RECENZE: Zapomenutý klíč ke štěstí | Sophie Jenkinsová

Štěstí si vás občas najde tam,
kde byste ho čekali nejméně...


Lana Greenová je osmadvacetiletá mladá žena, která napsala úspěšný román, založený na vlastním vztahu s partnerem Markem, který se jmenuje Bláznivá láska.
S nakladatelem má smlouvu na další pokračování, které se však záhy promění ve zlý sen.

Pokračování románu se totiž jmenuje Zlomené srdce a je opět inspirováno tím, co se Laně v životě událo. Mark ji totiž z ničeho nic opustil a tak Lana veškeré své pocity přenesla na papír. 

Kitty, její vydavatelka, jí však rukopis odmítne s tím, že se nejedná o knihu, kterou by ženy chtěly číst, vzhledem k tomu, jakým stylem je napsána. Pokračování Bláznivé lásky si představovala úplně jinak. Lana má tak na výběr dvě možnosti - buď vrátí vyplacenou zálohu a nebo celý román přepracuje.

Kitty vzdychla a poposedla si. Chvíli se upřeně soustředila na palec u nohy, kterým zamyšleně kmitala pod kůží slušivé kozačky, a pak opět obrátila zrak ke mně. "Lano, nikdo nebude chtít číst knížku, ze které si odnese pocit hořkosti. Hořkost nikoho nezajímá," pronesla. "Co se stalo s tím blogem, který jsi psala?"
"Chodily mi čím dál víc negativní reakce, tak jsem toho nechala."
"Vidíš? To je smutné. Smutek je něco jiného než hořkost. Se smutkem se dá v nejhorším případě pracovat. Možná, že by mohl hlavní hrdina v románu zemřít..."
"Ano, to by šlo!" mírně jsem se v naději předklonila. "Vlastně už jsem o tom přemýšlela - Mark Bridges visí z útesu a já bych ho mohla zachránit, ale neudělám to. A pak, na pohřbu, sice tam přijdu celá v černém, ale ve skutečnosti jsem šťastná, že je z něj krvavý flek někde dole na pobřeží."
Kitty nesouhlasně pokrčila nos. "Ne, to už se bavíme o úplně jiném žánru. Podívej - vzpomeň s na svou první knihu. Spisovatelka se zamiluje do fotografa. Musí společně sice překonat spoustu překážek, ale dokážou to - a ten konec, když se rozhodnou, že začnou bydlet spolu, ta poslední věta..."

Nancy Ellis Hallová je osmdesátiletá dáma, která bývala uznávanou autorkou. Dodnes se její knihy čtou a když se vysloví její jméno, tak si ji každý vybaví. Nancy žije ve svém krásném domě sama a nejen, že si myslí, že se o sebe dokáže sama postarat, ale také má pořádně prořízlou pusu. 

Problém však je její zdravotní stav. Nancy totiž trpí Alzheimerovou chorobou, a i když mívá dobré dny, tak ty špatné se začínají pomalu ozývat. Její jednání působí lehkovážně a pomalu se začíná dostávat do stavu, kdy si neuvědomuje co je dobré, a co špatné.

Jednoho dne se však cesty Nancy a Lany střetnou a ze dvou, zcela odlišných spisovatelek se stanou spolubydlící. Jejich životy tak naberou jiný směr, než kterým doposud šly. 

Uvědomí si, jak důležitá je jejich vzájemná podpora? A jaké hrozby se nad oběma dámami vznáší? 


Nakladatelství Fortuna Libri tento rok opravdu válí a vydává samé zajímavé kousky. Nejinak tomu je i u románu Zapomenutý klíč ke štěstí, který si rozhodně zaslouží vaši pozornost.

Obálka knihy je tentokrát v příjemné modré barvě s krásnými růžovými předsádkami. Hlavní dominantou je zde bílý název knihy, kde jsou kolem dokola obrázky, které se týkají daného příběhu. Moc se mi líbí svou jednoduchostí a také barevným provedením.

Uvnitř na čtenáře čeká celkem 41 kapitol, přičemž každá má svůj vlastní název, díky čemuž se můžeme lehce dovtípit o čem nejspíš daná kapitola bude.

Lana je sympatickou mladou ženou, která se potřebuje nějak sebrat. Po rozchodu, který jí zlomil srdce se snaží nějakým způsobem opět postavit na vlastní nohy. Rozprodává nábytek a připravuje se, že bude muset opustit i byt, jelikož nemá tolik finančních prostředků. aby v něm mohla zůstat.

Cítí se ublížená a slepě věří své pravdě a hlavně ve skrytu duše touží po tom, aby se Mark vrátil a všechno bylo jako dříve. Místy se chová opravdu naivně a chvílemi nebudete její jednání chápat. Přesto si k ní jistě nějaký vztah vybudujete, neboť autorka byla opravdu pečlivá a pocity, které Lana po nevydařeném vztahu má, se místy zdají až mrazivě reálné.

Nancy to je jiná káva. Seniorka, která bývala úspěšnou spisovatelkou, má pořádně prořízlou pusu a nebojí se všem říct narovinu, co si o nich myslí. A právě toto jednání se pro ni stává čím dál nebezpečnější. 

Její nevlastní syn, Jack, který ji má na starosti proto na doporučení policie do domu nainstaluje bezpečnostní kamery a rozhodne se sehnat někoho opravdu spolehlivého, koho si Nancy zamiluje. Netrvá dlouho a Lana se stane Nancyinou spolubydlící a zároveň pečovatelkou. 

Nancy je osobou, kterou si jistě mnoho z vás zamiluje. Její láska k pestrobarevnému oblečení a rázná povaha je opravdu úžasným mixem. Autorka citlivě ukazuje, že lidé s Alzheimerem jsou stále lidmi, které bychom měli brát vážně. 

I když už na Nancy začíná být její choroba vidět a zmatek se stává jejím denním chlebem, přesto je pro mnohé inspirací a svými trefnými postřehy mnohé donutí, aby se zamysleli nejen sami nad sebou, ale také nad svým jednáním.

Tento román tak není pouze romantikou jako bič, ale jedná se o příběh u kterého se zasmějete a také lecčemu přiučíte. Ukazuje nám, jak se společnost nezřídka chová k lidem, které by měla spíše chránit. Také moudrost staré ženy, která prožila život, který nebyl zrovna procházkou růžovou zahradou, bude pro mnohé něčím, co by se klidně mohlo stát i té starší paní, co bydlí ve vedlejším vchodě. 

Přesto se však stále jedná o román, který se nevyhýbá ani klasickým klišé, nehledě na to, že se hlavní hrdinka kolikrát opravdu chovala typicky "románově."
Nicméně i tak se jedná o jeden z nejhezčích románů, které se mi letos dostaly do ruky. Autorka píše opravdu s citem a já věřím, že si získá nejednu čtenářku. 

Pokud si chcete užít báječné odpoledne ve společnosti dvou spisovatelek, tak neváhejte, Zapomenutý klíč ke štěstí jistě bude tou správnou volbou.


Za zaslání recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Fortuna Libri
knihu Zapomenutý klíč ke štěstí si můžete zakoupit třeba na stránkách Knižního klubu.



Název: Zapomenutý klíč ke štěstí
Autor: Sophie Jenkinsová
Překlad: Alexandra Niklíčková
Nakladatelství: Fortuna Libri
Počet stran: 328
Rok vydání: 2019



Žádné komentáře:

Okomentovat