Motýlí efekt.
Myšlenka, že i něco tak malého jako třepotání motýlích křídel může na druhém konci světa vyvolat tajfun...
Před jedenácti lety se Lindsey konečně odhodlala podniknout nejdůležitější krok v jejím dosavadním životě. Po pečlivém uvážení a letech systematického týrání násilnickým manželem naplánovala útěk za svobodou.
V noci se spolu s dcerou Sophií vykradla z domu a s pomocí svého bratra se s dcerou vydaly vstříc novému životu.
Andrew té noci v honbě za "svými děvčaty" zaviní autonehodu.
Když jsme se Sophií utekly, schovávaly jsme se rok, než se Andrewův případ dostal před soud. Bydlely jsme v laciných hotelích všude možně po Britské Kolumbii a přežívaly díky penězům, které nám půjčil Chris, a výplatám, které jsem dostávala, když jsem pracovala jako prodavačka. Nemohla jsem riskovat, že nás Andrew najde, zatímco bude na svobodě na kauci.
Po letech se jim z domu podařilo vytvořit domov, Lindsey založila menší úklidovou firmu a začala podnikat. Všechno klapalo tak, jak mělo a obě byly spokojené.
Vypadalo to, že všechno, co se kdysi událo, bylo jen zlým snem, ošklivou noční můrou.
Ta se však opět stala realitou ve chvíli, kdy byl Andrew propuštěn na svobodu a přijel do Dogwood Bay, aby poznal svou milovanou dceru a urovnal vztahy se svou manželkou. Přesně v tu samou chvíli se však Lindsey začnou dít velmi znepokojivé věci...
Tento rok vydalo nakladatelství Ocelot novou knihu, která svou anotací působí jako zajímavý thriller a ten jsem si rozhodně nemohla nechat ujít!
Jestli jsem byla s knihou spokojená, se vám pokusím přiblížit v následujících řádcích. Tak pojďme na to...
Obálka knihy působí velmi zajímavě - zasněžená krajina, kterou protíná poloprůhledná silueta vrány. V knize se pak ukrývá celkem 47 kapitol, které jsou vyprávěny jak z pohledu Lindsey, tak z pohledu její dcery Sophie.
Děj se odehrává v přítomnosti v roce 2016 a přeskakuje ve vzpomínkách do minulosti, kdy nejstarší vzpomínky patří do roku 1997. Později se však skokově objevíme i v jiných letech, díky čemuž si můžeme představit, jak soužití Lindsey a Andrewa vypadalo a lépe se tak do příběhu vžít.
A právě díky tomu, jak autorka celý příběh pojala se jedná o knihu, která je bezesporu do jisté míry mrazivým vyprávěním, které vás vtáhne přímo do děje. Díky střídání jednotlivých kapitol celé vyprávění působí ještě o fous opravdověji a mrazivěji.
Také se díky němu můžeme na celou situaci podívat jak z pohledu matky, která si během života se svým despotickým manželem vytrpěla opravdu mnoho, tak z pohledu dospívající dcery, která zoufale touží po otci.
Díky kontaktu s ním, a to nejen přes dopisy, začíná věřit, že není vše pouze černobílé, tak, jak popisuje její matka. Sophie věří, že se její otec opravdu změnil a dnes, po mnoha letech, je jiným člověkem.
Ale je tomu opravdu tak, nebo se Sophií pouze manipuluje, aby si vzal zpátky to, co mu "patří"?
Na knihu Nenechám tě odejít jsem zaregistrovala mnoho názorů a přiznám, že nemálo jich nebylo zrovna pochvalných. Ano, kniha má své mouchy, zvlášť co se týče úpravy textu - ta byla kolikrát opravdu hrozná. Na první pohled sice příjemná, nicméně při čtení jsem zjistila, že odstavce jsou "naházené" jen tak, jak se někomu stylisticky líbilo, ale při čtení nedávají žádný smysl.
Nicméně moc nechápu kritiku samotného příběhu, neboť obsahuje vše, co podle mě obsahovat má. Je to napínavý příběh, který sice vypadá, že je průhlednější než papír a jede podle zajetého mustru, ale opak je pravdou.
Nechybí zde ani pořádná dávka napětí a v neposlední řadě se autorka postarala i o pořádný moment překvapení, kdy čtenáři doslova spadne brada. Alespoň já jsem si myslela, jak mi není všechno jasné a přiznám se, že jsem se více mýlit nemohla.
No a nesmím zapomenout ani na to, jak se příběh čtivý. Ano, ze začátku se může zdát, že se ponese v duchu knihy Za zavřenými dveřmi, (Motto,2017), ke které je kniha přirovnávána. Podle mě však kromě tématu skrytého domácího násilí, zas až tolik podobností nevidím. A o nějakém kopírování autorky nemůže být vůbec řeč.
Pokud máte chuť si přečíst knihu, která je zaměřena nejen na domácí násilí, posedlost a důvěru, ale také na vztahy matky s dcerou, tak po knize rozhodně sáhněte. Slibuji Vám, že na vás čeká úžasný čtenářský zážitek, který si vychutnáte do poslední stránky.
A právě díky tomu, jak autorka celý příběh pojala se jedná o knihu, která je bezesporu do jisté míry mrazivým vyprávěním, které vás vtáhne přímo do děje. Díky střídání jednotlivých kapitol celé vyprávění působí ještě o fous opravdověji a mrazivěji.
Také se díky němu můžeme na celou situaci podívat jak z pohledu matky, která si během života se svým despotickým manželem vytrpěla opravdu mnoho, tak z pohledu dospívající dcery, která zoufale touží po otci.
Díky kontaktu s ním, a to nejen přes dopisy, začíná věřit, že není vše pouze černobílé, tak, jak popisuje její matka. Sophie věří, že se její otec opravdu změnil a dnes, po mnoha letech, je jiným člověkem.
Ale je tomu opravdu tak, nebo se Sophií pouze manipuluje, aby si vzal zpátky to, co mu "patří"?
Na knihu Nenechám tě odejít jsem zaregistrovala mnoho názorů a přiznám, že nemálo jich nebylo zrovna pochvalných. Ano, kniha má své mouchy, zvlášť co se týče úpravy textu - ta byla kolikrát opravdu hrozná. Na první pohled sice příjemná, nicméně při čtení jsem zjistila, že odstavce jsou "naházené" jen tak, jak se někomu stylisticky líbilo, ale při čtení nedávají žádný smysl.
Nicméně moc nechápu kritiku samotného příběhu, neboť obsahuje vše, co podle mě obsahovat má. Je to napínavý příběh, který sice vypadá, že je průhlednější než papír a jede podle zajetého mustru, ale opak je pravdou.
Nechybí zde ani pořádná dávka napětí a v neposlední řadě se autorka postarala i o pořádný moment překvapení, kdy čtenáři doslova spadne brada. Alespoň já jsem si myslela, jak mi není všechno jasné a přiznám se, že jsem se více mýlit nemohla.
No a nesmím zapomenout ani na to, jak se příběh čtivý. Ano, ze začátku se může zdát, že se ponese v duchu knihy Za zavřenými dveřmi, (Motto,2017), ke které je kniha přirovnávána. Podle mě však kromě tématu skrytého domácího násilí, zas až tolik podobností nevidím. A o nějakém kopírování autorky nemůže být vůbec řeč.
Pokud máte chuť si přečíst knihu, která je zaměřena nejen na domácí násilí, posedlost a důvěru, ale také na vztahy matky s dcerou, tak po knize rozhodně sáhněte. Slibuji Vám, že na vás čeká úžasný čtenářský zážitek, který si vychutnáte do poslední stránky.
Za zaslání recenzního výtisku mnohokrát děkuji internetovému knihkupectví Megaknihy,
Název: Nenechám tě odejít
Autor: Chevy Stevens
Překlad: Ivana Svobodová
Nakladatelství: Ocelot
Počet stran: 400
Rok vydání: 2019
Jsem ráda, že se ti líbila a že jsem tě v podstatě nakopla k rychlému přečtení ��. Recenzi máš pěknou a jinak taky nechápu, že se někomu příběh nelíbil. Musím si nějakou negativní recenzi vyhledat a přečíst, co příběhu vytýkají��.
OdpovědětVymazatTaky jsem moc nepochopila ty výtky k příběhu, přišlo mi, že autorka recenze vyloženě hledala, co by sepsula, ale už nevím, kde jsem to četla a kdo byl autorem. I když je fakt, že by si nakladatelství mělo dát příště pozor na to, jak upravuje ten text.
VymazatA moc děkuju za pochvalu a upřímně mě mrzí, že jsem knihu četla až teď a ne dříve, fakt jsem si příběh užila :-)
Nějak mě asi nezaujala - mám také hodně problém s úpravou textu, takže se domnívám, že to by mě také dost odrazovalo.
OdpovědětVymazatNo vidíš a zrovna u tebe bych tipla, že by se ti mohla líbit! :-)
VymazatO téhle knize jsem hodně slyšela a dost mě zaujala. Jsem moc ráda ,že si mohu přečíst tvou recenzi , která mě utvrdila v tom ,že si ji mám přečíst . =)
OdpovědětVymazatUrčitě do ní běž, Leni. Je fakt skvělá a já věřím, že se ti bude líbit :-)
VymazatKnihu od pohledu znám, ale nidky mě nenapadlo si o ní zjistit víc. Teď ovšem vím, že to byla chyba. Docela mě láká a asi se po ní budu muset podívat. Takže díky za tip :)
OdpovědětVymazatUrčitě doporučuju všema deseti :-) Fakt luxusní čtení, které se ti bude určitě líbit :-)
Vymazat