Replika | Lauren Oliverová

DVĚ DÍVKY,

DVA PŘÍBĚHY,

JEDEN ROMÁN.

Lyra je dívka, která žije celý život za zdmi institutu, který je ukrytý na ostrově poblíž Floridy, který je obehnaný plotem, tak, aby se zde nikdo nedostal.

Součástí institutu je zdravotnický personál, který zde vyrábí a zkoumá repliky. Sterilní prostředí a spousta zákazů a nepříjemných vyšetření jsou zde na denním pořádku. Repliky nemají jména, ale jsou značeny čísly. Pouze hrstka replik si navzájem vymyslela jména, nejčastěji podle hvězd.

"To je moje," ozval se za ní hlas. "Nesahej na to."
Lyra se otočila a zajíkla se.
Nejdřív ji napadlo, že ten kluk je zvenčí a nějak se sem proplížil. Vypadal tak divoce a urputně, až měla dojem, že snad patří k jinému živočišnému druhu. Hned potom ji napadlo, že má hlad. Lícní kosti mu ostře vystupovaly z tváře, jako by je někdo vyřezal nožem. Na předloktích měl malé úhlopříčné jizvy, jako by mu do ruky někdo vyryl malinkaté schodiště.
Pak si všimla havenského náramku - bílý -, a konečně jí v hlavě vyplula na povrch myšlenka, kterou předtím už skoro zachytila, tentokrát zcela jasná, očividná a nepopiratelná: tohle bylo číslo 72. Černý kód. Uprchlík.

Mimo tento institut by repliky nebyly schopny žít normální život, přesto se však dvěma replikám, Lyře, která má číslo 24 a chlapci známému pod číslem 72, podaří uprchnout v době, kdy institut zničí neznámý výbuch.

Gemma strávila většinu svého života po nemocnicích. Matka z ní dělá křehkou dívenku a chová se k ní, jako k porcelánové panence, což Gemmu často štve. Její jedinou kamarádkou je April, se kterou jsou správná dvojka, která o sobě říká, že je z jiného světa.

Potom, co Gemmu zastaví neznámý muž, který se jí ptá, jestli zná Haven, se rozhodne trochu zapátrat o rodinných záležitostech. Její snaha za chvíli nese vytoužené ovoce a Gemma se dovídá o historii podnikání svého otce, který je s Havenem spojován.

I přes zákaz své matky, trávit jarní prázdniny s April na Floridě, je rozhodnutá vyrazit, aby se mohla na vlastní oči podívat na to, co je Haven vlastně zač. Požádá proto svého spolužáka, který ji na Floridu ochotně zaveze autem.

Gemmě se zatočila hlava, i když se ani nepohnula. Tohle bylo hrozné. Nechtěla tomu věřit. Nebude tomu věřit. "Na to nemáš důkazy," pronesla nakonec. Její hlas zněl plechově, jako by přicházel odněkud z dálky, jako by ho slyšela jen z potrubí.
Jake se otočil k oknu. Obzor stále špinil kouř, zapadající slunce oranžově žhnulo. Pronesl něco tak tiše, že ho Gemma skoro neslyšela.
Skoro.
Najednou jí srdce bušilo tak prudce, že se bála, aby jí nevybuchlo v hrudi.

Po příjezdu vidí, že se na vzdáleném ostrově konají záchranné akce a všude se valí černý dým. Panika, kterou tento výbuch vyvolal je přímo hmatatelná a Gemma se seznamuje s Jakem, klukem, jehož táta zasvětil celý svůj život zkoumání Havenu. 

Spolu se pak domluví a večer, až veškerý humbuk trochu utichne, se vydávají loďkou směrem k ostrovu, aby prozkoumali, co se vlastně na ostrově tají...

Mezi čtenáři YA knih se snad nenajde ani jeden, který by neslyšel o Replice. Většina z vás ji již jistě četla, a ani já jsem této knize neodolala. Vždyť slibuje něco jiného a nového. Dva příběhy, ze svou úhlů pohledu v jedné knize. Pojďme se tedy společně podívat, jak se mi tato nádhera líbila.

Jako první se podíváme na obálku. Ta je doslova úchvatná. Každá strana příběhu je vyvedena v jiné barvě, replice Lyře patří krásná modrá a Gemmě zase slušivá žlutá barva. Každou stranu také zdobí polovina motýlích křídel a obálka je na omak krásně sametová.

V knize jsou tedy dva příběhy, z každé strany jeden, Lyře patří celkem sedmnáct kapitol, a Gemma má o kapitolu více. Osobně jsem knihu četla "na střídačku" a poctivě jsem po každé kapitole knihu otáčela. 

Ze začátku se přiznám, že Replika byla prvním setkáním s autorkou, a rozhodně u mě obstála na výbornou. Netradiční uspořádání knihy bylo opravdu originální a přiznám se, že spolu s obálkou pro mě bylo hlavním lákadlem k tomu, abych si knihu přečetla.

Je úžasné, že se dá kniha přečíst několika způsoby a to buď každý příběh zvlášť, nebo poctivě knihu otáčet a číst kapitolu po kapitole.

Dalším neotřelým nápadem je motiv klonování, který je v knize obsažen. V dnešní době je klonování poměrně reálnou hrozbou a autorka se tohoto tématu zhostila se ctí.

Také je třeba zmínit, že začátek knihy je trošku pomalejší, což by mohlo spoustě čtenářům vadit. Mluvím zde hlavně o začátku části s Lyrou, kde si může leckdo připadat poněkud ztracený, jelikož je přímo vhozen do fungování institutu.

S postupným ubýváním stránek však příběh nabírá na obrátkách a stává se víc a víc atraktivním a je velmi těžké od něj vůbec odcházet. Přesto, pokud máte rádi knihy, ve kterých se střídají zápletky a jsou přímo nabité akcí, která vás doslova zarazí do křesla, tak zde asi moc neuspějete. Spíše je zde notná dávka napětí, kdy budete doufat, že vaši oblíbení hrdinové dopadnou přesně tak, jak si přejete.

Za sebe rozhodně doporučuji číst knihu na střídačku, jelikož si myslím, že myšlenky a pocity obou dívek by měly být čteny současně. Jen díky tomu si uvědomíte ono pouto, které mezi oběma dívkami vzniká a neochudíte se tak o báječný čtenářský zážitek.

Sama jsem zvědavá, jak bude vypadat pokračování této série. Kam autorka naše hrdiny zavede a jaký osud jim vlastně nachystá. Osobně si jej rozhodně nenechám ujít, protože Replika pro mě byla příjemným překvapením a báječně se mi trefila do vkusu a momentální nálady.

Za zaslání recenzního výtisku mnohokrát děkuji internetovému knihkupectví Megaknihy,

zde si také můžete knihu Replika zakoupit.

Rozhodně na jejich stránky mrkněte, najdete zde spousty báječných knih,

například také pecky od oblíbeného Chrise Cartera, naskladněn totiž byl i Dvojitý kříž 

v pevné vazbě!

Název: Replika

Série: Replika (1. díl)

Autor: Lauren Oliverová

Překlad: Romana Bičíková

Nakladatelství: CooBoo

Počet stran: 456