Manželé odvedle | Shari Lapena

Lidé jsou schopni téměř všeho.

Anne a Marco jsou mladí manželé, kteří mají šestiměsíční miminko. Jejich vztah prochází další zkouškou, Anne totiž trápí poporodní deprese a manžel ji už moc nezajímá, hlavní je přeci malá Cora.

Jejich sousedé, Cyntia a Graham jsou nezávislí a bezdětní. Kdysi se s Anne a Marcem hodně stýkali, byli z nich ukázkoví sousedé a báječní přátelé. To bylo ovšem do chvíle než se narodila malá Cora. Jaké by to asi bylo trávit spolu čas jako dříve ? A tak Anne a Marca pozvou na oslavu Grahamových narozenin, která se bude konat pouze pro dospělé, žádné děti.

Marco s Anne nakonec souhlasí. Po tom, co jim nečekaně odřekne slečna na hlídání by však raději zůstala s malou Corou doma. Nakonec je ovšem Marcem přesvědčena, že se nemůže nic stát a Coru budou chodit co půl hodiny kontrolovat. A tak oba manželé odchází na dohodnutý večírek s dětskou chůvičkou v ruce.

Co půl hodiny se v kontrolování malé Cory oba střídají. Později začne být Anne unavená a podrážděná, vždyť její kamarádka drze flirtuje s jejím manželem, kterému to vůbec nevadí a ona sama akorát sedí s Grahamem a vedou zdvořilostní konverzaci. Přemluví proto Marca a vydávají se společně domů. 

Při příchodu ke vchodovým dveřím se ale zarazí. Jsou otevřené a ona si je jistá, že je zavírala ! Vběhnou proto domů, postýlka je prázdná. Společně probíhají celý dům, ale po Coře ani stopy, okamžitě proto volají na policii.

...Anne cítí svůj výkřik uvnitř hlavy, i jak se odráží od stěn – ten křik je všude. Potom zmlkne a stojí před prázdnou postýlkou strnule, s rukou na ústech. Marco šátrá po vypínači. 
Oba zírají na prázdnou postýlku, kde má správně být jejich miminko. Není možné, aby tam nebylo. Cora se v žádném případě nemohla z postýlky dostat sama. Je jí sotva půl roku...

Jejich dům se po příjezdu policie okamžitě mění na místo činu. Technici prohledávající každičký kout a hledají jakékoliv stopy. Přes okna zuřivě blikají policejní majáky a Anne s Marcem jsou v šoku. Jejich nejhorší noční můra právě začala.


Manželé odvedle - tuto knihu musel zaregistrovat nejspíš každý, kdo se alespoň trochu pohybuje na internetu. Ani já jsem neodolala reklamní kampani, která kolem této knihy koluje. Pojďme se tedy podívat, jak se mi kniha líbila.

Obálka knihy je skvělá. Výhled z oroseného okna přímo na sousedovic dům, díky odrazům vyvedený do krásné, modrozelené barvy, spolu s názvem knihy v dominantní bílé barvě. Na knize je také placka světového bestselleru.
V knize je celkem 37 samostatných kapitol, které jsou spíše kratší a nechybí v ní ani autorčino poděkování.

Kniha by se dala klasifikovat jako psychothriller, s ne až tak originální zápletkou. Nicméně jedná se o více než slušný kousek, který si k sobě čtenáře doslova připoutá. Napětí se v jednotlivých kapitolách pozvolna stupňuje, až vyvrcholí v nečekaný, ale naprosto strhující závěr.

Velkým plusem jsou kapitoly, které jsou psané svižně a lehce. Navíc jsou spíše kratší a každá kapitola končí nějakým zvratem, takže je čtenář donucen pokračovat ve čtení. Díky své čtivosti a napětí, se jedná o knihu, kterou čtenář slupne jako malinu a bude mu smutno, že už má tento dramatický příběh za sebou.

Anne a Marco jsou oba vlastně nešťastní lidé i přes to, že mají doma malé miminko. Anne trpí poporodní depresí, díky které ji nic moc nezajímá, připadá si nehezká a tlustá. Marco má zase problémy ve své firmě, která jde pomalu ke dnu a on už nemá další finanční injekci. Navíc bojuje proti tchánovi a tchyni, kteří jej nemají zrovna v lásce. 
Zajít se proto pobavit k sousedům vypadá ze začátku jako dobrý nápad, oba dva se odreagují a všechno bude na chvíli zase jako dříve. Později se ovšem ukáže, že to nebyl zrovna nejšťastnější nápad.

Musím říct, že autorka je opravdu kouzelnice. Podařilo se jí vytvořit naprosto dechberoucí příběh, kde není nic tak, jak vypadá. Lži, to je přesně to, oč v celé knize běží. Všechny postavy mají nějaké tajemství, všechny postavy lžou, až se práší. Když už má čtenář bezpečný tip na pachatele, tak se vzápětí dozví, že je vedle, jak ta jedle. 

Za zmínku určitě stojí také fakt, že se některé informace v knize opakují. Myslím si, že čtenář je povětšinou inteligentní tvor, kterému netřeba některá fakta opakovat v průběhu pár stran. 

Knihu určitě doporučím každému milovníkovi psychothrillerů, jedná se o povedený kousek v němž napětí pomalu narůstá a vyústí v opravdu nečekaný závěr. Kniha se díky stylu, jakým je napsána čte doslova jedním dechem a já jsem velice ráda, že jsem se do čtení této pecky pustila.


Nejlevnější cenu knihy Manželé odvedle najdete na portále Srovname.cz



Název : Manželé odvedle
Autor : Shari Lapena
Překlad : Jana Kunová
Nakladatelství : Knižní klub
Počet stran : 272


A co vy ? Zaujala Vás tato kniha ? 
Máte v plánu si ji přečíst, nebo jste ji už četli ? 

Neváhejte a o svůj názor se podělte v komentářích :-)




Malé černé a devět žen | Jane L. Rosenová

Humorné, 
milé i tragikomické příběhy opětovaných i marných citů,
šťastných náhod i vytoužených konců ve stylu filmu 
Láska nebeská.

Morris Siegel je módním návrhářem známé značky Max Hammar. Tento rok se ovšem konečně chystá do zaslouženého důchodu. Na rozloučenou stvoří šaty, které se stanou hitem sezóny. Jsou to šaty, které by si přála vlastnit každá žena, jsou malé, černé a naprosto dokonalé. Jejich kouzlo je dílem Morisse Siegela, který šaty tvoří s největší láskou. Jeho dílo je poctivá ruční práce, na kterou může být právem pyšný.

Šaty se doopravdy stanou hitem sezóny a díky tomuto titulu jsou brzy beznadějně vyprodány. Devět naprosto odlišných žen má příležitost si na sebe tento skvost obléknout a každé z těchto devíti žen se díky malým černým doopravdy změní život.

...Dneska se všechny střihy dělají na počítači. Někteří tvůrci střihů vidí skutečné šaty až při zkoušce. A když je vidí, nezbývá než doufat, že se k nim chovají s úctou, jakou si zaslouží. Správné šaty v sobě mají jakési kouzlo. A správný krejčí je jako kouzelník.
Předpokládám, že ramenní vycpávky z osmdesátých let se zase vrátí, já tady ale nebudu, abych sledoval, jak je přišívají. Tohle je moje poslední podzimní řada. Znovu jsem se podíval na fotografii svých šatů na obálce. Dobrá práce...


Sally Ann Fennelyová je osmnáctiletá slečna, která je zároveň nováčkem ve světě modelingu. Čerstvě se přestěhovala do New Yorku a doufá, že zde prorazí.
Natalie je šestadvacetiletá prodavačka v Bloomingdale. Čistou náhodou upoutala pozornost známé filmové hvězdy, Taba Huntera, o kterém si všichni myslí, že je gay. Slovo dá slovo a Tab Natalii přesvědčí, aby jej doprovázela, jako jeho přítelkyně.
Další ženou, které se díky malým černým změní život je Andie Randová. Devětatřicetiletá žena, která si založila detektivní kancelář specializující se na odhalování nevěrných manželů.
Felicia je zase sympatická žena, která už dlouhé roky tajně miluje svého šéfa, který před časem ovdověl a našel si novou a poměrně mladou přítelkyni.

Nejen těmto zmíněným ženám, ale například také absolventce, která nemůže najít práci a tak si přes sociální síť vytváří bezchybný život přesně podle svých představ, a dalším se začne proměňovat celý život a to jen díky těm jedněm dokonalým šatům.



Jsem velice ráda, že se ke mně dostala tato kniha ještě před tím, než mohla oficiálně vyjít. Původně jsem od knihy očekávala obyčejný romantický příběh ve kterém v hlavní roli figurují neobyčejné šaty, nicméně takový příběh, jaký na mě čekal na stránkách knihy jsem opravdu nečekala. 
Pojďme se tedy společně podívat, co si o knize myslím.

Jako vždy, i dnes se prvně podíváme na obálku. Ta je úžasná, je krásně jednoduchá. Jako dominantní prvek je zde náčrt ženy v oněch černých šatech, které se staly hitem sezóny. Za mě se obálka doopravdy povedla.
Jako první na nás v knize čeká prolog, následuje 37 kapitol ve kterých se nevěnujeme pouze ženám, které nějak ovlivnily již zmíněné šaty. Některé kapitoly jsou psány také z pohledu mužů, díky tomuto aspektu kniha nepůsobí přeslazeně. Navíc je každá kapitola nadepsána hlavním aktérem, takže se nemusíte bát, že byste se ve vypravěči ztráceli.
Závěrem nechybí ani poděkování a pár slov o autorce.

Jane L. Rosenová mě svým stylem naprosto okouzlila. 
I když je v knize psáno o více lidech, tak se mi nikdy nestalo, že bych nevěděla o kom je vlastně řeč. Každá kapitola má svého vlastního vypravěče a střídají se zde nejen ženy, ale také muži se svým pohledem na danou věc. Všechny příběhy krásně spojují ony jedny malé černé a naprosto dokonalé šaty sezóny. Styl, jakým autorka píše je lehký, svěží a velice čtivý.

Díky kapitolám, které jsou krátké a s různými vypravěči, se v knize pořád něco děje, opravdu zde nejsou pasáže, které by nudily, nebo se děj nikam neposouval. Tato kniha má onu kouzelnou schopnost vtáhnout do děje a donutit čtenáře číst dál a dál, až zjistí, že se vlastně pročetl až do konce. 

Sama jsem u knihy strávila asi tři večery a kniha mě donutila snít. Snít o oněch černých šatech, které udělají z každé ženy neodolatelnou krásku, která vyrazí každému muži dech. 
Člověk by si mohl myslet, že tato kniha je tak sladká, až z ní budou bolet zuby - to by byl velký omyl. Ano, jedná se o krásnou knihu, dalo by se říci pohádku pro dospělé, ale ne každý osud, který je v knize zmíněn dopadl happy endem.

Zmíněné ženy, jejichž osudy v knize sledujeme jsou každá jiná a to nejen svými povahovými vlastnostmi, ale také společenským postavením, nebo třeba věkem. Tento aspekt se mi na knize velmi líbil, příběhy nebyly takříkajíc "na jedno brdo", ale byly opravdu různorodé.

Malé černé a devět žen je opravdu lehká a humorná kniha s množstvím postav, jejichž příběhy vás naprosto pohltí. Já jsem si její čtení naprosto užívala, a to s úsměvem na tváři. 
Všem, kdo mají rádi kouzelné příběhy s romantickým podtextem mohu knihu jedině doporučit.

Kniha vyjde 8.4.2017 

Za zaslání recenzní e-knihy mnohokrát děkuji nakladatelství Metafora.
Knihu si budete moci zakoupit zde.


Název : Malé černé a devět žen
Autor : Jane L. Rosenová
Překlad : Kateřina Harrison Lipenská
Nakladatelství : Metafora
Počet stran : 224



A co vy ? Zaujala Vás tato kniha ? 
Máte v plánu si ji přečíst ? 
Neváhejte a o svůj názor se podělte v komentářích :-)

Podfuk | Janet Evanovich, Lee Goldberg

On je lupič gentleman. Ona agentka FBI. 
Extrémně výbušná kombinace !

Kate O'Hareová je zvláštní agentkou FBI. Je tak trochu samorost, moc na sebe nedbá a svým chováním připomíná spíše muže. Víceméně nemá žádný osobní život, je oddaná své práci zvláštního agenta a jejím jediným cílem je chytit proradného zlodějíčka Nicka Foxe.

Nick Fox je velice pohledný muž a pěkně vykutálený zloděj. Není sebemenší věc, kterou by se bál ukrást. Jeho velkou výhodou je nejen to, že je mistr převleků, ale také jeho prořízlá pusa, která ho vždy z každého problému vyseká. 
Jeho největší zábavou je loupení všeho, co se uloupit dá a utíkat před agentkou O'Haerovou.

Když se po poněkud nevydařené loupeži Kate konečně podaří Nicka dopadnout a zatknout, přijde s poněkud unikátním kouskem. Podaří se mu velmi elegantně uprchnout a aby toho nebylo málo, přesvědčí FBI, aby jej tajně zaměstnala a aby se jeho parťákem nestal nikdo jiný, než právě Kate. 
Kate je striktně proti tomu, aby Nickovi dělala nejen partnera, ale nakonec souhlasí a tak se z Nicka a Kate stává tým, který má za úkol dopadnout proradného investičního bankéře, na kterého je FBI v rámci zákona krátká.


..."Podvody, podfuky a krádeže, které bude Nick provádět námi vybraným cílům, a jeho nákladný životní styl, budou financovány z tajného fondu tvořeného výhradně penězi a aktivy zkonfiskovanými usvědčeným zločincům," prohlásil Bolton. "Vidím v tom jakousi poetickou spravedlnost."
"A co když ho někdo chytí ?" zeptala se Kate.
"Bude v tom sám," odpověděl Jessup...

Rozjíždí se tedy podfuk obřích rozměrů, na který ovšem pouze Nick a Kate stačit nebudou, najímají si proto jako pomocníky šílenou ženu, která umí řídit vše, co má motor, herce, který se vžije do každé role a experta přes filmové triky. Jako železnou zálohu má Kate svého otce, bývalého agenta, který je sice v důchodu, ale trocha toho adrenalinu se pro něj stává vítaným zpestřením.



Podfuk je prvním dílem ze série Nick Fox a Kate O'Hareová a já jsem byla na tuto knihu nesmírně zvědavá. Jak se mi kniha líbila se Vám pokusím přiblížit v následujících řádcích.

Jako první začneme klasicky obálkou. Ta je vyvedena v jednoduchém stylu, se siluetami našich hlavních hrdinů na zeleném podkladě. Na obálce si také můžeme všimnout že se jedná o světový bestseller.
Jako první můžeme v knize nalézt poděkování autorů. Celkem se v knize nachází 33 kapitol, které jsou dlouhé tak akorát.

Podfuk je jedna z knih, které se čtou úplně samy. Styl, jakým je kniha napsána je čtivý a svěží. Čtení krásně plyne a čtenář se náramně baví nad netradičním vyšetřovacím duem agentka - zločinec.

Kate O'Hareová je svérázná agentka FBI, která mi silně připomínala Sandru Bullock v komedii Slečna drsňák. 
Kate je drsná ženská, která si nepotrpí na módu a je věčně upatlaná a pocákaná od jídla z rychlého občerstvení. 
To vše se ovšem změní, jelikož je Kate donucena, díky práci v přestrojení, vypadat jako žena, ze které si každý muž sedne na zadek.
Namísto toho Nick Fox je krasavec, který si potrpí na život na vysoké noze. Je milovníkem módy a dobrého jídla. Přesný opak Kate. Jeho velkou výhodou je jeho prořízlá pusa, která ho dokáže dostat z každého maléru. V prvním společném případu se přestrojí v osobního kapitána luxusní zaoceánské lodi.

Jelikož se jedná o podfuk doopravdy obřích rozměrů, tak si tato svérázná dvojka najímá pár pomocníků. Jedná se o bláznivou blondýnu, pyšnou na svůj výstavní hrudník, která umí řídit vše, co má motor. Dalším pomocníkem je dosti svéhlavý herec, pro kterého není žádná role překážkou. Jako další do této vykutálené party bude patřit Tom, šikovný chlapík, který dokáže s trochou dřeva a hřebíků doslova zázraky.
Kate má jako železnou zálohu ještě jednoho aktéra, nemůže jím být nikdo jiný, než její otec. Vysloužilý agent, toho času v důchodu je jejich nápadem nadšen, vždyť, proč si neužít trochu zábavy, která jej vytrhne ze zajetých kolejí ?

Jak jsem již zmiňovala, jedná se o úžasně čtivou knihu. Je plná akce s plánem, který nemá chybu. Čtení krásně plyne a nechybí ani spousta humoru a skvělých hlášek, u kterých se pobavíte.

Co mě na knize zamrzelo, byl poněkud pomalejší, spíše až dlouze natažený začátek, který postrádal tu správnou jiskru. Seznamování s jednotlivými postavami trvá poněkud déle a díky tomu se celá kniha zbytečně dělí na dvě části a to "před podfukem" a "samotný podfuk."

Pokud se chcete dobře pobavit, zasmát a báječně odreagovat, tak určitě po Podfuku sáhněte. Já jsem se nakonec dobře pobavila. Další kniha ze série s netradiční, ale sympatickou dvojicí nese název Štvanice a recenzi na ni chystám v nejbližších dnech.



Za zaslání recenzní e-knihy mnohokrát děkuji nakladatelství Mystery press.
Knihu si můžete zakoupit zde.


Název : Podfuk - série Nick Fox a Kate O'Hareová (1. díl)
Autor : 
Janet Evanovich & Lee Goldberg
Překlad : Alžběta Lexová
Nakladatelství : Mystery press
Počet stran : 256




A co vy ? Četli jste tuto knihu, nebo Vás zaujala ? 
Máte v plánu si ji přečíst ? 
Neváhejte a o svůj názor se podělte v komentářích :-)



Dvojitý kříž | Chris Carter

Čekej na smrt a modli se, ať je rychlá.

Detektiv Robert Hunter je devětatřicetiletý muž, kterému by jeho věk díky svému mladistvému vzhledu tipnul opravdu málokdo. Zároveň se také jedná o velice inteligentního muže, před kterým se žádný z vrahů neschová. Tedy neschoval se až doteď...

Na odlehlém místě v jakési polorozpadlé chatě je objeveno tělo mladé ženy, která byla zavražděna opravdu brutálním způsobem. Žena byla nahá, přivázána ke dvěma dřevěným sloupkům a její tělo bylo naaranžováno do písmene "Y". Její obličej byl ošklivě znetvořený, jelikož jí ho vrah doslova stáhl z kůže. Nejhorší na celém výjevu, který se detektivům naskytl byl fakt, že žena byla na živu ještě nějaký čas po tom, co se na ní vrah takto vyřádil. 
Po detailnějším prozkoumání těla zůstává detektiv Hunter v šoku. Žena má totiž na zátylku vyřezaný dvojitý kříž. Značku, kterou používal vrah, po kterém Hunter spolu s tehdejším kolegou pátral před dvěma lety. Jak je tedy možné, že vrah přezdívaný Krucifix znovu řádí, když měl být před dvěma lety popraven ? 

..."Krucifix ve skutečnosti vyřezával takový divný symbol, něco jako dvojitý kříž, jeden rovně a druhý vzhůru nohama - do týla oběti." Hunter si ukázal na šíji. "To byla jeho opravdová značka."
Hunterova slova Garciu veskrze zaskočila. V duchu zalétl zpět ke scéně ve starém dřevěném domě. Tělo ženy. Obličej bez kůže. Řez na zátylku. Symbol vraha řečeného Krucifix. "Cože ? To si děláš srandu."...

K tomuto případu je přidělen Hunter a s ním také mladičký detektiv Carlos Garcia, pro kterého je to první případ na oddělení vražd. Hunterovi se moc nelíbí, že by měl pracovat právě s bažantem Garciou, nicméně postupem času si na sebe oba muži zvyknou a stávají se z nich opravdoví parťáci a přátelé.
Mladičký Garcia se do případu ponoří opravdu hluboko a hledá alespoň malý náznak spojení mezi starými vraždami a novým případem. Díky tomu zanedbává sebe i svou milovanou ženu. Všechno se zdá být marné až do chvíle, než narazí na věc, která všechny případy spojuje.


Chris Carter je v současné době poměrně oblíbeným spisovatelem. Byl mi doporučován z mnoha stran a tak jsem o něm začala přemýšlet. Na internetu jsem však jeho prvotinu bohužel nenašla. Když se opět objevila v levných knihách, měla jsem jasno, musím ho vyzkoušet.

Obálka této knihy je stejná, jako její obsah. Je temná a krvavá, s vyobrazením vyřezaného dvojitého kříže.
Uvnitř knihy na nás v prvé řadě čeká autorovo poděkování, poté následuje celkem 70 kapitol, které jsou spíše kratší.

Dvojitý kříž nejspíš nebude čtením pro každého. Čtenář musí počítat se syrovějšími popisy vražd a mučení, což by každému nemuselo dělat dobře. Nicméně kniha je opravdu neskutečně čtivá. Hned na první straně jsme hozeni do vody, žádná omáčka kolem, jde se rovnou na věc a právě to se mi na knize líbilo. 

Za zmínku jistě stojí také autorova profese. Carter vystudoval psychologii a chování zločinců na Michiganské univerzitě. Jako člen týmu soudní psychologie michiganského státního zastupitelství vyslýchal a studoval mnoho zločinců včetně sériových a mnohonásobných vrahů, odsouzených k doživotním trestům. A právě díky Carterově profesi kniha působí tak autenticky.

Je sice fakt, že chvílemi se mi příběh zdál inspirován sérií Saw a to více než je zdrávo, nicméně postupně toto podezření pomalu vyprchávalo a já jsem se soustředila na příběh, který sice není nijak originálním, nicméně je sakra čtivým. Mučení obětí je pro malé zvrhlíky, jako jsem já jen pomyslnou třešničkou na dortu a dodává celému příběhu šťávu.

Díky výše zmíněným krátkým kapitolám je napětí v knize příjemně dávkováno a postupně se zvyšuje až do konce, kde vyústí v ohňostroj nabitý šokujícími odhaleními. Díky čtivosti a promyšlenosti celého příběhu je opravdu složité dát knihu z ruky.

Žádná kniha ovšem není dokonalá, a stejně je tomu i u Dvojitého kříže. Překlad byl místy trochu kostrbatý a slova vycházející z úst drsných chlapíků nejednou působila poněkud úsměvně.

I tak se jedná o více než podařený detektivní thriller a já jsem byla z knihy nadšená. Určitě budu pokračovat s dalšími díly z pera Chrise Cartera a všem, kteří se nebojí šťavnatých popisů brutálních scén doporučím jediné, Dvojitý kříž si musíte přečíst.


Název : Dvojitý kříž - série Robert Hunter (1. díl)
Autor : Chris Carter
Překlad : 
Jana Pacnerová
Nakladatelství : BB Art
Počet stran : 344


A co vy ? Četli jste tuto knihu, nebo Vás zaujala ? 
Máte v plánu si ji přečíst ? 
Neváhejte a o svůj názor se podělte v komentářích :-)

Přírustky č. 23

Krásné sobotní dopoledne milí čtenáři,
jak jste si jistě mohli všimnout, poslední dobou rozbalovací články vydávám jednou týdně, pokud mi čas dovolí, a to nejlépe o víkendu, jako takové shrnutí týdenních přírustků do mé knihovničky.
Nejinak tomu bude i dnes, máme sobotu, takže je jasné, že mi žádný balíček tento týden už nedorazí. Tak se spolu pojďme podívat, jaké kousky mi 12. týden roku 2017 doplnily knihovničku. 

Tato rozbalovačka je ve znamení nakladatelství Metafora. Celkem se mi tento týden sešly dva kousky z tohoto nakladatelství. Jedná se o jednu papírovou knihu a jednu elektronickou.



Pohřeb | Neil Cross

Nathan stále nezapomněl na nejděsivější noc svého života. Je to už pěkná řádka let kdy byl se svou tehdejší přítelkyní Sárou na večírku svého zaměstnavatele. Spousta lidí, alkoholu, kokainu. Ten večer byl přesvědčený, že se konečně se Sárou rozejde a půjde si po svých, netušil ovšem, co všechno si pro něj osud přichystá.

Jmenovala se Elise, byla mladá a krásná a ten večer se seznámila s Nathanem a Bobem. Slovo dalo slovo a díky vzájemným sympatiím a nepředstavitelnému chtíči ten večer všichni tři nasedli do auta a vypařili se na zapadlé místečko, aby si užili trochu sexu. Elise ten večer umírá a Nathan s Bobem ji zakopávají v lesíku. Jsou pevně rozhodnuti na celou věc zapomenout a žít si dál své životy.

...Nevěděl, jestli běžel k silnici, nebo od ní. Teď si ale představil sám sebe, jak udýchaný, opilý a beznadějně zdrogovaný - s pološíleným pohledem a neupravený - nějak dokáže zastavit projíždějící auto. Co by řekl ? 
A co řekne Sáře ? 
Stál tam a zvolna začínal normálně dýchat. A pak se vydal zpátky k Bobovu autu.
Těžce se vlekl a trvalo to nějakou dobu. Začal si představovat, že Bob třeba odjel. Vyhodil Elise u kraje cesty a nechal s ní Nathana samotného uprostřed lesa. Pak se ale ze tmy začalo vynořovat bílé volvo...

Nyní Nathan žije poměrně obyčejný, ale spokojený život, má relativně dobrou práci, krásnou ženu, dům. S onou událostí, která se stala před lety se postupně vyrovnal, je spokojený a to až do té doby, než se u jeho dveří objeví Bob, který nese špatné zprávy. Nathan je v šoku, neviděl se s ním od té noci, celý kolotoč se roztáčí nanovo. 
Riziko, že vyjde najevo co se oné noci stalo je příliš vysoké a tak se Nathan rozhodne jednat.



Pohřeb je novinkou z produkce nakladatelství Moba a mě zaujal hned na první pohled. Po přečtení anotace se kniha zdála jako dobrou volbou a já jsem byla ráda, že si ji můžu přečíst. 

Obálka této knihy se opravdu vyvedla. Je ponurá a děsivá, stejně jako celý příběh. Detail chodidel mrtvé dívky (v našem případě nejspíš Elise) opravdu upoutá. Předsádky použité v knize se také povedly, jsou vyvedené v černožluté barvě a krásně ladí s autorovým jménem na obálce.
Kniha disponuje celkem čtyřiceti kapitolami, které jsou tak akorát dlouhé. Díky příjemnému řádkování se kniha čte opravdu sama.

Pokud čekáte, že se kniha bude zabývat hledáním vraha, tak se moc nedočkáte. Celý příběh bych spíše charakterizovala jako psychologické drama. Vyšetřování dávné vraždy, nebo odkrývání jejího pozadí opravdu není předmětem této knihy. 

Přestože se Nathan s Bobem nijak zvlášť neznají a viděli se pouze dvakrát v životě, je spojuje událost, jež se stala před deseti lety a oběma změnila životy.
Nyní jsou staré rány opět otevřeny a kostlivci vylézají ze skříně díky stavebním úpravám v lesíku, kde je Elise pohřbena. Je více než pravděpodobné, že se její tělo, tedy, to co z něj zbylo, najde a Nathan s Bobem budou usvědčeni z vraždy.

Kniha se značnou část věnuje vzpomínáním Nathana na to, co se stalo oné osudné noci, ale také na to, co se dělo v následujících měsících a letech. Jedná se o pozvolný boj sama se sebou a svým svědomím s postupným vyrovnáním se s celou situací. 
S Bobovou návštěvou u Nathana doma se celý kolotoč opakuje. Neustálý stres z prozrazení, lži manželce a tajné schůzky u Boba s pokusem řešit nastalou situaci. 

Styl psaní Neila Crosse je velice čtivý. Děj dokáže čtenáře pohltit a čtení pěkně odsýpá. V podstatě mě kniha bavila a zároveň se mi z Nathanova chování chvílemi zvedal žaludek. Nechápala jsem, jak se sám sobě může vůbec podívat do očí. Autor vystihl charaktery jednotlivých postav na jedničku a díky myšlenkovým pochodům a chování hlavních hrdinů jim dodal jistou plastičnost. 

Spolu s přibývajícím koncem napětí stoupalo a atmosféra houstla. I přes to, že mě kniha bavila jsem moc spokojená nebyla. Zdá se mi velká škoda, že autor nevyužil celý potenciál tohoto příběhu a nepopral se s ním lépe. Celý příběh, i přes pozvolné napínání na mě působil poměrně zvláštně, jakoby zbytečně nastavený.

Svým závěrem mě kniha naprosto dostala, pomalu jsem zapomínala dýchat. Moc mě mrzí, že si podobné tempo jako v poslední třetině nedržela po celou dobu, myslím, že by příběh nepůsobil tak utahaně, ale byl by dynamičtější.

I tak jsem velice ráda, že jsem si mohla knihu přečíst, jak jsem psala výše, jedná se o příjemné počtení na jedno odpoledne, které dokáže vtáhnout do děje. 
Knihu určitě doporučím každému, kdo si chce odpoledne přečíst něco nenáročného a má rád knihy s psychologickým podtextem.


Za zaslání recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství MOBA.
Knihu si můžete zakoupit zde.



Název : Pohřeb
Autor : Neil Cross
Překlad : 
Alexandr Neuman
Nakladatelství : Moba

Počet stran : 288



A co vy ? Četli jste tuto knihu, nebo Vás zaujala ? 
Máte v plánu si ji přečíst ? 
Neváhejte a o svůj názor se podělte v komentářích :-)

Noční lov | Robert Bryndza

Pokud tě někdo sleduje, jsi mrtvý...

Jedné horké červencové noci je detektiv šéfinspektor Erika Fosterová přivolána k brutální vraždě známého lékaře, jehož tělo objevila jeho matka Estelle Munroová, která na tento okamžik nikdy nezapomene. 
Silný zápach ze kterého se jí zvedal žaludek a její syn Gregory ležel na posteli, byl nahý, pažemi připoutaný k posteli a na hlavě měl utažený igelitový pytel přes který byly vidět jeho vypoulené oči.

Celý případ se tváří jako sexuálně motivovaný zločin, v osobních věcech oběti byly nalezeny časopisy s gay pornem. Vyšetřovací tým dále zjistí, že se Gregory pravidelně potají stýkal s neznámými muži.
Pitevní zpráva prokázala, že byl Gregory Munroe navíc zdrogovaný, ale příčinou smrti bylo udušení igelitovým pytlem.
Vedení proto chce celý případ předat oddělení sexuálně motivovaných zločinů, je to přeci tak jednoduché, sexuální hrátky se bohužel zvrtly, to se stává. Erika z tohoto závěru není vůbec nadšená a závěry vedení nesdílí.

O několik dní později je nalezena další oběť, nechvalně proslulý moderátor bulvárního pořadu Jack Hart. Způsob, jakým byl zavražděn je stejný, jako u prvního případu a Erice spolu s kolegy je jasné, že se nejedná o náhodu, ale mají co dělat se sériovým vrahem. 
Jejich úkolem je přesvědčit vedení, že v případě obou vražd není motiv tak jednoznačný, jak se zdá. Velkým oříškem se také stává hledání souvislostí mezi jednotlivými vraždami a možnými spojitostmi.

Erika se spolu se svým týmem nehodlá jen tak vzdát a vydává se vstříc Nočnímu lovci, hodlá jej za každou cenu najít a zastavit. Díky tomu riskuje svou kariéru a dostává se do konfliktů se svými nadřízenými. Nemá tušení, že se Noční lovec zaměřil taky na ni samotnou... 


Na další z případů inspektorky Fosterové jsem se nesmírně těšila. Určitě každý zaznamenal Dívku v ledu, knihu, která byla označena jako světový bestseller a zaujala spousty čtenářů po celém světě. Já jsem Dívku v ledu četla poměrně nedávno (recenzi si můžete přečíst zde) a po přečtení jsem věděla, že Noční lov bude sázka na jistotu.

Obálka knihy se opět velice vydařila. Jednoduchá, ale velice efektivní, určitě zaujme na první pohled, díky pronikavému pohledu, ženy, která nás sleduje. Krásně sladěné jsou také předsádky s kapitálkem, které jsou vyvedeny ve žluté barvě, stejně jako název knihy.
V knize na nás tentokrát čeká 84 kapitol po kterých následuje epilog. Opět nechybí ani poznámka od Roberta spolu s poděkováním. V úplném závěru knihy můžeme nalézt anotaci spolu s vyobrazením obálky Dívky v ledu a také anotaci s obálkou dalšího případu, jenž ponese název Temné hlubiny. Pro fanoušky Eriky a jejího týmu je skvělou zprávou, že se knihy dočkáme ještě letos na podzim. 

Stejně jako v prvním případu, i nyní kniha vypadá jako pořádná bichlička, nicméně opět se čtenář nemusí tloušťky vůbec bát. V knize je použitý velice příjemný font, spolu s řádkováním a čtivostí celého případu se opravdu jedná o více než chutnou jednohubku.

Erika se toho vůbec nebojí a opět se do celého případu vrhá po hlavě. Je rozhodnutá stůj co stůj dopadnout neznámého pachatele. V jejím úsilí jí opět pomáhají Peterson spolu s Mossovou, která je zde vyobrazena jako správná, úderná ženská se smyslem pro humor a mně je čím dál sympatičtější.
Zároveň se nám v knize opět trochu poodhalí některé z postav. Jelikož se blíží výročí smrti Eričina manžela, tak na něj vzpomíná. Díky vzpomínkám se dovídáme, jak vypadala celá akce, při které přišel o život nejen Mark, ale také další z kolegů. 
Také Peterson nám poodhalí kousek ze své minulosti, bohužel v jeho případě jsem tak nějak neměla pocit, že je toto odhalení důležité, ba co více, nějak jsem to postavě nevěřila. Myslím, že když už chtěl autor onu událost do knihy zakomponovat, tak si s ní mohl dát trochu více záležet.

Netypické v knize je odhalení vraha, kterého čtenář zná zhruba od poloviny případu. Při čtení jsem byla z tohoto skutku poměrně vykolejená, jelikož jsem si nedokázala představit, jakým směrem se bude příběh vyvíjet dál. Vždyť do konce zbývala zhruba polovina, nicméně se jedná o velice promyšlený tah. Díky tomu, že je vrah odhalen, můžeme sledovat jeho počínání a myšlenkové pochody a celý příběh dostává velice zajímavý náboj a dohromady vše krásně funguje.
Osobně si troufám tvrdit, že Noční lov byl ještě lepší než Dívka v ledu. Možná že je to právě díky zmiňovanému odhalení pachatele, nebo díky sériovému vrahovi, nevím.

Styl, jakým Robert Bryndza píše je opravdu neskutečně čtivý. Nejedná se o nějaké složité psaní, čtenář při čtení opravdu relaxuje, vyšetřuje spolu s Erikou a jejím týmem a čtení si užívá plnými doušky. 
Pokud máte rádi detektivní příběhy, kde krev nestříká na všechny strany, ale poctivě se vyšetřuje a líbila se Vám Dívka v ledu, tak Noční lov je přímo povinnost. 
Já sama už se těším na další díl se sympatickou Erikou a jejím týmem a můžu Vám říct, že čekání do podzimu pro mě bude utrpením.

Za zaslání recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Gradakde si můžete Noční lov koupit.

Název : Noční lov - série Inspektorka Erika Fosterová (2. díl)
Autor : Robert Bryndza
Překlad : Kateřina Elisová
Nakladatelství : Grada v edici Cosmopolis
Počet stran : 432



A co vy ? Četli jste tuto knihu, nebo Vás zaujala ? 
Máte v plánu si ji přečíst ? 
Neváhejte a o svůj názor se podělte v komentářích :-)