Pinky v Knihách : Exorcismus mé nejlepší kamarádky

Konec 80. let...

Temné síly, o kterých nevíme, zda jsou skutečné,

a proti nim stojící opravdové přátelství.

Abby a Gretchen jsou nejlepšími kamarádkami od Abbyiných desátých narozenin. Jejich přátelství je pevné jako skála a pokračovalo spoustu let až na střední školu.

Na střední škole se rozrostly o další dvě slečny, a vznikla silná čtyřka, která spolu drží v dobrém i zlém. Jednou se rozhodnou, že by byl báječný nápad vyzkoušet LSD a jak jinak, než všechny spolu, aby se mohly jedna o druhou navzájem postarat.

Abby vzhlédla k dokonalému ohnivému a sebespalujícímu západu slunce a náhle pocítila cosi definitivního: vzala si LSD. Teď už je nevratnou součástí jejího systému. Ať už se stane cokoli, tak to teď je. Zapadající slunce žhnulo jasnými barvami, sálalo a tetelilo se na obzoru – a Abby dumala nad tím, jestli by to všechno bylo tak zbystřené, ostré a živé, kdyby si LSD nevzala. Reflexivně ten maličký čtvereček papíru spolkla, a bylo. Udělala něco, co už se nedalo vzít zpátky, překročila Rubikon a na všechny pochyby už bylo pozdě. Seděla tam úplně vyděšená.
„Slyšíte někdo něco?“ vyptávala se Glee.
„Nástup trvá i několik hodin, ty retarde,“ ozvala se Margaret.
„Ach, aha,“ odpověděla Glee. „Takže ten prasečí rypák máš i normálně?“
„Nebuďte hnusné,“ vložila se do toho Gretchen. „Nechci mít žádný špatný trip. To teda fakt ne.“

Gretchen se však stane něco zvláštního. Celá nahá utekla někam do lesa a vyděšené dívky ji nemohly celou noc vůbec najít. Druhý den se však objeví, celá dezorientovaná bez sebemenší představy o tom, kde byla a co dělala.

Ze začátku to vypadá, jako něco, na co děvčata brzy zapomenou. Gretchen se však začne měnit, z veselé dívky a nejlepší kamarádky se stává zapáchající tělo bez duše, což znepokojuje hlavně Abby. Všichni nad Gretchen postupně lámou hůl a z oblíbené studentky se stává černá ovce. Abby se však nechce tak lehce vzdát a snaží se přijít na to, co se s její nejlepší kamarádkou vlastně děje...

Exorcismus mé nejlepší kamarádky je knihou, která vyšla v létě u nakladatelství Jota. Byla jsem strašně zvědavá, co si pro nás Grady Hendrix vlastně připravil a o to více mě mrzelo, že jsem na čtení neměla vůbec čas. Knihu mám však již přečtenou a tak vám o ní ráda napíšu pár řádek.

Obálka této knihy se opravdu povedla. Myslím si, že ať chceme nebo ne, knižní obálka je půl úspěchu. Když obálka zaujme, tak se logicky začneme zajímat o to, jaký příběh se uvnitř knihy vlastně ukrývá. Myslím si, že v tomto případě se to opravdu povedlo a kniha hned na první pohled vyvolá zájem o bližší prozkoumání.

Kniha je krásně vymazlená i uvnitř. Předsádky knihy jsou ve žluté barvě a simulují ročenku, tedy, vzkazy psané do ročenky Gretchen od spolužáků. Také začátek a konec vypadá, jako kdyby jej autor okopíroval z ročenky studentů z osmdesátých let. Nechybí ani dobové fotografie nebo reklamní texty.

Jednotlivé kapitoly jsou pak přiměřené délky bez číslování. Každá kapitola má však svůj vlastní název, díky tomu se dá zhruba předpokládat, co se bude v dané kapitole dít.

Exorcismus mé nejlepší kamarádky není v prvé řadě o vymítání, jak by se mohlo z názvu zdát. Jedná se hlavně o příběh, který nám ukazuje, jak vypadá pravé přátelství. Kamarádů a známých má člověk kolem sebe spousty, ale pravý přítel se k vám nikdy neotočí zády a i když nebudete prožívat zrovna nejlepší období vašeho života, bude vám vždy oporou.

Velice sympatická je mi i doba, do které autor celý příběh zasadil. Konec osmdesátých let, život bez mobilních telefonů nebo internetového připojení v každé domácnosti, v mnoha starších čtenářích vzbudí nostalgické vzpomínky na dětství a dobu, která nebyla tak uspěchaná jako nyní.

Ano, i když se jedná o příběh, který patří do žánru pro mladší čtenáře, a opravdu je nutno takto ke knize přistupovat, tak si myslím, že si na své přijdou i čtenáři, kterým už nějaký ten pátek rozhodně není -náct.

Příběh je psaný velmi čtivým způsobem, autor zpočátku seznamuje čtenáře s tím, jak se vlastně děvčata dala dohromady a co všechno spolu prožila. Postupně se dostáváme k onomu večeru na chatě, po kterém se všechno změní,
Gretchen se začne pomalu měnit, necítí se úplně ve své kůži a svěří se s tím právě své nejlepší kamarádce. Její stav zajde po nějaké době tak daleko, že se stane doslova odpudivou pro všechny okolo.

Zarážející na celé situaci byl fakt, že nikdo z dospělých tuto situaci neměl chuť řešit. Ať už se jednalo o rodiče Gretchen, kteří se chovali, jakoby se vlastně nic nestalo, jakoby se jejich dcera pomalu nestávala někým úplně jiným.
Stejné to bylo také s autoritami ve škole. Nikde žádné podezření nebo snaha přijít na kloub tomu, proč premiantka a zároveň dívka, která si na svém vzhledu dávala záležet, se náhle stala průměrnou studentkou bez nějakých vedlejších zájmů, o rapidní změně jejího vzhledu ani nemluvě.

Díky tomu, že se v příběhu role poněkud otočí, se napětí rapidně zvýší a touha dozvědět se, jak celý příběh vlastně dopadne, začíná být až nesnesitelnou.
Přesto se i zde najdou mouchy, které příběhu moc nesluší. Chybělo mi zde zejména vysvětlení toho, co se v noci na chatě vlastně stalo. Moc mne neuspokojil fakt, že autor jen tak přešel celou noc bez toho, aby čtenáři ukázal nebo alespoň nastínil, co se dělo v opuštěné budově daleko od civilizace.

Také závěr knihy působil v porovnání se zbytkem příběhu, jako by jej psal úplně někdo jiný. Moc jsem nepochopila, proč měl autor potřebu knihu ukončit takto laciným způsobem.

Knihu bych doporučila především čtenářům kolem patnácti let, kteří si příběh jistě plně vychutnají a budou se u něj možná i chvílemi bát. Přesto, pokud jste již mimo tuto věkovou hranici a příběh vás zaujal, tak rozhodně neváhejte a knihu si přečtěte. Myslím si, že si příběh o opravdovém přátelství jistě užijete stejně jako já.

Za zaslání recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství JOTA,

kde si knihu Exorcismus mé nejlepší kamarádky můžete zakoupit.