Někdy musíte podstoupit náročnou operaci srdce,
abyste si uvědomili, že ještě vůbec nějaké máte...
Maribeth Kleinové je čtyřicet čtyři let a pracuje jako editorka jednoho časopisu v New Yorku. Je vdaná za manžela Jasona a spolu mají čtyřletá dvojčátka.
Jejich život je jeden velký stres, oba dva se věnují svým kariérám, a navíc se pokouší zvládat i chod domácnosti s malými dětmi. Tedy, veškerá péče o děti a domácnost připadá právě Maribeth, která je z tohoto zápřahu už unavená.
Když se jednou ráno probudí, tak se necítí moc dobře. Svým zdravotním problémům nepřidává velkou váhu a jde do práce. Nakonec skončí v nemocnici s infarktem, kde čeká na operaci.
Položila si ruku, ze které jí vedla spousta drátů, na obvázaný hrudník. Cítila, jak jí bije srdce, stejně jako bilo celou dobu od chvíle, kdy byla miminko. Ne - dokonce plod, uhnízděný uvnitř matky, kterou nikdy nepoznala. Ale přestalo bít. Na několik hodin. Nebyla si jistá proč, ale měla pocit, jako kdyby překročila nějaký práh, přičemž všechno a všechny, co znala, nechala na druhé straně.
Po návratu domů je to katastrofa, rodina stále pokračuje ve svých zajetých kolejích. Jason však povolal tchyni, aby jim byla při ruce, z čehož Maribeth není zrovna nadšená. Maribethina matka je však doma spíše na obtíž, než aby byla k užitku a Maribeth se místo zotavování musí starat o děti a domácnost.
Jednoho dne však všeho zanechá, sbalí si jen to nejnutnější a odchází, aniž by komukoliv cokoliv řekla. Doufá, že se uzdraví nejen fyzicky, sedá proto na vlak a míří do Pittsburghu.
Když jsem si přečetla anotaci této knihy, tak jsem věděla, že si ji chci přečíst. Příběh o ženě, která po prodělání infarktu odejde od svých dětí mě poměrně zaujal. Jak se mi kniha líbila se vám pokusím přiblížit v následujících řádcích.
Nejprve se však společně podíváme na obálku. Ta je vyvedena v jednoduchém stylu, kdy je k nám zády otočená ženská silueta. Moc se mi líbí také psací písmo použité při názvu knihy.
V knize na nás pak čeká celkem sedmdesát dva kapitol a nechybí ani autorčino poděkování. Kapitoly jsou krátké a kromě klasického vyprávění jsou doplněny také emailovou konverzací.
I když jsou na knihu všelijaké recenze, tak si myslím, že se jedná o podařený kousek.
Maribeth je ženou v zápřahu, která se zajímá o svou kariéru a po příchodu domů jede další kolo, aby obstarala domácnost a dvě malé děti. Tento zápřah však její tělo nezvládne a tak se ocitá v nemocnici s infarktem.
K hlavní hrdince je velice těžké si ze začátku získat nějaké sympatie. Po návratu z nemocnice si rodina myslí, že se opět postaví na nohy a začne o děti pečovat tak, jako před infarktem. Opak je ale pravdou a Maribeth by se nejraději vrátila zpátky, jen aby měla trochu klidu na léčení. Poté už situaci nezvládne a od rodiny odchází.
Opouští tak nejen manžela, ale také své dvě malé děti. Bez dopisu na rozloučení, bez jakéhokoliv kontaktu. I když nejsem matkou, tak si říkám, kolik žen, které se starají o takto malé děti má sto chutí se vším prásknout a odejít z domu. Maribeth však odešla. Upřímně si nedovedu představit, že bych opustila manžela i děti a odjela, abych měla čas si vše srovnat v hlavě. Avšak kdo jsem, že takto soudím?
Postupem času mi hlavní hrdinka začala být sympatická, pomalu se sžívala se svým novým bytem a s novými přáteli. Uvědomovala si, kdo vlastně je a snažila si uspořádat vlastní život.
Autorka dokázala všem postavám vdechnout život a tak se před námi otevírá příběh, který by klidně mohl být příběhem někoho, koho máte ve svém okolí. Je citlivý a plný emocí, které vás u čtení rozhodně nenechají chladnými. I když se nejedná o knihu, která by obsahovala hromady zvratů u kterých byste zapomínali i dýchat, tak se na knihu rozhodně zaměřte.
Znovu já je totiž příběh o nalezení sebe sama a o druhých šancích. Já jej rozhodně doporučuji.
Za zaslání recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství GRADA.
Zde si také můžete knihu Znovu já zakoupit.
Název: Znovu já
Autor: Gayle Formanová
Překlad: Kateřina Elisová
Nakladatelství: Grada
Edice: Cosmopolis
Počet stran: 328
O knize jsem zatím neslyšela, ale to, že kvůli "svojí záchraně" odejde od dětí vypadá zajímavě. :-) A obálka je nádherná! :-)
OdpovědětVymazatMáš pravdu, obálka je určitě bezva. Ani příběh nepokulhává, moc mě bavil :-)
VymazatSkvělá recenze, Jani, já se upřímně přiznám, že této knize asi nepodlehnu, není to můj žánr. Ale třeba časem, kdo ví :)
OdpovědětVymazatDěkuji Kristý :-) Osobně si taky myslím, že zrovna tebe by kniha moc nezaujala, ale jak říkáš, kdo ví :-)
VymazatŤažká téma a ešte ťažšie si predstaviť že by som bola v jej koži. Ako skutočne si neviem predstaviť že by som od dieťaťa odišla iba tak. Aj keď na druhej strane chápem že potrebovala oddych a manžel jej v tomto veľmi nebol nápomocný. A aj keď by som skôr poslala kamsi jeho...
OdpovědětVymazatKaždopádne to znie ako zaujímavý titul musím sa poobzerat po ňom u nás v paláci
Bylo to opravdu zajímavé čtení. Sice bez nějakých šílených zvratů, ale i tak mě kniha rozhodně bavila. Rozhodně po ní koukni :-)
VymazatMoc pěkná recenze :) Od autorky už jsem dvě knihy četla a líbily se mi, takže se chystám i na tuhle :) Snad to bude příjemná oddechovka :)
OdpovědětVymazatDěkuji :-) přiznám se, že jsem od autorky jinak nic nečetla :-)
VymazatAutorku mám ráda, ale tahle kniha mi od ní moc nesedla. Možná proto, že se dost liší od jejích obvyklých témat... nevím :/
OdpovědětVymazatI to se stává, třeba to příště bude lepší :-)
Vymazat