Život po tobě | Jojo Moyesová

Dlouho očekávané pokračování světového bestselleru Než jsem tě poznala.

S Louisou Clarkovou se setkáváme osmnáct měsíců po Willově odchodu z tohoto světa.
Přesně jak si to Will přál se snažila žít, nakonec stejně zase skončila v Londýně. Ve městě, které se jí rázem zdálo tak moc cizí. 
Z peněz po Willově pozůstalosti si koupila byt, z něhož se dá dostat na střechu a koukat se výhledem. Ovšem i ten jí přijde cizí. Vlastně se ani nesnažila jej hezky a útulně zařídit. Většinu věcí má stále v krabicích a tak nějak přežívá a zároveň pracuje v baru na letišti.

Jednoho dne se jí však stane ošklivá nehoda, kdy spadne ze střechy nad svým bytem. V sanitce se setkává se sympatickým záchranářem Samem, jehož laskavý hlas spolu s doteky působí konejšivě.
Louisa z tohoto pádu vyvázla s opravdu ošklivými zraněními a díky vysoké hladině alkoholu v krvi si její okolí myslelo, že pád ze střechy nebyl jen nešťastnou náhodou, ale neúspěšným pokusem o sebevraždu.

Díky své pádové eskapádě a nátlaku rodiny nakonec souhlasí s tím, že začne docházet na terapeutická sezení, která jí konečně pomohou vyrovnat se s Willovou ztrátou.
Lou na něj totiž jen nevzpomíná, ale pořád s ním v duchu komunikuje a přemýšlí, co by asi udělal a jak by jí poradil.

Pořádné vzrušení na ni ale teprve čeká a to když k ní přijde neohlášená návštěva. Lily, mladá, šestnáctiletá slečna a co je hlavní, údajná Willova dcera.
Lou se život převrací vzhůru nohama, jelikož Lily je pěkné kvítko. Nechodí do školy, holduje alkoholu, cigaretám a trávě. Navíc je poměrně nevyzpytatelná a veškeré pokusy pomoci jí nepadají zrovna na úrodnou půdu. 

...Potřebovala jsem být sama, abych mohla nějak vstřebat, co mi právě řekla. Bylo toho na mě moc. Nevěděla jsem, co si myslet o té naježené holce, která mi tu mašírovala po pokoji a vzduch jakoby kolem ní jiskřil.
"A on o mě nikdy nemluvil ?"
Dívala jsem se jí na boty : balerínky tak okopané, jako kdyby v nich až příliš dlouho brouzdala londýnskými ulicemi. Připadala jsem si jako ryba chycená na udici.
"Kolik ti je, Lily?"...

Navíc se Lou také poštěstí a znovu potkává záchranáře Sama. Zjišťuje, že se budou nejspíš potkávat častěji, jelikož vyzvedává jednoho z účastníků terapeutického sezení.


Když jsem dočetla knihu Než jsem tě poznala, tak jsem věděla, že další díl bude následovat. Tehdy jsem řekla, že první díl byl pro mne zároveň posledním. 
Jsem velice ráda, že jsem se svého prohlášení nedržela a že ve mě Život po tobě vzbudil zvědavost.

Na chvíli se zastavíme a podíváme se na obálku. 
Ta je jako u všech autorčiných knih opět ve velmi hezkém, jednoduchém stylu. Papírový přebal je doopravdy matný, papírový, s plackou Světového bestselleru. 
Po sundání papírového přebalu na nás vykoukne bílá kniha, tématicky laděná stejně jako přebal.

V knize na nás čeká celkem třicet kapitol, které nejsou ani dlouhé, ani krátké. V závěru knihy nechybí autorčino poděkování, ani výčet jejích u nás vydaných knih.

Louisa je v začátku knihy žena, která vlastně nemá chuť žít život plný barev, jako tomu bylo dříve. Aby na sebe zbytečně neupoutávala pozornost, tak si vystačí s džínami a tričkem. Veškeré své barevné oblečení má schované v krabicích a snaží se životem jen tak proplouvat. 
Cestování už jí dávno omrzelo a tak se vrátila zpátky do Londýna. To ještě netušila, že se po své nehodě na nějaký čas vrátí do domku k rodičům. A co je hlavní do míst, kde se snažila Willa přesvědčit, že má proč žít.

Styl psaní je opět lehký, čtenáři čtení pěkně odsýpá. Jojo Moyesová opět podává vážné téma, tentokrát vyrovnávání se s odchodem milované osoby s lehkostí. 

Jsme svědky toho, jak se ze strhané ženy opět stává veselá a usměvavá žena, oblékající se do svých milovaných barevných outfitů.
Díky přítomnosti Lily se nám Louisa otevírá a my máme možnost prožívat s ní nejen její obavy, ale zároveň její pomalé krůčky k tomu, aby se konečně vyrovnala s tím, co se v minulosti stalo.

I když kniha opět popisuje vážné téma, nechybí v ní jistá dávka humoru. Zároveň má kniha příjemný spád, nejsou v ní žádná hluchá a nudná místa.
Spousta lidí už dnes považuje Jojo Moyesovou jako sázku na jistotu. Já se k této skupině po přečtení knihy s nadšením přidám také. 

Je sice fakt, že někomu se může zdát, že Louisa se změnila v ukňouranou ženu, která se drží stále na místě, ale já si myslím, že to tak nějak k vyrovnání se s odchodem blízké osoby patří.

Za sebe mohu toto velice vydařené pokračování s klidným svědomím doporučit. Ano, nevyrovná se prvnímu dílu, který byl doopravdy úžasný, ale myslím si, že mu zdárně šlape na paty.



Za zaslání recenzního výtisku mnohokrát děkuji eshopu Dobré knihy.cz
Knihu si můžete zakoupit zde.


Název : Život po tobě - série Než jsem tě poznala (2. díl)
Autor : Jojo Moyesová
Překlad : Lucie Mikolajková
Nakladatelství : Ikar
Počet stran : 400



A co vy ? Četli jste tuto knihu, nebo Vás zaujala ? 
Máte v plánu si ji přečíst ? 
Neváhejte a o svůj názor se podělte v komentářích :-)

18 komentářů:

  1. Velice pěkně a hlavně lákavě napsaná recenze .Musím říct , že já jsem od paní spisovatelky ještě žádnou knihu nečetla .Podle tézo recenze to budu muset co nejdříve napravit a Jojo Moyesovou zařadit do své knihovny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. Styl, jakým Jojo Moyesová píše je opravdu velice příjemný, sama jsem zvědavá na její další knihy :-)

      Vymazat
  2. Stále patřím k těm, kteří druhý díl bojkotují. Dle recenzí nemusím mít strach, ale já prostě stále nevím :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak uvidíš, jestli se k němu někdy dostaneš :-) Já jsem určitě zklamaná nebyla ;-)

      Vymazat
  3. Povedená recenze! :) Jsem ráda, že se ti líbila! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :-) Myslím, že to bylo jedno z povedenějších pokračování :-)

      Vymazat
  4. Já nevím, mě ta Jojo nějak nebere. Než jsem tě poznala jsem si půjčila v knihovně. Ne že by se mi to nelíbilo, líbilo, bavilo mě to, tak nevím proč. Život po tobě bych si přečetla, ale že bych ho potřebovala mít doma, to ne... Ale každopádně pěkná recenze :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to já jsem byla spokojená a Jojo se u mě určitě zařadila mezi spisovatele, kteří stojí za přečtení.
      Jinak děkuji za komentář, měj se hezky :-)

      Vymazat
  5. Po prvním dílu se mi opravdu moc nechce do druhého a pochybuji, že se to změní. Na druhé straně uvažuji o filmu, který mi všichni doporučují, tak možná pak dostanu chuť i na Život po tobě, kdo ví.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Film jsem taky viděla a myslím, že určitě stojí za shlédnutí.
      Ať se líbí a děkuji za komentář :-)
      Měj se krásně.

      Vymazat
  6. Na knihy od Jojo Moyes se chystám už delší dobu. Pár jsem jich dostala k Vánocům a zatím se mi jen válí v knihovně. Nestačím všechno to množství knih louskat. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak snad snad se k nim brzy dostaneš. Já jsem ze stylu Jojo Moyesové nadšená a knihy se mi líbí, být jsem od ní přečetla zatím jen dvě.

      Vymazat
  7. Knihu už mám koupenou, jen nevím, kdy se k ní dostanu. Pěkná recenze, jako vždy :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji Míšo :-) Tak snad se ti bude taky líbit ;-)

      Vymazat
  8. Moc hezká recenze! :-)
    Moyes nikdy nezklame, já mám zálusk na všechny knihy, ale není moc času, kdy bych se do nich mohla pustit :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :-)
      Taky doufám, že se mi jednou povede přečíst všechny její knihy, ale zatím je to pro mě trochu science fiction :-D

      Vymazat
  9. Pořád jsem se nedostala k prvnímu dílu a jelikož už je všude dostatečně naspoilerovaný, asi ho vynechám a spíš mrknu na film a od autorky se vrhnu na další knihy :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je škoda, že jsi se připravila o kouzlo prvního dílu. Film je hezký, ale přirovnala bych ho ke knize, které někdo vyškubal stránky. Určitě nedosahuje kvalit knihy.

      Vymazat