Oni nevědí, co činí | Jussi Valtonen

Román oceněný prestižní literární cenou Finlandia,
přeložen do devíti jazyků.
Jen ve Finsku se jej prodalo přes sto deset tisíc výtisků.


Joe Chayefski je vysoce uznávaným americkým vědcem. Na začátku své kariéry se však zamiloval do mladé a krásné Aliny, jejíž domovem bylo právě Finsko. 
Joe neváhal a za svou láskou se přestěhoval, kde si ji také vzal. Později se jim narodilo milované dítě, syn Samuel.

Ovšem Joe měl problém s adaptací v nové zemi. To, co ho na ní ze začátku tak fascinovalo, mu později připadalo nesmyslné a hloupé. Nechápal, proč jsou finští vědci tak uzavření, proč mezi sebe nepustí někoho dalšího a snaží se své bádání držet pouze mezi svými.

Když se jeho manželství bohužel rozpadlo, tak se rozhodl vrátit zpátky do USA, vlastně, jeho manželství se rozpadlo právě díky jeho stesku po domovu. Nechává proto bývalou manželku, spolu s malým synkem ve Finsku a míří si zpátky vydobýt své místo ve světě vědy.

Jeho kariéra nebyla tak úplně zatracená a tak po čase opět ochutnává, jaké to je být na výslunní. Znovu se oženil a se svou manželkou má dvě dcery. Ovšem jsou zde také aktivisté, kteří zaměřili své pohledy právě na Joa a jasně mu ukazují, co si o jeho výzkumech myslí.

Týden poté, co se objevila zdechlina, všichni div nedostali infarkt. V šest ráno zavyla siréna jako na hokeji nebo ve Finsku na prvního máje. Po zadutí následovalo skřípavé drmolení střední frekvence, jako by robot na extatickém setkání vyřvával, že se obrátil na víru.
Daniella se hlasitě rozvřískala, nejspíš ještě v polospánku. Miriam klidně a rozhodně vyskočila z postele, připravená evakuovat rodinu, honem do sklepa, děti, šup šup, to je hurikán.
Jakmile si Joe oblékl župan a nevěřícně se odplížil do přízemí, spatřil venku za oknem hned za trávníkem pět postav v plynových maskách a jakýchsi gumových kombinézách.

Aby toho nebylo málo, tak se Joe dovídá, že se starší dcera rozhodla zaprodat a aniž by si uvědomovala možné následky, stala se z ní chodící reklama na všemožné zboží, které ještě nebylo uvedeno na trh.

Joe je ve snaze bránit svou rodinu donucen podniknout patřičné kroky, aby mohl zachránit ty, které miluje.


Román, který nakladatelství Leda vydalo rozhodně není jen tak obyčejným románem. Jedná se o čtení, které si vyžaduje vaši soustředěnost a dost možná se stane, že se u jeho čtení tak trochu zastaví čas, jako se to stalo mně.

Obálka této knihy je jedním slovem nádherná a krásně barevně sladěná. Na obálce jsou vyobrazeny cikády, které se objevují také v samotném příběhu. Výrazný bílý název knihy pak podtrhuje celkovou dokonalost.

V knize pak najdeme celkem třináct kapitol, které jsou poměrně dlouhé, nechybí zde ani poděkování.

Tento román je hodně zvláštní, je zvláštní tím, že se jeho autorovi povedlo dát dohromady něco, co bude zajímat jak mladší ročníky, tak i ty starší. Odehrává se v blízké budoucnosti a každý si zde najde to své.

Máme zde téma, které se týká nás všech, internet a jeho vlivu na nás. Když starší dcera Joa kývne na nabídku dvou hodných lidí, kteří měli u nich na škole besedu, vůbec netuší, co se bude dít dále a jaké bude mít její rozhodnutí následky.

Je naštvaná a rozčílená, že se jí rodiče snaží diktovat, s kým se kamarádit smí a s kým ne. Dokonce si dovolili bez dovolení vstoupit do jejího pokoje a hrabat se jí ve věcech, chápete to? Nic však není tak černobílé, jak se to mladé slečně zdá. Joe není slídil, který by jí chtěl škodit, jen se obává o její bezpečí. Vždyť díky "hodným" lidem, kteří jeho milovanou dceru přesvědčili, že se jedná o takový malý výměnný obchod, se z ní stala prakticky marketingová loutka, která určuje nejnovější trendy přesně tak, jak si přejí samotní výrobci a prodejci.

A pak je tady samotný Joe. Tedy, vlastně jeho výzkum, který se zabývá testováním na zvířatech, což se nelíbí aktivistům, kteří se velice nevybíravým způsobem snaží hájit práva zajatých a testovaných zvířat. Útoky začínají být stále častější a již se netýkají pouze laboratoře, ale také soukromého života tohoto předního vědce.

Samotný začátek knihy se jeví jako velice těžké sousto, které by bylo potřeba něčím zapít. Čas zde spíše stojí a čtenář je vhozen do situace, kdy úplně netuší, která vlastně bije. Jestli to, co se odehrává, je pravdou nebo pouze jakousi fantazií mladé manželky a matky.
Další kapitoly jsou na tom již poměrně lépe. Kniha na mě působila dojmem, jakoby se autor konečně alespoň trochu nadechl a sesumíroval si, jakým směrem se vlastně bude jeho román ubírat.

Hlavním problémem celé knihy jsou podle mě špatně vykreslené charaktery jednotlivých postav. V podstatě se dá těžko uvěřit, že by mezi námi mohli žít lidé, kteří jsou součástí Joeovy rodiny. Opravdu si doma vychováváme nevděčné děti, které s námi mluví hůře než se svými spolužáky? Opravdu s sebou nechají rodiče takto mávat, jako by byli něčím podlým co si nezaslouží špetku pozornosti? Opravdu vědci, kterému je takto vyhrožováno, trvá takovou dobu, než začne podnikat nějaké kroky na ochranu své rodiny?

V knize se vyskytuje spousta pasáží, při kterých čtenáři na mysli vyvstanou spousty podobných otázek, které jsem nyní vyjmenovala. Tento román má podle mě skvělou myšlenku, rozhodně si zde každý najde to své, to rozhodně nezpochybňuji. Je ale nutné tato témata spojit v celek, který se plný neuvěřitelných postav se strojenými dialogy?

Osobně jsem knihu četla opravdu dlouho. Ano, na jednu stranu je to dáno tím, že se jedná o těžší čtení u kterého čas běží úplně jinak, než u románů, které běžně čteme. Líbilo se mi pozorovat, kde by se mohla za pár let naše společnost dostat a jak by mohla být v podstatě lehce ovládána. Na druhou stranu jsem neměla problém u knihy přečíst tři další.

Můj názor se na tuto knihu od ostatních čtenářů poměrně liší. Nejednou jsem zaznamenala slova chvály na autorovu osobu za to, jak se mu tento román povedl. Já takové nadšení ostatních čtenářů úplně nesdílím, proto si myslím, že byste si knihu měli vyzkoušet, a sami zhodnotit, zda se vám líbí, či nikoliv.


Za zaslání recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství LEDA,
kde si můžete knihu Oni nevědí, co činí zakoupit.



Název: Oni nevědí, co činí
Autor: Jussi Valtonen
Překlad: Michal Švec
Nakladatelství: Leda
Počet stran: 488


8 komentářů:

  1. Pěkně zpracovaná recenze Jani! Čekala jsem, kdo vyrukuje s ne moc nadšenou recenzí a určitě bych nečekala, že to budeš právě ty. Ale chápu tvůj postoj a chápu, že se knížka nemůže v žádném případě líbit všem. S tím zastavením času souhlasím, takový pocit jsem občas taky mívala, čtení ubíhalo opravdu pomalu, dost mě to deptalo :D Bylo to náročné čtení, ale pro mě zajímavé a líbilo se mi. Je pravda, že jsem pak musela rozečíst ještě i jinou knihu, trochu oddechovější a nenáročnější, pak to šlo líp :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji Marcel, no já jsem v žádném případě nechtěla čtenáře ničím odradit. Ale je fakt, že jsem z knihy moc nadšená nebyla. Na jednu stranu byla super, hlavně svým námětem, ale prostě mi nějak nesedla. Chápala jsem, že je to složitější čtení, ale v podstatě si mě kniha ničím moc nezískala, bohužel. Kdybych si alespoň "zamilovala" nějakého hrdinu, ale takhle, bohužel...

      Vymazat
  2. Vynikající recenze Jani! Mně se kniha líbila, ale bylo to hodně náročné čtení, louskala jsem ji paralelně s dalšími kousky měsíc! Co mě ale zaujalo, že píšeš o strojených dialozích... právě ty totiž byly něčím, co mě hodně bavilo, líbily se mi, přišly mi hodně autentické :) Ale tohle je knížka, na kterou snad nemohou mít různí čtenáři stejný názor.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji Kristýnko :-) Mně se právě ty dialogy zdály takové nepřirozené a vůbec jsem se nedokázala do hrdinů vžít tak, jak to většinou u čtení knih mám. Na knihu jsem se těšila a předpokládala jsem, že se bude jednat o složitější čtení, ale v podstatě jsem byla zklamaná, což mě celkem zamrzelo.

      Vymazat
  3. Krásně napsano, přestože kniha nebyla tvoje čtecí nota.
    Já jsme knihu nečetla, poprvé jsem ji zaregistrovala, když na ni psala recenzi Marcelka, a popravdě mě ani neláká.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji Moni :-) Já jsem se na ni fakt těšila, viděla jsem i upoutávky u nakladatele, ale tak stane se no :-)

      Vymazat
  4. Tohle by určitě nebyla kniha pro mě :D Asi raději zůstanu u thrillerů a young adult :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Někdy je lepší, zůstat ve své komfortní zóně a moc neexperimentovat :-)

      Vymazat