Rozhovor s Danielem Kapčou | Panský klub

Krásný den všem čtenářům,
před nedávnem jsem měla možnost si přečíst a zrecenzovat knižní novinku Panský klub. Z knihy jsem byla nadšená, a jelikož jsme s autorem ze stejného města, tak jsem se jej zeptala, jestli by neměl zájem udělat se mnou rozhovor. 
Byla jsem velice ráda, že Daniel souhlasil a udělal si na mě čas. 
Sešli jsme se tedy v jeho oblíbené čajovně a já jsem ho trochu vyzpovídala :-)



Daniel Kapča se narodil v roce 1986 v Ostravě, kde také žije. Vystudoval Vysokou školu báňskou a nyní se živí jako programátor. Psaní se věnuje tři roky.

Když jsi se rozhodl, že napíšeš vlastní knihu, rozhodoval jsi se mezi více tématy, nebo jsi měl jasno o čem chceš psát ? 

O čem psát jsem samozřejmě v první moment nevěděl. Měl jsem už napsaných pár povídek, které se setkaly s kladnou odezvou, a chuť zkusit napsat něco delšího, ale konkrétní téma jsem neměl. To přišlo samo jedné noci, kdy mě napadl konec příběhu. Ten se mi natolik líbil, že jsem se ho chytil a dále rozvíjel. Pouze v jedné věci jsem měl jasno, a to, že se bude jednat o scifi.
Přiznám se, že při vymýšlení prostředí Panského klubu jsem byl mírně inspirován seriálem Spartacus, který jsem v té době sledoval, a myslím, že fanoušci seriálu si drobných podobností všimnou  :-)
Samotný svět, v němž je příběh zasazen, mne napadl v tramvaji při ranní cestě do práce.

Tvá kniha byla krásnou ukázkou Tvé bohaté fantazie. Kde jsi bral inspiraci ? 

Vždy jsem měl žaludek z oceli. Například jednou z mých nejoblíbenějších filmových sérii je SAW. A není to jen kvůli zvráceným scénám, které se ve filmech dějí. Většina lidí totiž nedokáže vidět tu skrytou genialitu na pozadí, kdy opravdu vše má nějaký smysl a postupně do sebe jako skládačka zapadá. A přesně tenhle prvek jsem chtěl přenést i do své knihy.
Další z inspirací byl už i zmíněný serial Spartacus, ze kterého jsem si vypůjčil  třeba prostředí Ludusu (školy pro gladiátory) a převedl ho na takříkajíc “bordel” :-)
Ovšem drtivou většinu věcí v knize jsem opravdu vymyslel sám.

Dokonce i moje korektorka se mě ptala, jak autora takové věci napadají. Opravdu sám nevím, asi mám na tohle unikátní mysl :-) Často si dělám legraci, že mám vlastní “internetové” pravidlo 34. To říká, že cokoliv, co existuje v reálném světě, existuje i v porno verzi. No a moje verze pravidla je taková, že cokoliv existuje v reálném světě, tak dokážu převést na něco morbidního. Ale jinak jsem úplně normální chlap, jenže to už mi asi nikdo neuvěří :-D

Je těžké vydat vlastní knihu ? Jak dlouho trvalo, než Panský klub spatřil světlo světa ?

Je to těžké. S tímto se asi potýká každý autor. Na začátku člověk obesílá nakladatelství a čeká. Výběr je omezený, protože některá se specializují pouze na zahraniční autory, jiná jsou zaměřena na rozdílný žánr atd. Celkově jsem obeslal asi pět nebo šest nakladatelství, než jsem to vzdal a raději zkusil vydat knihu vlastní cestou.Od začátku jsem si nedělal iluze, že by se mi podařilo najít nakladatelství, které by mělo odvahu mou knihu vydat. Měl jsem ale štěstí, že jsem potkal spřízněnou duši, která mi s vydáním pomohla.A celé tohle martyrium trvalo asi půl roku.
Hodně mi během celého toho procesu pomohlo mé zařeknutí, když jsem knihu začal psát. Už v té době jsem věděl, že píšu něco zcela jiného, něco, co tady ještě není, a vnitřně jsem se zavázal, že knihu dopíšu a vydám, stůj co stůj.

Co říkala na Panský klub Tvá rodina ? 

Mamka knihu ještě nečetla, vlastně četla jen kousek ukázky a je zvědavá. Taťka mě sice podporoval, ale zároveň jsem z něj cítil jistou skepsi. Ani se mu nedivím, moc dobře ví, jak jsem na tom byl na základce s češtinou :-D 
Nicméně knihu si určitě přečte. Babičce jsem knihu raději číst nedoporučil, ale měla ze mě strašnou radost, a před mladší sestrou se kniha musí schovávat a strašně ji štve, 
že se nemůže pochlubit ve škole :-)

Co se týče přátel, tak ti se mi ze začátku doslova vysmáli, že má kniha určitě nebude čitelná. Našlo se pár, kteří mě podpořili, ale ty bych spočítal na prstech jedné ruky a to by mi 
nějaké prsty mohly i chybět :-D

Máš při psaní nějaké oblíbené rituály ?

Mým oblíbeným rituálem je určitě vodní dýmka, lépe se mi pak myslí. Celkově se mi nejlépe píše v mé oblíbené čajovně.

Teprve v pondělí vyšla Tvá první kniha, ale musím se zeptat. Máš už v šuplíku materiál na další ? 

Ano, materiál na další knihu mám, dokonce jsem si toho rozpracoval více. 
Jednou z knih je "Tajný život pana K." Tato kniha bude ze života, takové záletnické příběhy, ale notně okořeněné a můj podpis v nich půjde určitě cítit. Fanoušci Panského klubu mě asi proklejí, ale mám osobní důvody, proč ji budu psát. Zajímavostí je, že na ní bude spolupracovat i můj otec, takže, v uvozovkách, s ní nebudu mít tolik práce. A hlavně nebudu muset vymýšlet celý svět a jeho pravidla :-)

Pak mám připravené další dvě. Jedna z nich je opět sci-fi, a to o rase Hedonianů, kteří jsou až neuvěřitelně podobní lidem. Chyták je v tom, že žijí na jiné planetě. Jenže lidé je začnou těžit, jelikož má jejich krev zvláštní účinky a aby toho nebylo málo, tak jedna žena otěhotní na zakázku posledním embryem právě této rasy.

Druhá kniha, kterou jsem si rozpracoval nese název "Správci fontány osudů". To by měla být taková alternativní historie Julese Verna,trochu ve stylu Indiana Jonese. 

Kolik času věnuješ čtení ? 

Momentálně času moc nebylo, jelikož jsem měl spousty starostí s knihou. Řešil jsem distribuci knihy, dělal mikro eshop, propagaci a spousty dalšího.

Nicméně momentálně mám rozečtený Noční klub od Jiřího Kulhánka, jelikož už se našlo pár lidí, kteří Panský klub srovnávali právě s tímto dílem. Mám přečtenou už asi třetinu knihy a moc podobností jsem teda zatím neviděl :-D Takže soudím, že to bude jen kvůli podobným názvům.

Jaký je Tvůj oblíbený žánr, popřípadě jestli bys mohl jmenovat i autora ?

Mým oblíbeným žánrem je určitě sci-fi. Možná teď budu sám proti sobě, ale nečtu příběhy ze života. Jeden se sice chystám napsat, ale jak jsem už zmínil, mám k tomu svoje důvody. To ovšem nemění nic na tom, že život mám kolem sebe, proč si o něm ještě číst.
Mými oblíbenými autory jsou Isaac Asimov, Frank Herbert se svojí Dunou, John Brosnan a jeho Vládci z nebes, již zmíněný Jiří Kulhánek nebo se mi líbí knihy od Dana Browna. 

Určitě nesmím zapomenout zmínit Terryho Pratchetta a jeho Zeměplochu nebo Sapkowskeho Zaklínače.

Když jsme u toho čtení, jakým knihám dáváš přednost ? Papírovým nebo e-knihám ? 

Jednoznačně papírovým. Jsou takové osobitější, pokud se kniha v papírové podobě nedá z jakéhokoliv důvodu sehnat, tak pak samozřejmě sáhnu po e-booku a v poslední době koketuji i s audioknihami.

Co děláš ve volném čase, pokud Ti ještě nějaký zbývá ? 

Momentálně volného času doopravdy moc nemám, ale když se nějaký najde, tak určitě sport, ať už fitness, v zimě třeba krasobruslení, v létě něco vodního, tam aspoň není horko. No a pak jsem taky vášnivým hráčem počítačových her :-)

Chtěl by ses psaním v budoucnu živit ? A myslíš si, že se v České republice vůbec dá tímto způsobem uživit ? 

Živit bych se tím určitě chtěl, psaní mě baví, ale nemyslím si, že by se u nás dalo tímto způsobem uživit.


Jaké plány do budoucna, kromě další knihy máš ? 

Plánů je spousta. Pohrávám si s myšlenkou vydat Panský klub také jako audioknihu, popřípadě, kdybych našel nějakého dobrého ilustrátora, tak jej vydat také jako komix (grafický román, chcete-li). Také jsem rozhodnutý nechat jej přeložit do angličtiny a zkusit s ním prorazit v zahraničí. Lákalo by mě také vydání v Japonsku, ale to jsou už jen takové úvahy. Uvidíme, jak se s těmito nápady nakonec poperu.Všechno to jsou vesměs dlouhodobé plány, ale z těch krátkodobých jsou určitě plánované povídky k rozšíření příběhu Panského klubu a GENového světa.

A co autorské čtení ? Neplánuješ uspořádat nějakou takovou akci ? 

Ano, autorské čtení určitě bude a to na křtu knihy, který proběhne 19. listopadu. Oficiální oznámení bude také na facebookových stránkách Panského klubu.


Ještě jednou mnohokrát děkuji za rozhovor, jsem velice ráda, že jsem se mohla s Danielem setkat a osobně si popovídat. Byli jsme spolu přes čtyři hodinky a musím říct, že jsem tento čas ráda strávila s tímto sympatickým mužem. Doufám, že se čtenářům bude jeho prvotina líbit a přeju mu hodně úspěchů a hlavně inspiraci při psaní dalších knih. 

Recenzi na knihu naleznete zde.

Facebookové stránky zde.
Oficiální stránky Panského klubu zde.


! POZOR !
Všichni, které kniha nalákala se můžou v brzké době těšit na soutěž o Panský klub i s věnováním  :-)


2 komentáře:

  1. Dobrý rozhovor. Na knihu už se těším! Ale ke Kulhánkovi bych ji nepřirovnávala, alespoň teda podle ukázky ne. Možná velmi málo mi něco připomínala z Příliš dlouhé swingerspárty, ale to asi bude tím prostředím bordelu a stylem jeho fungování :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :-) Doopravdy se máš na co těšit ! Kulhánkův Noční klub jsem nečetla, tak sama bohužel porovnat nemůžu :)

      Vymazat