Přírustky č. 27

Krásné sobotní odpoledne milí čtenáři,
opět jsem tady se shrnutím knih, které mi došly v průběhu týdne a udělaly mi tak obrovskou radost. Dnes si ukážeme celkem čtyři klasické knihy a jednu eknihu. 
Nebudu to dnes zbytečně okecávat, proto půjdeme rovnou na věc.

Ženich na zabití | Sophie Ranaldová

Nick a Pippa tvoří pár už dlouhá léta, milují se a zároveň jsou sami sobě nejlepšími přáteli, přesně tak, jak to má být. Na svatbu však zatím vůbec nepomysleli, užívají si jeden druhého a k tomu přece nepotřebují být manželé.

Jednoho večera, když se spolu vrací z další svatby, oba posilnění alkoholem, zábrany stranou, Nick požádá Pippu o ruku. Žádná romantika se sice nekoná, ale Pippa souhlasí. 
Druhý den ráno se oba probudí s pořádnou kocovinou a matně si vzpomínají, že se tedy nejspíš zasnoubili. 

Pippa nepatří mezi nadšené nevěsty, které se nemohou svého svatebního dne dočkat a plánují a zařizují. Má ráda svou práci, navíc má úžasnou příležitost povýšit. S tím souvisí služební cesty do zahraničí, díky kterým by ani neměla dostatek času naplánovat svatbu se vším všudy a tak se tohoto úkolu uchopí právě Nick.

S radostí začíná hledat ideální místo a sestavuje seznam hostů. Oba snoubenci se dohodli, že by se mělo jednat o malou svatbu, ale když přijede Nickova matka Erica, tak se všechno otáčí vzhůru nohama. Z malé svatby se stává velká, "bez dětí" se mění na děti, kam se podíváš, pestré svatební menu se rázem mění na nudnou všednost. 
Nick se plánováním svatby nechal unést a tak si založil svatební blog, kde konzultuje veškeré nápady a plány se svými čitateli.

..."Pip, jsi moc krásná a já tě miluju, ale někdy dokážeš být trochu natvrdlá. Budeme se brát, pamatuješ ? Objednali jsme místo, zkusila sis šaty, vybral jsem si svědka... Ale nevynechal jsem snad něco ? Něco, co se normálně přihodí na začátku celého toho procesu ?"
Napila jsem se ze své skleničky a snědla jednu olivu. "Myslíš tu část, kdy můj táta říká, že si mě vezmeš jen přes jeho mrtvolu ?"...

Pippa začíná být z celého kolotoče ohledně svatby smutná a Erica jí pořádně pije krev. Nejen, že se nastěhovala do jejich bytu a zabrala jim ložnici, navíc do všeho strká nos.
Aby toho nebylo málo, tak ona velkolepá svatba začíná být ohrožena...


Ženich na zabití mě určitě zaujal díky anotaci. Myslela jsem si, že se bude jednat o humornou knihu na téma svatba a na knihu jsem se opravdu těšila. Jestli jsem dostala, co jsem očekávala se jako obvykle dozvíte v následujících řádcích.

Obálka této knihy bezesporu zaujme na první pohled. Je sladká, je růžová a je prostě boží. Já jako milovník růžové snad ve všech odstínech, jsem byla touto nádherou opravdu potěšena, nehledě na fakt, že i po sundání papírového přebalu není čtenářka o růžový požitek ochuzena.
V knize na nás čeká celkem 21 kapitol a v závěru nechybí autorčino poděkování.
Každá kapitola začíná emailem, který se týká samotné svatby, teprve poté následuje pokračování příběhu. Kapitoly byly spíše delší.

I přes to, že jsem se na tuto knihu těšila jsem s ní měla bohužel problém už od začátku. Nemohla jsem se do knihy začíst, nevím, jestli to bylo nějakým mým špatným rozpoložením, stylem psaní, nebo tím, že mi kniha zkrátka nesedla.
Do čtení jsem se musela vyloženě nutit, kapitoly se mi zdály zbytečně natáhnuté a chování hlavních hrdinů bylo vyhnáno do zbytečných extrémů. 

Pippa je vlastně žena, která miluje svého přítele a miluje svou práci. 
Svou svatbu si představovala jako událost, na kterou s Nickem pozvou své nejbližší a všichni si to perfektně užijí. Nechtěla honosnou svatbu, na které budou příbuzní, které snad v životě neviděla, včetně bratranců ze sedmého kolene a přátel rodičů. 
Nick se plánování svatby s radostí ujal. Založil si proto blog a začal řešit nejen místo, ale také floristku, pozvánky a spousty dalších věcí. 

Nick se nechal plánováním svatby úplně pohltit a řešil i věci nad kterými mi zůstával rozum stát, například, aby etikety na šampaňském ladily s pozvánkami. Celkový přístup Pippy se mi vlastně vůbec nelíbil. O vlastní svatbu se téměř nezajímala, vše Nickovi odkývala aby si obratem mohla stěžovat, že je vlastně všechno špatně.

Také jsem doufala, že se Pippa tchyni alespoň trochu postaví a nenechá si od ní vše líbit. Já osobně bych takové ponižování a naschvály doopravdy nesnesla a pokusila se ve vlastní domácnosti nastolit alespoň trochu nějaký řád. Nehledě na Nickovo chování, kdy mamince ve všem vyhověl, vše jí dovolil a ještě ji bránil a obhajoval před svou nastávající.

Abych knihu pouze nehanila, což ani nemám v plánu, musím zmínit fakt, že s přivřenýma očima by se dalo říci, že je příběh tak trochu ze života. Ono, kdo z nás nezná tchyni, která do všeho strká nos, kdo kolem nás nemá kamarádku, které holčičí věci typu svatba a nakupování, nic neříkají.

V podstatě se jedná o knihu u které si odpočinete, místy se pobavíte a chvílemi budete šokováni. Osobně jsem v knize očekávala více humorných situací a i když jsem si moc přála, aby se mi kniha líbila, tak mě osobně moc nezaujala.


Za zaslání recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelskému domu Grada.
Knihu si můžete zakoupit zde.



Název : Ženich na zabití
Autor : Sophie Ranaldová
Překlad : Kateřina Elisová
Nakladatelství : Grada v edici Cosmopolis
Počet stran : 320



A co vy ? Četli jste tuto knihu, nebo Vás zaujala ? 
Máte v plánu si ji přečíst ? 
Neváhejte a o svůj názor se podělte v komentářích :-)

Můj dědeček by mě popravil | Jennifer Teegeová, Nikola Sellmairová

Příběh ženy, která odhalila rodinné tajemství.
Je vnučkou Amona Götha,
 nacistického "řezníka" ze Schindlerova seznamu.

Jennifer žije s rodinou v Německu. Má manžela, dva syny, adoptivní rodiče a nevlastní sourozence. Dalo by se říci, téměř ideální stav, který bohužel skončí v době, kdy v knihovně čirou náhodou narazí na zajímavou knihu, ve které se dozví, že její biologická matka je potomkem brutálního nacisty a válečného zločince Amona Götha.

...Následující den po objevu v knihovně jsem se znovu zahleděla do zrcadla, tentokrát jsem hledala podobu. Děsím se toho patřit ke Göthovým : čáry mezi nosem a ústy - stejné jako u matky a dědečka. Hlavou mi proletí : ty vrásky musím odstranit, vyhladit, nechat zmizet !
Jsem vysoká. Stejně jako matka, jako dědeček. Když Amona Götha po válce věšeli, musel kat dvakrát zkrátit lano - podcenil jeho výšku...

Díky jejímu zjištění se jí celý svět zhroutí jako domeček z karet, najednou má pocit, že vlastně neví, kdo je a kam patří. 
Po prvotním šoku sebere veškeré síly a vydává se pátrat po vlastní historii. Moc dobře si pamatuje na babičku Ruth Irene, kterou doopravdy milovala a ví, že babička milovala ji. 

Ovšem po tom, co se dozvěděla, že Amon Göth byl velitelem koncentračního tábora v Płaszów, který mučil a zabíjel lidi jen tak, pro zábavu a její milovaná babička s Amonem žila, brala jej jako lásku svého života a jen tiše přihlížela zvěrstvům, které páchal, má pochybnosti úplně o všem.
Bojí se veřejně sdělit, že je Göthovou vnučkou a vůbec největší obavu má z tohoto odhalení před svými Izraelskými přáteli.

Jennifer Teegeová je proto rozhodnutá vydat se do Polska osobně a společně s novinářkou Nikolou Sellmairovou se pouští do postupného odkrývání temné rodinné historie. Je rozhodnutá navštívit nejen koncentrační tábor v Płaszów, ale také Osvětim, chce najít odpovědi na spousty otázek a chce se znovu setkat se svou biologickou matkou...



Jak jste si jistě mohli všimnout, tak v tomto případě se nejedná o klasickou beletrii, nýbrž o literaturu faktu. Tento druh literatury mám také v oblibě, zvláště pak knihy z období holokaustu. Když jsem zaregistrovala tuto knihu, která pojednává o historii a jejího dopadu na přítomnost z pohledu vnučky nacistického velitele, věděla jsem, že si ji musím přečíst.

Obálka této knihy je vyvedena jednoduše, ale efektně. Fotografie Jennifer Teegeové v pravém horním rohu je jemně zakomponována k dobové fotografii vězňů z koncentračního tábora.
Kniha obsahuje prolog, který nese příznačný název "Odhalení", následuje šest kapitol, které jsou spíše delší a v závěru knihy knihy je seznam dalších informací k dané problematice a následuje soupis použitých fotografií.

Jelikož se jedná o literaturu faktu, tak i přes to, že se mi kniha četla dobře a bavila mě, jsem oněch dvě stě stran četla dýl, než kdyby se jednalo o klasickou beletrii. 
V knize je rozebíráno vážné téma odkrytí temné historie, které si svůj čas zaslouží a přece jen se jedná o těžší čtení.

Jennifer Teegeová v knize popisuje nejen svůj nečekaný objev, kdy v knihovně naprostou náhodou narazila na knihu, jakousi výpověď o temné minulosti své biologické rodiny, ale také popisuje pocity, které cítila po celou dobu, než se se svou rodinnou historií smířila. Líčí nám období, kdy se styděla sama před sebou, přemýšlela, zda je "zlo" dědičné, ale také svůj velký strach přiznat před kamarádkami z Izraele, kam až sahají její kořeny.

V knize se proto s Jennifer vydáváme pátrat po jejích kořenech, navštívíme s ní koncentrační tábory v Polsku, i Izraelské přátele, opětovně se setkáme s její biologickou matkou a dozvíme se o jejích pocitech. Při všech těchto výpravách Jennifer doprovází také novinářka Nikola Sellmairová, která v průběhu jednotlivých kapitol vkládá svůj vlastní, objektivní názor a pohled na danou věc.

Jennifer Teegeová je potomkem německé matky, dcery nacisty Amona Götha, a nigerijského otce. Když byly Jennifer tři roky, tak ji dala matka k adopci a ujali se jí manželé, kteří doma měli již dvě vlastní děti. Z počátku se jednalo o pěstounskou péči, kdy se malá Jennifer nadále stýkala se svou matkou a babičkou, později pěstounská péče přerostla v osvojení a malá Jenny se se svou biologickou rodinou stýkat přestala.  
Její dětství by se dalo považovat za šťastné, vyrůstala spolu se svými bratry a měla kolem sebe milující rodinu. Na matku a babičku však nikdy nezapomněla.

Je potřeba počítat také s tím, že název knihy, tedy "Můj dědeček by mě popravil" je poněkud zavádějící. Nejedná se o knihu obsahující život Amona Götha, i když i jemu jsou v knize věnovány dvě kapitoly. Kniha pojednává také o matce Jennifer - Monice, babičce Ruth Irene, ale také o vyrovnání se s rodinnou historií a pochopení toho, proč se biologická rodina Jennifer chovala tak, jak se chovala. 

Bohužel musím také podotknout, že kapitola, která se zabývala izraelskými přáteli a potomky obětí mi přišla nezáživná, nudná a zbytečně zdlouhavá.
Ovšem na druhou stranu je také nutné vyzdvihnout dobové fotografie, které jsou v knize obsaženy. 

Myslím si, že se jedná o velice zdařilou knihu. Bavilo mě nejen to, jak je kniha sepsaná, ale také samotný životní příběh Jennifer Teegeové, její cesta za poznáním a na závěr i smíření se s vlastní historií.


Za zaslání recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Metafora.
Knihu si můžete zakoupit zde.


Název : Můj dědeček by mě popravil
Autor : Jennifer Teegeová, Nikola Sellmairová
Překlad : Miloslava Hnízdilová
Nakladatelství : Metafora
Počet stran : 208




A co vy ? Zaujala Vás tato kniha ? 
Máte v plánu si ji přečíst ?  
Nebo jste ji už četli ? Líbila se vám ?
Neváhejte a o svůj názor se podělte v komentářích :-)


Ví o tobě | Sarah Pinborough

Louise je rozvedená matka malého synka, který je pro ni celým světem. Pracuje na částečný úvazek jako recepční na klinice a její život je spíše jednotvárný.
To se však brzy změní. 
Jednoho večera potká v baru sympatického muže, Davida, se kterým si skvěle rozumí. Jejich sympatie jsou završeny polibkem, k ničemu dalšímu však nedochází a Louisa následně zjistí, že onen sympaťák je vlastně její nový šéf, z čehož je sice v šoku, ale nakonec se s celou situací snaží vyrovnat a brát ji tak jak je, i když se jí to moc nedaří.

...Moje rozhodnutí nemyslet na Davida taky nevyšlo. Co tenhle víkend dělali? Hráli tenis? Seděli na jejich bezpochyby dokonalé zahradě, popíjeli koktejly a společně se smáli? Vzpomněl si na mě? Měl k tomu nějaký důvod? Možná má v manželství problémy. Myšlenky se vracely stále dokola, jak jsem napůl sledovala televizi a popíjela víno. Potřebovala jsem na něho zapomenout, ale to se snadno řeklo a hůř udělalo...

Jednoho dne se Louise náhodou před školou, do které vedla svého syna, srazila s elegantní a nesmělou ženou, která se jí představila jako Adele. Louise ihned věděla, že se jedná o Davidovu manželku, přesto přijala její pozvání na kávu. Postupem času se z Louise a Adele stávají přítelkyně, Lou se díky Adele a faktu, že její milovaný syn je na prázdniny s otcem ve Francii, začíná starat sama o sebe - chodí do fitka a přestala kouřit, což jí značně zvedlo sebevědomí.

I když vše vypadá ideálně, je zde jeden zásadní problém. Louise se sice skamarádila s Adele, ale je také milenkou Davida. Navíc se o tomto, na první pohled idylickém páru, dozvídá informace, které ji poněkud znepokojují.
David najednou nevypadá jako ten sympatický a milý muž a Adele je zase silnější, než se na začátku zdálo.
A aby toho nebylo málo, tak na povrch začíná prosakovat dávné tajemství, které je spíše noční můrou...

Nevěřte této knize
nevěřte tomuto příběhu
nevěřte ani sami sobě
a ať se děje cokoliv

Neprozraďte konec !


Opět jsem se dostala ke knize před tím, než oficiálně vyjde a jsem velice ráda, že jsem měla tuto možnost. 
Od knihy jsem čekala skvělý psychologický thriller, tak se pojďme podívat, jestli se mé očekávání naplnilo.

Jako vždy nejdříve zhodnotíme obálku. Ta je v tomto případě jednoduššího rázu, kdy si nejprve všimneme výrazně vyvedeného názvu, a posléze trojúhelníku. Jak jistě víte, tak jsem milovnicí jednoduchých obálek, avšak výjimečně mi zde bohužel něco chybí.

Kniha je rozdělena na tři části a dohromady čítá 58 kapitol, které jsou různě dlouhé. V knize jsou kapitoly, ve kterých se řeší tehdejší situace, pozdější situace a nynější situace, a jako vypravěč se zde střídá Adele s Louise. Každá kapitola je řádně označena, osobně jsem neměla problém se vyznat v tom, která kapitola ke komu patří.

Styl, jakým je kniha napsána je velice čtivý a jedná se o opravdu povedený kousek. I když by se někomu mohl zdát začátek poměrně nemastný, neslaný, tak mě čtení bavilo a to jsem ještě neměla sebemenší tušení, jaké překvapení se na stránkách ukrývá. 
Postupné seznamování se s danou situací a odkrývání celého jádra mě neskutečně bavilo a já jsem každou volnou chvilku využívala k tomu, abych mohla pokračovat ve čtení, až tak mě tento příběh pohltil.

V knize je několik důležitých zvratů, které opravdu pořádně zahýbou celým dějem a hashtagy, které jsou součástí reklamní kampaně k této knize skvěle pasují, jelikož nejen při čtení se mnou hýbaly pořádné emoce, ale po přečtení závěru jsem na stránky zírala s otevřenou pusou a ještě dlouho po přečtení jsem cítila takový ten správný "WOW" efekt, což se mi nestalo již delší dobu.

Louise, rozvedená matka malého synka mi byla svým způsobem velmi sympatická. Hezká žena s mírnou nadváhou, která se sama stará o své dítě a díky své nové kamarádce se snaží něco zásadního se svým životem provést. 
Přestane kouřit, aby to nebyl takový šok, tak se vrhne na e-kouření, aby vypilovala svou postavu, tak začne chodit pravidelně cvičit a jelikož trpí nočními děsy, tak dá na radu Adele a začne se cvičením, které jí má ulevit i od tohoto problému. Dalo by se říci, že téměř ideální stav, to by se ovšem nesměla stýkat s Davidem, manželem Adele.
Vyvstává tedy milostný trojúhelník, který má ovšem do klasického provedení opravdu daleko.

K Louise bych měla snad jedinou výtku a to bylo její neustálé večerní popíjení vína. Měla jsem pocit, že si každý večer tu lahvinku dá a toho já osobně moc fanoušek nejsem.

Myslím si, že by tato kniha neměla uniknout žádnému fanouškovi psychothrillerů. Pozvolné rozbíhání děje následující zběsilou jízdou, která vás překvapí nejen svým provedením, ale také dechberoucím závěrem je opravdovou lahůdkou u které budete litovat, že jste ji smlsli tak rychle.

#WTFthatending         #neprozradtekonec


Za zaslání recenzní e-knihy mnohokrát děkuji nakladatelství Metafora.
Knihu si budete moci zakoupit zde.


Kniha vyjde 28.4.2017 


Název : Ví o tobě
Autor : Sarah Pinborough
Překlad : Hana Sichingerová
Nakladatelství : Metafora
Počet stran : 304



A co vy ? Zaujala Vás tato kniha ? 
Máte v plánu si ji přečíst ? 
Neváhejte a o svůj názor se podělte v komentářích :-)

Čistá láska | Jana Benková

Líza je spolumajitelka cukrárny Lízátko, kterou vlastní spolu se svou mladší sestrou Matyldou v malebné vesničce poblíž Bratislavy. O rodiče přišly nešťastnou náhodou před dvěma lety a tak se ještě více semkly a svůj život věnují jedna druhé a své milované cukrárně.

Cukrárna si vede dobře a vydělá si na sebe, ale nějaká finanční rezerva pro případ krizové situace děvčatům schází a tak se Líza rozhodne, že si najde k práci v cukrárně ještě další úvazek s pravidelným příjmem. Po mnoha odeslaných životopisech se na ni konečně usměje štěstí a tak se vydává do Bratislavy na konkurz na asistentku manažera, který nakonec vyhrává a místo dostává.

Po nástupu do nové práce se ovšem bezhlavě zamiluje do svého šéfa Romana Dobiáše. Neodradí ji ani jeho nelichotivá pověst a denní telefonáty zhrzených milenek. Roman ji však přitahuje víc než je zdrávo a Líza začíná mít velký problém soustředit se na práci v cukrárně, kde si plete cukr se solí, bývá nesoustředěná a Romana má plnou hlavu. 
Radikálně změní svůj šatník a dělá všechno pro to, aby na Romana zapůsobila jako žena a ne jako sekretářka.

Její snažení se za čas vyplatí a Roman pozve Lízu na kávu. Netrvá dlouho a dojde také na sex. Roman je pozorný, dává Líze dárky, věnuje jí svůj čas a ona je doopravdy bezhlavě zamilovaná. Nevidí a neslyší, i když ji Matylda před Romanem a jeho avantýrami varuje. Líza je však přesvědčená, že se kvůli ní změní.

Do toho všeho se do vesničky přistěhuje nový obyvatel - sympatický Patrik. V tu samou dobu začíná neznámý investor skupovat okolní nemovitosti a otevírá si konkurenční cukrárnu a aby toho nebylo málo, Lízátko chce někdo poškodit a zlikvidovat. Začíná to stornováním objednávky a pokračuje útokem...

..."Kdo je tady majitelem ?" zeptal se bez pozdravu ten nižší s vousy.
Vyšší z nich s vyholenou hlavou zíral na Matyldu.
"My obě," odpověděly jsme jako na povel.
"Potřebujeme s vámi mluvit," pokračoval ten vousatý.
"Teď ?" zeptala jsem se.
"Teď."
"A představíte se nám ?"
Zamumlali jména a my jsme vyšly před pult a podaly jim ruce.
"Takže tento obchůdek patří vám dvěma. Jste tady dlouho ?"
"Odjakživa," řekla Matylda. "Proč ?"
"Nikdy jste to nechtěly prodat ?" pokračoval vousatý, jeho společník se opřel o pult a ťukal nehtem o sklo.
"Ne, to určitě ne. Ani jsme o tom neuvažovaly."
"Určitě ?" ujišťoval se vousáč...



Obálka této knihy působí dojmem klasického ženského románu a těžko říct, zda je to dobře nebo špatně. Něžná blondýnka spolu s růžově vyvedeným názvem dává tušit, že uvnitř knihy bude romantický příběh u kterého si čtenářka příjemně odpočine.
V knize je obsaženo celkem 15 kapitol a v závěru knihy čeká na čtenářky bonus v podobě receptů z cukrárny Lízátko.

Styl, jakým je příběh vyprávěn je čtivý a ve spojení s prostředím voňavé cukrárny mi byl svým způsobem blízký. Nicméně i tak mě kniha bohužel zklamala a já Vám hned povím proč.

Naivní a bezhlavě zamilovaná Líza, která doufá, že svým přístupem a svou láskou změní záletníka Romana. Nevidí, neslyší a i když je svědkem jeho chování vůči jeho milenkám, má tendenci ho neustále omlouvat a ospravedlňovat. Při čtení se mi nechtělo věřit, že hlavní hrdince je téměř třicet let. Působila na mě dojmem zamilované středoškolačky, nikoliv dospělé a samostatné ženy.

Charaktery jednotlivých postav byly ploché a děj se nijak výrazně neposouval kupředu. Vůbec jsem to Janě Benkové nevěřila. 
Vlastně ano, prostředí cukrárny bylo popsáno naprosto skvěle a já jsem při čtení cítila milovanou vůni dortíků, řezů a čajového pečiva, čímž se dostávám k dalšímu bodu. V průběhu čtení mě poměrně vyrušovaly části, kdy autorka popisovala přípravu dezertu. Myslím si, že kdyby tyto části autorka vynechala, udělala by lépe. Celkem se takto v knize "kuchtilo" dvakrát.

Po přistěhování nového souseda se do příběhu vmísila příjemná detektivní linka, která celé vyprávění mírně oživila. Patrik je sice sympatický muž, nicméně po jeho příjezdu se začínají ve vesničce dít zvláštní věci. Matyldě se celá situace nezdá a tak se vydává pátrat po tajemném majiteli konkurenční cukrárny a právě nově přistěhovaný Patrik se Matyldě až nápadně nabízí s pomocí při pátrání.

Čistá láska byla mým prvním setkáním s autorkou a bohužel musím říct, že i poslední.
Jak jsem psala výše, chování hlavní hrdinky mě vytáčelo neskutečným způsobem. Knihu jsem přečetla za jedno odpoledne a zhodnotila bych ji jako nenáročnou a oddychovou, ale nemohla jsem se ubránit pocitu, že by ji spíše ocenily mladší čtenářky. Mě samotnou zaujalo pouze prostředí cukrárny a recepty v závěru knihy, které vypadají doopravdy lákavě.


Za zaslání recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství MOBA.
Knihu si můžete zakoupit zde.



Název : Čistá láska
Autor : Jana Benková
Překlad : 
Olga Dobríková
Nakladatelství : Moba
Počet stran : 248



A co vy ? Četli jste tuto knihu ? Líbila se Vám ? 
Nebo máte v plánu si ji přečíst ?  
Neváhejte a o svůj názor se podělte v komentářích :-)

Cress | Marissa Meyerová

Pozor, může obsahovat spoilery !
Jedná se o třetí díl ze série Měsíční kroniky.


Cress je již sedm let uvězněná v družici, která obíhá kolem země. Jednou za čas se u ní zastaví divotvůrkyně Sibyl, aby jí doplnila zásoby potravin, ale jinak je Cress odkázána sama na sebe. 
Díky svému netypickému vězení se však naučila mistrně ovládat techniku a tak se z ní stala vynikající hackerka.

"Když byla ještě malá holčička,
čarodějnice ji zavřela do věže,
kde nebyly žádné dveře ani schody."

Jejím hlavním úkolem je ukrývat lodě měsíčňanů mimo pozemské radary a získávat cenné informace o princovi Kaiovi pro královnu Levanu.
Jednoho dne se však rozhodne, že už nechce být pouhou královninou loutkou a rozhodne se přejít na opačnou stranu.

Rozhodne se, že se přidá na stranu Cinder a bude jejím společníkem ve svržení královny Levany. Za žádnou cenu se nehodlá s nikým z měsíčňanů podělit o informaci, kde se Zvonečník s celou posádkou nachází. Nehledě na to, že se platonicky zamilovala do kapitána Thornea a sní o tom, že ji, jako správný "rytíř" z družice vysvobodí.

Odvážný pokus vysvobodit Cress z jejího vězení se však nevydaří podle plánu. Scarlet je unesena divotvůrkyní Sibyl, Thorne s Cress jsou uvězněni v družici a posláni k zemi, kde mají díky nárazu zemřít a Cinder zůstala s těžce zraněným Vlkem a jejich cesta pokračuje do Afriky za doktorem Erlandem.

...Cress ?"
"Je tam krásně."
Chvilka ticha a potom : "Můžeš to upřesnit ?"
"Obloha je nádherná, má takovou sytě modrou barvu."
Přitiskla rty na sklo a opisovala zvlněné obrysy kopců na obzoru.
"Aha, dobře. Teď je mi to mnohem jasnější."
"Omlouvám se, já jen..." Pokusila se potlačit příval emocí.
"Myslím, že jsme v poušti."
"Vidíš kaktusy nebo stepní běžce ?"
"Ne. Jenom spoustu písku. Je takový oranžově zlatý, maličko narůžovělý a malé obláčky toho písku se vznáší nad zemí jako... jako kouř."...


Jak jste si jistě mohli všimnout, tak jsem jedním z řady nadšených čtenářů této série. První díl jsem slupla jako malinu za večer a měla jsem co dělat abych se ihned nepustila do dalšího dílu. 
Rozhodla jsem se, že si budu tuto úžasnou sérii dávkovat, abych si ji vychutnala co nejdéle.

Obálky této série jsou skvělé a nejinak je tomu také u Cress, která k nám stojí zády a smutně se dívá směrem k zemi ze svého vězení na oběžné dráze.
Líbí se mi, že obálky této série vystihují dění v knize a nejsou navrženy ve stylu "jen tak, aby se neřeklo."
V knize na nás čeká celkem 61 kapitol, nejen na počtu kapitol, ale také na počtu stran jde krásně vidět, jak se nám příběh postupně rozvětvuje a nabírá na obsahu. V knize je velice příjemný font a řádkování, v kombinaci se čtivostí, která vás ke knize doslova připoutá se tato bichlička stane příjemným společníkem na víkend.

Třetí kniha ze série Měsíční kroniky je na motivy pohádkové Lociky. Cress nechala zavřít zlá královna do kapsle na oběžné dráze a Thorne ji jako chrabrý rytíř dojde zachránit.
Neskutečně se mi líbí promyšlenost celého světa, včetně postav se kterými se v průběhu čtení setkáváme. Marissa Meyerová prostě psát umí a dokazuje to v každém díle této úžasné série.

V příběhu se opět kromě nové postavy setkáváme se starými známými. I díky tomuto faktu, že v knize nejsou v pozadí, ale propojují se s novou dějovou linkou, nám v knize přibylo pár stran navíc. Ano, chápu, že slovo pár tady zní poněkud zvláštně, nicméně když si ke knize sednete a začnete číst, tak příbytek stran opravdu označíte slovem "pár" a budete litovat, že kniha není ještě tlustší.

Jak už jsem řekla, děj je opět úžasně promyšlený a všechno se nám krásně spojilo, nikde nic neskřípe a všechno šlape jak má. Je více než jasné, že na nás čeká opravdu dechberoucí zakončení jedné úžasné série do které se s radostí pustím, ba co více, po dočtení této pecky jsem měla pocit, že Winter potřebuji okamžitě !

Myslím, že každému po dočtení Scarlet bylo více než jasné, jaký pár bude tím ústředním pro tuto knihu. Spojení stydlivé ale milé hackerky spolu se šarmantním a vtipným Thornem se doopravdy povedlo a já jsem si jejich příběh zamilovala. 
Opravdu chápu, proč je tato série tolik opěvovaná. Není to jen úžasně promyšlený svět, ve kterém se příběh odehrává. Je to také neskutečná čtivost, báječné vykreslení charakterů postav, spojení všech linek v jednu, ale také fakt, že je tato série díl od dílu lepší a lepší.

Před přečtením samotné Winter se chystám na Nejkrásnější. V osobním životě bývám lehkovážným flinkem, který nic neřeší, nicméně v knižní sféře jsem striktní a jedu podle toho, jak byly jednotlivé knihy vydány. Doufám tedy, že mě Nejkrásnější nezklame, i když, kdo ví...


Knihu můžete sehnat již od 271 korun, stačí se podívat zde.




Název : Cress - série Měsíční kroniky (2. díl)
Autor : Marissa Meyerová
Překlad : Jana Zejmanová
Nakladatelství : Egmont
Počet stran : 616



A co vy ? Četli jste tuto knihu nebo celou sérii ? Líbila se Vám ? 
Nebo máte v plánu si ji přečíst ? 
Neváhejte a o svůj názor se podělte v komentářích :-)




Přírustky č. 26

Krásný sváteční den milí čtenáři,
jelikož mám dnes přítele v práci a můj psí společník si dává dvacet, také tak trochu díky tomu, že dnes pošta nechodí, jsem se rozhodla sepsat přírustky, které mi udělaly radost v 15. týdnu roku 2017, dnes.

Venku to už druhý den vypadá na správné aprílové počasí, ráno krásně svítilo sluníčko, zatímco teď to vypadá na déšť a já si nemůžu pomoct, ale opravdu bych nejraději zalezla zpátky do pelíšku, zachumlala se pořádně do deky a ještě si pospala :-)

No, myslím, že lépe uděláme, když se spolu půjdeme podívat, jaké knihy mi doplnily knihovničku, co říkáte ? 



Jako první mi dorazil recenzní výtisk od Omegy. Na jejich stránkách jsem se účastnila konkurzu na novinku Lahodně s Ellou Džusy a smoothies pro každý den a byla jsem velmi ráda, že jsem byla právě pro tuhle malou knížečku vybrána :-)




Měsíční shrnutí za BŘEZEN

Krásný den, milí čtenáři,
je neskutečné, jak čas rychle letí. Ještě nedávno byl za okny sníh a já jsem seděla pod nazdobeným stromečkem a užívala si pohádek a knih. Teď se podívám ven z okna a všude se všechno zelená a krásně kvete, nemluvě o tom, že sluníčko už svítí víc a víc :-)

Bohužel jsem v březnu měla celkem problém se psaním recenzí na přečtené knihy. Nějak jsem nestíhala a tak jsem dopisovala ještě začátkem měsíce. 
Jsem velice ráda, že už mám konečně všechny resty za sebou a můžu sepsat shrnutí mého knižního března.

Tohle nevyžehlíš | Blanka Svobodová

Lence je něco málo přes třicet a žije spolu se svým přítelem Tomášem.
Ten je však nyní na dovolené u moře se svou exmanželkou a malou dcerkou a Lenka se kvůli tomu trápí a často se uchyluje k láhvi vína a přepadají ji její depresivní stavy.

...Na zdraví si dopřeju další plnou sklenici zkapalněného lepšího stavu, ve kterém se dá přežít, trochu zapomenout a později snad i usnout.
Krkolomně rvu špunt ze sedmičky vína. Ne a ne to otevřít, kruci ! Jsem na pokraji pláče a moc dobře vím, že to není zátkou, ale životem...

Jednoho dne se po návštěvě u lékaře zastaví do zverimexu odkud si odnáší nového kamaráda - andulku, které dá jméno Johan. Zařídí malému Johanovi klec snů se vším potřebným přímo v jejím půdním ateliéru a těší se, až se její milovaný Tomáš vrátí z dovolené a až mu ukáže nového člena jejich rodinky.

Tomáš je rozvedený muž, který žije s Lenkou. Jelikož si vyčítá, že nemá na dcerku dostatek času, tak ho napadl šílený nápad. Vyrazit s dcerkou a bývalou manželkou na dovolenou k moři, která se nakonec nepovedla úplně tak, jak si představoval. 
Čas trávený se svou bývalou manželkou mu leze na nervy a on sám se už nejraději vidí se svou milovanou Lenkou v pohodlí jejich domova.

...Přesto se TO stane. Neplánovaně, zcela opile, asi spontánně, rozhodně nemilovaně a dalších tisíc podobných výmluv proč vlastně.
Odnášeli jsme věci z nočního balkonového sedánku dovnitř pokoje a... na cestě jsme se nějak omylem srazili...
Pohled dal pohled.
Ruka ruku.
Tělo si žádalo tělo...

Jenže člověk míní a život mění a tak se stane, že se se svou bývalou manželkou vyspí. Po vášnivé noci cítí výčitky svědomí a doufá, že se Lenka nic nedozví.
Jeho bývalá manželka má ovšem zcela jiné plány a tak nedlouho po návratu z dovolené kontaktuje Lenku aby jí sdělila, co se mezi ní a Tomášem na dovolené stalo.

Pro Lenku je toto zjištění spouštěčem k celkovému kolapsu a tak končí v nemocnici, kde se dovídá nečekanou zprávu.
Zůstane Lenka s Tomášem ? Jaká nečekaná zpráva Lenku v nemocnici zasáhne ? A co Tomášova exmanželka ?

 

K této knize jsem se dostala skrze výhru v soutěži, která mi udělala obrovskou radost. Díky tomu, že jsem od autorky ještě nic nečetla, tak se radost zdvojnásobila a já jsem se těšila na další knihu od českého autora. Jak se mi kniha líbila se dovíte v následujících řádcích.

První se spolu klasicky podíváme na obálku. Ta je naprosto úžasná, veselá žlutá obálka s povedenou ilustrací hlavních hrdinů, se kterými se setkáme na stránkách této knihy je prostě bezchybná. Líbí se mi také provedení, neboť Tomáš spolu s názvem knihy jsou vyvedeni v lesku, zatímco jeho osudové ženy jsou matné.
V knize na nás čeká celkem 24 kapitol, které jsou spíše kratší. Kapitoly jsou psány ze dvou pohledů a to z pohledu Tomáše a z pohledu Lenky. Kapitoly se ve vypravěči střídají a každá je označena daným vypravěčem, takže se netřeba bát nějakých nejasností, nebo zamotaného textu.

Samotný příběh se četl velice dobře. Styl vyprávění byl velice příjemný i když mi ze začátku trochu vadily příliš krátké věty. Ovšem postupem času se věty prodloužily a já si na autorčino vyprávění zvykla a kniha se mi četla naprosto sama.

Střídání vypravěče mám v knihách velice ráda, jelikož pak celý příběh dostane nádech autentičnosti. Nejinak tomu bylo i v tomto případě. Sledovat danou situaci i z Tomášova pohledu bylo příjemné ozvláštnění celé knihy. Myslím, že tohle se autorce doopravdy povedlo, včetně zachycení rozdílného mužského a ženského pohledu na danou věc.

Lenka je psychicky nemocná a tak ji při větším stresu přepadají depresivní stavy, kdy je nejraději sama, zalezlá ve svém bytě s lahví vína. Nejinak tomu je také v době, kdy je její milovaný Tomáš na dovolené se svou "rodinkou". Lenka není schopná normálního života a tak se celou dobu, co je Tomáš pryč utápí ve smutku a sebelítosti a maximálně je schopná zajít do obchodu pro další láhev vína. 
Namísto toho Tomáš je pohodář, který by se pro Lenku rozkrájel. Velice ho však trápí fakt, že už se svou dcerkou netráví tolik času a tak ho napadne úžasný nápad, vzít ji spolu s její matkou na dovolenou. Díky dobře placené práci si může dovolit zaplatit celou dovolenou, vždyť je to přece to nejmenší. Když se ovšem se svou bývalou vyspí, tak se mu všechno začne sypat jako domeček z karet a on se snaží, co mu síly stačí, aby si zase našel cestu ke své milované Lence.

Celý příběh je milou oddechovkou na prosluněný odpolední den, kterou slupnete za jedno odpoledne. 
Bohužel se mi moc nelíbil konec knihy, který byl podle mého názoru ukončený opravdu narychlo a tím celou knihu srazil o stupeň níž. Autorka k němu moha dojít hezky pozvolna, myslím, že by potom nepůsobil tak urychleným dojmem.

Jedná se o milý příběh, takový mix pohádky a příběhu ze života a já si jeho čtení užila. Jestli příběh skončil šťastně či nikoliv si budete muset přečíst sami, já jsem z něj měla smíšené pocity.


Nejlevnější cenu knihy Tohle nevyžehlíš najdete na portále Srovname.cz


Název : Tohle nevyžehlíš
Autor : Blanka Svobodová
Nakladatelství : Alpress v edici Klokan
Počet stran : 232



A co vy ? Zaujala Vás tato kniha ? 
Máte v plánu si ji přečíst, nebo jste ji už četli ? 
Neváhejte a o svůj názor se podělte v komentářích :-)