi v poslední době udělaly radost. 
Celkem se jedná o tři balíčky a my si je teď postupně představíme.

Jako první mi přišel balíček s recenzními výtisky od nakladatelství Metafora. V poslední době mě od nich zaujaly dvě knihy. Nejedná se o beletrii - jedna kniha patří do žánru Kuchařky a druhá se dá zařadit mezi Zdraví a krásu. 


Zázrak v plechovce | C.D. Payne

V létě roku 1949 se čerstvý maturant Wilder vydává z ohijského Erie do světa, aby přivedl zpátky domů svou milovanou dívku. Opouští proto svářečský kurz a vydává se hledat prodejce zázračného krému, se kterým má jeho dívka údajně jezdit po jarmarcích. 
Vše co si bere s sebou je pár nejnutnějších věcí, plnou kapsu peněz a hlavně starého veterána po strýci, který posledních pár let sloužil hlavně jako útočiště pro myší kolonii.

V průběhu jeho cesty se k němu přidává stopařka Verity. Dívka s jazykem ostrým jako břitva toužící dostat se do San Francisca. Původně se díky stopování chtěla zase o kousek přiblížit ke svému cíli, ovšem Wilderův plán na dostižení jeho dívky ji natolik zaujal, že se rozhodla dělat mu společnost po celou dobu.

Jejich putování sebou však nese i spousty dalších úskalí a nečekaných zajížděk. Díky tomu poznávají různá zajímavá místa a začínají se pomalu poznávat a ze dvou naprosto cizích lidí se pomalu stávají přátelé.

...Navečer se utábořili v městském kempu v Camdenu. Sice jim scházelo jezero, ale zase tu nabízeli pračku na mince. Hlavně Wilder měl s prádlem pořádné zpoždění. Pokud se opravdu sejde s Dot, rozhodně nechtěl páchnout, jako by právě překročil Panamskou šíji na mule...



Vzhledem k tomu, že jsem od C.D. Payna ještě nic nečetla a to ani jeho dnes již kultovní sérii "Mládí v hajzlu", tak když se mi naskytla příležitost přečíst si "Zázrak v plechovce", byla jsem opravdu zvědavá, jak se mi bude líbit kniha z pera tohoto volnomyšlenkářského spisovatele.

Obálka této knihy je naprosto úžasná. Retro styl této krásce opravdu sluší a skvěle se hodí k samotnému příběhu, který se ukrývá na stránkách knihy.
Celkově kniha disponuje dvanácti kapitolami a na konci knihy na nás čeká bonusový materiál ve formě povídky s názvem "Recyklátor Henry."

Zázrak v plechovce je určitě čtivým příběhem, který je místy zábavný.
Wilder se díky Verity pomalu zbavuje slupky slušňáka s nalinkovanou budoucností a začíná si pomalu užívat života.
Cesta kterou podniká k tomu, aby svou milovanou dovedl zpátky do rodného města je vlastně ideální příležitost k větší životní změně a právě k tomu jej Verity nenápadně burcuje.

V průběhu příběhu tedy cestujeme s Wilderem a Verity skrz na skrz přes Ohio a Indianu a navštěvujeme s nimi jarmark za jarmarkem v domnění, že Wilder konečně najde svou ztracenou lásku. Jedinou stopou ovšem zůstávají pouze plechovky se zázračným krémem. Prodejce zázračného krému, spolu s Dot není k nalezení a Wilder začíná ztrácet naději a v hlavě mu běží všemožné scénáře.

Lehká oddechovka po náročném dni v práci. Člověk si sedne, uvaří si kávu, udělá si pohodlí a vezme do ruky Zázrak v plechovce. 
I přes to, že byla kniha čtivá a nijak mě nenudila, jsem měla celou dobu pocit, že jí chybí ten pověstný náboj. Po dočtení knihy se mi hlavou honila jedna věc, a to "to je jako ten úchvatný Payne ?"

Určitě se budu muset mrknout ještě na jeho další tvorbu, abych si na něj dokázala udělat objektivnější obrázek. Nicméně Zázrak v plechovce můžu doporučit, jako takovou fajn knížku pro relaxační odpoledne.

Za zaslání recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství JOTA.
Knihu si můžete zakoupit zde.


Název : Zázrak v plechovce
Autor : C.D. Payne
Překlad : Naďa Funioková
Nakladatelství : Jota
Počet stran : 196



A co vy ? Četli jste tuto knihu, nebo Vás zaujala ? 
Máte v plánu si ji přečíst ? 
Neváhejte a o svůj názor se podělte v komentářích :-)


Lovci duchů | Neil Spring

Sára Greyová je mladá žena, která se ve světě prezentovala jako modelka, ale nakonec se opět vrátila zpátky do Anglie, kde začíná s hledáním té pravé práce.
Píše se rok 1926, Sára žije jen se svou matkou, jelikož otec byl jednou z obětí války. A právě v této chvíli Sára přijímá pracovní nabídku osobní asistentky Harryho Price. Nechvalně proslulého lovce duchů a člověka, jenž odhaluje falešná média.

Harry Price je poněkud zvláštní člověk. Bývá často velice neomalený a je velice temperamentní, ovšem má v sobě také velkou dávku osobního kouzla, které Sáru velice láká.

Mezi velkou hromadou případů, kterým se spolu věnovali se vynořil jeden, který byl mnohem větším oříškem, než se mohlo zprvu zdát. Jednalo se o případ Fary v Borley, strašidelného místa, které stojí poblíž vesničky Sudbury.
Harry se spolu se Sárou a novinářem, jenž je na toto místo upozornil, vydávají na onu tajemnou faru, aby dokázali, že se jedná další z mnoha podvodů na téma duchové. 
Zjevující se jeptiška, která chodí kolem fary, hukot kočáru taženého koňmi nebo podivné úkazy v domě, jako zvonění zvonků, různé světelné signály a mnoho dalších chce Harry Price rozumně vysvětlit a celou duchařskou aféru popřít, stejně, jako to dělal s lidmi, jenž se vydávali za média.

..."Nikdy jsem neviděl nic takového,"
řekl Price s úžasem a kroutil hlavou. "Taková energie. Podívejte ! Mýdlo promáčklo hlubokou díru do džbánu s vodou, na který dopadlo. Naprosto dokonalý kousek Poltergeista, nejlepší, jaký jsem kdy viděl."...

Ihned první večer jsou se Sárou svědky velice zvláštních jevů a i přes skepsi, se kterou Price do Borley jel se nakonec ještě několikrát v průběhu let na onu tajemnou faru vrátí.

Opravdu mají úkazy na faře něco společného s duchy ? 
A co Harry Price ? Uvěří, nebo vše nakonec logicky vysvětlí ? 


Obálka této knihy je opravdu úžasná. Silueta samotné fary, spolu s lebkou a barevným provedením určitě zaujmou na první pohled. Po sundání papírového přebalu je kniha stále stejně zajímavou a lákavou.
Předsádky použité v knize se svým pochmurným vzhledem skvěle doplňují se samotnou obálkou.

Celá kniha je pojatá jako paměti Sáry Greyové, které po úmrtí Harryho Price ochraňoval, spolu s jeho ostatními knihami a opatroval jako oko v hlavě, kurátor John Wesley.
Je nutno podotknout, že kniha se opírá o skutečné události. Nejstrašidelnější dům v Anglii, jak se faře v Borley přezdívá, ani Harry Price nejsou autorovým výmyslem. Kdo se alespoň trochu o duchařskou tématiku zabývá, musí znát případ fary i samotného lovce duchů.

Hned na začátku knihy se ocitáme v roce 1977, kde je tento Sářin rukopis svěřen k opatrování Dr. Robertovi Caxtonovi. Následuje originální plán fary z června roku 1937.
Kniha je celkem rozdělena na tři části, které dohromady čítají 37 kapitol. V závěru knihy jsou poznámky k samotnému textu, poznámka autora, bibliografie ze které čerpal a nechybí ani autorovo poděkování.

I přes poměrně rozvleklý začátek knihy, kde se nejprve seznamujeme se samotným Harry Pricem a jeho odhalováním podvodníků, musím říct, že se mi kniha líbila.
Propojení událostí, jenž se doopravdy staly, spolu s fantazií Neila Springa se doopravdy povedlo. I když v některých pasážích už svou fantazii hnal hodně vysoko, nakonec vše zapadlo na správné místo.

Začátek příběhu se vlastně odehrává po první světové válce, kdy lidé tíhli ke spiritualismu. Toužili po kontaktu se svými zesnulými přáteli a příbuznými, aby byli z jejich strany ujištěni o tom, že jsou v pořádku. Spousta médií si díky tomuto zájmu vydělala slušné peníze. 
Pak je tady Harry Price. Člověk, který nevěří na posmrtný život a jeho náplní práce je odhalování těchto falešných médií.

Možná se někomu může zdát, že se kniha zbytečně zabývá vztahů mezi Harrym a Sárou, nicméně je třeba podotknout, že právě díky této lince má kniha správný náboj a právě tato linka knize vdechla život.

I když se jedná o autorovu prvotinu, tak je příběh opravdu čtivý. Po začátku, který je spíše vlažný se čtenář veze na duchařské vlně. Kniha není žádným hororem, opravdu se nebudete bát. I přes to, jsem při večerním čtení úkazů na faře cítila jisté mrazení, zvlášť, když jsem byla doma sama.

Myslím si, že tato kniha určitě stojí za to, aby byla čtena. Pokud Vám případ "nejstrašidelnějšího domu v Anglii" nic neříká, tak po něm určitě nepátrejte před přečtením knihy, zbytečně byste se ochudili o ten správný čtenářský zážitek.

Závěrem musím také podotknout, že je velká škoda, že kniha nebyla opatřena nějakými dobovými fotografiemi. Myslím si, že by zrovna této knize slušely.
Bohužel také musím zmínit poměrně velké množství chyb, které se v textu objevily a které opravdu žádné knize nesluší.



Za zaslání recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Omega , knihu si můžete zakoupit zde. 
Dále děkuji Knihám Dobrovský , knihu si můžete zakoupit zde.

Název : Lovci duchů
Autor : Neil Spring
Překlad : Marie Fulková
Nakladatelství : Omega
Počet stran : 448


A co vy ? Četli jste tuto knihu, nebo Vás zaujala ? 
Máte v plánu si ji přečíst ? 
Neváhejte a o svůj názor se podělte v komentářích :-)

Rozbalovačka č. 19

Krásné odpoledne všem mým čtenářům,
dnes máme venku krásně slunečno, i když u nás tedy dost ošklivě fouká. Nicméně sluníčko umí dělat divy a člověk se hned cítí takový svěží, že ?

Jak už jste jistě poznali, tak dnes budeme opět rozbalovat. Nashromáždily se mi tady tři knihy, tak se na ně půjdeme spolu podívat.

Jako první bych Vám ráda ukázala knihu z produkce nakladatelství Jota. Jedná se o knihu od známého autora, na kterou jste jistě určitě narazili. Když napíšu Mládí v hajzlu, tak určitě víte o jakého autora se jedná..




Nebezpečná láska | Kateřina Petrusová

První díl ze série Bavettovi.

Paige je mladá žena, která pracuje jako ošetřovatelka. Setkáváme se s ní právě ve chvíli kdy její svěřenec, pan Luca pomalu umírá.
Po jeho úmrtí se ocitá zpátky nezaměstnaná a snaží se v agentuře sehnat nějakou další práci. Nejlépe však jako ošetřovatelka nějakého dítěte, které potřebuje asistenci. Odchod starého pána, kterého si moc oblíbila totiž nesla těžce.

Nakonec netrvá dlouho a Paige se může těšit z nové práce. Na doporučení syna starého pana Lucy se ocitá u velice bohatých podnikatelů původem z Itálie - Bavettových.
Její starostí bude postarat se o Michaela. Ten měl ošklivou autohavárii a po probuzení z komatu byly všechny testy v pořádku, až na malý zádrhel, Michael se totiž mentálně ocitl na úrovni malého chlapce.
Bývalé právnické eso, jemuž klepe třicítka pomalu na dveře se nyní zajímá o hasičská auta, o to, co bude papat a jeho největší láskou je Spiderman.

...„Ukážeš mi ještě jednou, jak se jezdí s těmi hasiči, Mikee?"
Zvedl oči a popotáhl. Odolala jsem nutkání vytáhnout papírový kapesníček a utřít mu nos. Na to bylo vážně brzy. Přikývl a sehnul se, aby sebral upuštěné ovládání. Pak mi ho strčil před obličej a zadrmolil:„Tady dopředu, tady dozadu, takhlenc tam a takhlenc tam.“
„Doprava a doleva," opravila jsem ho automaticky. Zopakoval to po mně....

Paige se Michaelovi zalíbí hned při první schůzce a tak je rozhodnuto. Robert, Michaelův bratr spolu s jejich otcem jsou ochotni udělat cokoliv, aby byl Michael v pořádku a šťastný a tak Paige okamžitě dostává ono místo ošetřovatelky. 
Jediné, co je ve hvězdách je, jak dlouho vlastně bude Paige tuto práci vykonávat, jelikož podle lékařů se může Michael vrátit do stavu před nehodou prakticky kdykoliv.

Jednoho dne za Paige přijde Robert s tím, že si má sbalit věci na pár dní a spolu s Michaelem odjede do bezpečí osamělého letního sídla za New Yorkem. Důvodem, proč mají takto na rychlo odjet je, že se vynořil nějaký problém a vyřešit jej chvíli potrvá. 

...„To je nějaká chata! Jsi si jistý, že jsme tu správně?” křikla jsem za Johnnym. Už to, že se jeho hlas ozval zevnitř, mě mohlo ujistit.
„Není to chata, je to srub. Cos čekala?”
Robert říkal, že je to letní sídlo! Já nevím, malovala jsem si to jinak ”...

Z pár dní se stávají týdny a Paige se po jednom víkendu zpátky doma dovídá, že Bavettovi nejsou jen bohatí podnikatelé, ale že má tu čest s mafiánskou rodinou.

Jak to bude vypadat, až se Michael vrátí zase k sobě ? Bude si Paige pamatovat ?
Hrozí jí nějaké nebezpečí ? 
Bude se moci v klidu vrátit ke svému starému životu ?

Po přečtení knihy S hlavou v oblacích (pejru) mi byla doporučována i tato autorčina série. Byla jsem tedy na knihu velmi zvědavá.

Obálka se nese v jednoduchém stylu a ne každého nejspíš zaujme. Newyorská ulice a tváře hlavních aktérů spolu s červeným názvem knihy mi k samotnému příběhu hezky sedí.
Kniha obsahuje celkem 38 kapitol o průměrné délce a je zakončena Epilogem.

I u téhle knihy mě Kateřina přesvědčila, že psát doopravdy umí. Ta lehkost se kterou je celý příběh vyprávěný je úžasná. Čtení opravdu rychle ubíhá a já jsem se moc hezky pobavila.

Paige je slečna, která si nedokáže udržet profesionální odstup od svých pacientů a o to hůře snáší veškeré negativní změny. Když zemře její milovaný svěřenec tak si je jistá, že další úmrtí svého svěřence už nezvládne.
Je to sympatická mladá žena, starostlivá a já si myslím, že by bylo malou výhrou narazit na takovou pečovatelku i v reálném životě.

Vykreslení samotného Michaela bylo také více než vydařené. Barvité popisy jeho chování v mé mysli skutečně vytvářely obraz malého dítěte, až jsem musela sama sebe přesvědčovat, že se jedná o dospělého muže. Mikee byl jako malý pacient prostě kouzelný. 
Jeho bratr to byl opravdu oříšek. Chvíli vlídný a chvíli rozkazovačný, nicméně se mi líbilo, že se tak zajímal o zdravotní stav svého bratra. Těžko říct, jestli je v dnešní době stále normální, aby se členové rodiny o sebe navzájem starali v těžkých chvílích.
Nejvíce se mi ovšem líbila postava Johnnyho. Osobní strážce, nebezpečný muž, který se nebojí násilí s velkým srdcem na dlani. Z toho jsem byla opravdu "hotová" a mrzelo mě, že neměl trošku větší prostor v celém příběhu.

Celkově se jedná o velice povedený příběh ve kterém nechybí napětí, vzrušení, ale také pořádná dávka humoru (já se místy smála i nahlas), romantika, překvapení a Newyorské podsvětí.
Určitě se nejedná o drsnou knihu, ale je to takové milé čtení pro chvíle holčičí pohody.

Jednu chybu přece jen kniha má. Pro mě velká škoda, že neměla o trochu více stránek.
Už teď se těším na další díly a všem doporučuji k přečtení.


Název : Nebezpečná láska - série Bavettovi (1.díl)
Autor : Kateřina Petrusová
Nakladatelství : Fragment
Počet stran : 376


A co vy ? Četli jste tuto knihu, nebo Vás zaujala ? 
Máte v plánu si ji přečíst ? 
Neváhejte a o svůj názor se podělte v komentářích :-)


Život po tobě | Jojo Moyesová

Dlouho očekávané pokračování světového bestselleru Než jsem tě poznala.

S Louisou Clarkovou se setkáváme osmnáct měsíců po Willově odchodu z tohoto světa.
Přesně jak si to Will přál se snažila žít, nakonec stejně zase skončila v Londýně. Ve městě, které se jí rázem zdálo tak moc cizí. 
Z peněz po Willově pozůstalosti si koupila byt, z něhož se dá dostat na střechu a koukat se výhledem. Ovšem i ten jí přijde cizí. Vlastně se ani nesnažila jej hezky a útulně zařídit. Většinu věcí má stále v krabicích a tak nějak přežívá a zároveň pracuje v baru na letišti.

Jednoho dne se jí však stane ošklivá nehoda, kdy spadne ze střechy nad svým bytem. V sanitce se setkává se sympatickým záchranářem Samem, jehož laskavý hlas spolu s doteky působí konejšivě.
Louisa z tohoto pádu vyvázla s opravdu ošklivými zraněními a díky vysoké hladině alkoholu v krvi si její okolí myslelo, že pád ze střechy nebyl jen nešťastnou náhodou, ale neúspěšným pokusem o sebevraždu.

Díky své pádové eskapádě a nátlaku rodiny nakonec souhlasí s tím, že začne docházet na terapeutická sezení, která jí konečně pomohou vyrovnat se s Willovou ztrátou.
Lou na něj totiž jen nevzpomíná, ale pořád s ním v duchu komunikuje a přemýšlí, co by asi udělal a jak by jí poradil.

Pořádné vzrušení na ni ale teprve čeká a to když k ní přijde neohlášená návštěva. Lily, mladá, šestnáctiletá slečna a co je hlavní, údajná Willova dcera.
Lou se život převrací vzhůru nohama, jelikož Lily je pěkné kvítko. Nechodí do školy, holduje alkoholu, cigaretám a trávě. Navíc je poměrně nevyzpytatelná a veškeré pokusy pomoci jí nepadají zrovna na úrodnou půdu. 

...Potřebovala jsem být sama, abych mohla nějak vstřebat, co mi právě řekla. Bylo toho na mě moc. Nevěděla jsem, co si myslet o té naježené holce, která mi tu mašírovala po pokoji a vzduch jakoby kolem ní jiskřil.
"A on o mě nikdy nemluvil ?"
Dívala jsem se jí na boty : balerínky tak okopané, jako kdyby v nich až příliš dlouho brouzdala londýnskými ulicemi. Připadala jsem si jako ryba chycená na udici.
"Kolik ti je, Lily?"...

Navíc se Lou také poštěstí a znovu potkává záchranáře Sama. Zjišťuje, že se budou nejspíš potkávat častěji, jelikož vyzvedává jednoho z účastníků terapeutického sezení.


Když jsem dočetla knihu Než jsem tě poznala, tak jsem věděla, že další díl bude následovat. Tehdy jsem řekla, že první díl byl pro mne zároveň posledním. 
Jsem velice ráda, že jsem se svého prohlášení nedržela a že ve mě Život po tobě vzbudil zvědavost.

Na chvíli se zastavíme a podíváme se na obálku. 
Ta je jako u všech autorčiných knih opět ve velmi hezkém, jednoduchém stylu. Papírový přebal je doopravdy matný, papírový, s plackou Světového bestselleru. 
Po sundání papírového přebalu na nás vykoukne bílá kniha, tématicky laděná stejně jako přebal.

V knize na nás čeká celkem třicet kapitol, které nejsou ani dlouhé, ani krátké. V závěru knihy nechybí autorčino poděkování, ani výčet jejích u nás vydaných knih.

Louisa je v začátku knihy žena, která vlastně nemá chuť žít život plný barev, jako tomu bylo dříve. Aby na sebe zbytečně neupoutávala pozornost, tak si vystačí s džínami a tričkem. Veškeré své barevné oblečení má schované v krabicích a snaží se životem jen tak proplouvat. 
Cestování už jí dávno omrzelo a tak se vrátila zpátky do Londýna. To ještě netušila, že se po své nehodě na nějaký čas vrátí do domku k rodičům. A co je hlavní do míst, kde se snažila Willa přesvědčit, že má proč žít.

Styl psaní je opět lehký, čtenáři čtení pěkně odsýpá. Jojo Moyesová opět podává vážné téma, tentokrát vyrovnávání se s odchodem milované osoby s lehkostí. 

Jsme svědky toho, jak se ze strhané ženy opět stává veselá a usměvavá žena, oblékající se do svých milovaných barevných outfitů.
Díky přítomnosti Lily se nám Louisa otevírá a my máme možnost prožívat s ní nejen její obavy, ale zároveň její pomalé krůčky k tomu, aby se konečně vyrovnala s tím, co se v minulosti stalo.

I když kniha opět popisuje vážné téma, nechybí v ní jistá dávka humoru. Zároveň má kniha příjemný spád, nejsou v ní žádná hluchá a nudná místa.
Spousta lidí už dnes považuje Jojo Moyesovou jako sázku na jistotu. Já se k této skupině po přečtení knihy s nadšením přidám také. 

Je sice fakt, že někomu se může zdát, že Louisa se změnila v ukňouranou ženu, která se drží stále na místě, ale já si myslím, že to tak nějak k vyrovnání se s odchodem blízké osoby patří.

Za sebe mohu toto velice vydařené pokračování s klidným svědomím doporučit. Ano, nevyrovná se prvnímu dílu, který byl doopravdy úžasný, ale myslím si, že mu zdárně šlape na paty.



Za zaslání recenzního výtisku mnohokrát děkuji eshopu Dobré knihy.cz
Knihu si můžete zakoupit zde.


Název : Život po tobě - série Než jsem tě poznala (2. díl)
Autor : Jojo Moyesová
Překlad : Lucie Mikolajková
Nakladatelství : Ikar
Počet stran : 400



A co vy ? Četli jste tuto knihu, nebo Vás zaujala ? 
Máte v plánu si ji přečíst ? 
Neváhejte a o svůj názor se podělte v komentářích :-)

Měsíční shrnutí - Leden

Krásný, i když poměrně zakaboněný den,
jelikož je dnes už 6. února, tak si myslím, že je nejvyšší čas sepsat nějaké to shrnutí za minulý měsíc.
Leden byl pro mě poměrně dobrým měsícem a to nejen na počet knih, které jsem přečetla, ale také na vybrané tituly. Jsem velice ráda, že jsem se žádnou knihou nešlápla vedle.




V pasti | Lilja Sigurðardóttir

Sonja je jednatřicetiletá žena, která díky nevěře s manželovou kolegyní z práce, Aglou, přišla nejen o svého manžela, ale co je hlavní, také o svého malého syna. 
Díky tomu, že neměla potřebné zázemí zůstal Tomas v péči otce a ona se s ním smí vídat pouze jeden víkend za čtrnáct dní, čímž velmi trpí a dělá vše pro to, aby jej mohla získat zpátky do své péče.

Když Sonja neměla po rozvodu moc peněz, nabídl se jí manželův dlouholetý přítel a zároveň její rozvodový advokát, že jí pomůže. Stačí jen maličkost - odjet pracovně do ciziny.
Už tehdy mohla tušit, že ona pomoc nebude jen tak. Na nabídku však kývla a tím se dostala do pasti.
Stala se z ní žena na zavolání, žena, kterou "ti nahoře" používali pro pašování drog do země.
Stala se tedy přebornicí ve svém oboru. Pod záminkou pracovních cest fingované firmy na opravu počítačů začíná pravidelně létat do ciziny. Pokaždé si skvěle poradí, aby na ni nikdo nepřišel, nejen převlekem dokonalé ženy, ale také důmyslnými skrýšemi pro převážený materiál.

Zároveň banka, ve které pracoval její bývalý manžel spolu se současnou přítelkyní zkrachovala a její zaměstnanci jsou vyšetřováni kvůli finančním podvodům. Agla je propírána všemožnými médii a její útěchou je láhev alkoholu a náruč Sonji.

..."Chybělas mi," vítala ji Agla a políbila ji. Bylo cítit, že pila. Sonju to ani nepřekvapilo, protože k ní nikdy nechodila střízlivá.
"To jsi řídila opilá ?"
"Dala jsem si po práci skleničku a začala jsi mi chybět."
"Podle toho závanu bych řekla, že těch skleniček bylo víc," podotkla Sonja a strčila klíč do zámku. Agla ji následovala dovnitř, sundala si kabát a hodila ho na podlahu v předsíni...

Když se Sonja pokouší vymanit z pasti a myslí si, že se jí to konečně podařilo, dostává úder, který nečekala. Gang unesl jejího syna a pod pohrůžkou něčeho vážnějšího je donucena kývnout na propašování kokainu o hmotnosti několika kil. Bohužel celá situace nejde tak hladce, jak si Sonja myslela. Ihned po příletu do země ji zastaví jeden z celníků a jí je jasné, že se ocitla v pořádném maléru...

Kniha V pasti disponuje obálkou, která se řídí heslem "v jednoduchosti je krása." Nic překombinovaného na ní nehledejme, je opravdu v jednoduchém stylu, kdy v názvu knihy stojí místo písmene "T" žena, podle mě představující samotnou Sonju.
Předsádky knihy mě také překvapily, jelikož ladí se samotnou obálkou. Přední předsádka je v růžové barvě, ladící s vyobrazením jména autorky a zadní předsádka je v barvě černé. 

Samotný příběh se odehrává v časovém období od listopadu 2010 do února 2011. Každý z těchto časových úseků je v knize označený.
Kniha disponuje celkem 125 krátkými kapitolami.

Kniha se věnuje celkem třem hrdinům a to samotné Sonje, osudu její přítelkyně Agly a posledním z hlavních postav je celník z letiště - Bragi. Celá kniha je vyprávěna v -er formě.

Musím říct, že z této knihy jsem byla opět nadšená. Ještě se mi nestalo, že by mě Leda něčím ze své produkce zklamala.
Styl psaní autorky je velice čtivý a díky kratičkým kapitolám se čte více než svižně.

Příběh se věnuje především Sonje, zoufalé matce, která se snaží seč jí síly stačí, aby se osamostatnila, našetřila si dost peněz a získala zpátky do péče svého milovaného syna. Její bývalý manžel jí to ovšem vůbec neulehčuje. Žádné vstřícnosti se u něj nedočká a na pocity svého syna nebere žádný ohled. Jeho jedinou vidinou je pouze msta Sonje za to, že se zapletla s jeho kolegyní.

I když je Sonja pašerákem tvrdých drog do země, přesto pro mě byla hrdinkou a její příběh mě nesmírně bavil. Fandila jsem jí, aby se dostala z pasti a syn jí byl svěřen do péče. Přála jsem si, aby její bývalý manžel trošku pookřál a vyšel jí alespoň malinko vstříc.

V průběhu čtení se mnou cloumaly také pocity lítosti nad celníkem Bragim, jehož žena Valdís byla v ústavu kvůli svému zhoršenému zdravotnímu stavu. Jeho silná touha být se svou milovanou ženou i přes to, že jej pomalu přestávala poznávat a zároveň bezmoc, kterou cítil pokaždé, když ji musel opustit.

Čím více jsem se blížila konci, tím více jsem byla napnutá, aby to všechno dopadlo dobře. Hltala jsem stránku za stránkou, krev mi houstla v žilách a napětí by se dalo krájet.
Za mě určitě více než povedená kniha a jelikož je jedná o první díl z trilogie, tak jsem velice zvědavá, jakým směrem se bude příběh dál upírat.
Nezbývá mi nic jiného, než tuto knihu určitě doporučit k přečtení. Já sama jsem od ní dostala více než jsem čekala.

Za zaslání recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství LEDA.
Knihu si můžete zakoupit zde.


Název : V pasti
Autor : Lilja Sigurðardóttir
Překlad : Lucie Korecká
Nakladatelství : Leda
Počet stran : 272



A co vy ? Četli jste tuto knihu, nebo Vás zaujala ? 
Máte v plánu si ji přečíst ? 
Neváhejte a o svůj názor se podělte v komentářích :-)