HRA NA LHÁŘE MÁ JEDNODUCHÁ PRAVIDLA:
---
1. VYSLOV LEŽ!
2. NA SVÉM VÝMYSLU TRVEJ!
3. NENECH SE NAČAPAT!
4. NIKDY SI NELŽEME NAVZÁJEM!
5. POZNEJ, KDY S LHANÍM PŘESTAT!
Fatima, Thea, Isa a Kate se staly kamarádkami na internátní škole v Saltenu. Zde si krátily dlouhé chvíle hrou na lháře - ta spočívala v tom, nachytat spolužáky nebo kantory na nějakou smyšlenou historku. Poté si podle úspěšnosti a složitosti dané historky rozdávaly body.
Jejich zvláštní zábava se však neobešla bez následků a tak se jednoho dne musí všechny sbalit a opustit brány tohoto ústavu.
"Isa Wildeová!" Vychází zpoza pultu a zůstane stát s rukama v bok, stejně masivní a nehybná jako vždycky - jako menhir trčící na holé pláni. "Namouduši! Co tě k nám zase přivádí?"
Na vteřinu váhám, oči mi zabloudí k hromádce místních novin. Z úvodní stránky týdeníku stále vykřikuje do světa titulek: V TŮNÍCH NALEZENA LIDSKÁ KOST!
Pak se rozpomínám, co Kate nalhala taxikáři.
"My... Já... Máme letní ples," vypravím ze sebe. "V saltenské škole."
"Jo tak." Změří si mě od hlavy k patě, očíhne si moje plátěné šaty i Freyu, která dřímá v kočárku. "Musím říct, že mě to překvapilo. Nemyslela jsem si, že by ses sem ještě někdy vypravila. Už se tu konaly spousty večeří a bálů, a po tobě a po tvým klanu ani památky."
Nyní jsou již dospělými ženami, které mají své starosti i radosti. Přesto stále žijí ve strachu z toho, že se budou muset do Saltenu vrátit a že to nebude moc příjemný návrat. Lžou samy sobě i svým rodinám a snaží se zapomenout na to, co před lety provedly.
Jednoho dne se to však stane. Kate pošle všem třem esemesku ve které stojí jediné: Potřebuju tě.
A tak se všechny okamžitě balí a vyrážejí tam, kde to všechno začalo - do Saltenu.
Ruth Ware u nás není žádnou neznámou. Osobně jsem četla pouze Ženu z kajuty č. 10 (recenze), která se mi líbila a tak jsem byla zvědavá, co si pro nás Ruth přichystala v další knize.
Obálka této knihy se nese v podobném duchu, jako u předchozí knihy. Papírový přebal je opět na omak jako klasický papír a tentokrát je zde v 3D efektu rybářská síť, spolu s názvem knihy. Ten, kdo miluje knihy nejen textově, ale také je obdivuje po grafické stránce, musí být nadmíru spokojený. Nejen, že se obálka povedla vzhledově, ale ten, kdo celý koncept vymyslel, zaslouží opravdu poklonu.
Samotná kniha pak není rozdělena na jednotlivé kapitoly, ale na části, resp. pravidla, která se mají ve hře na lháře dodržovat. Přesto se v každém pravidle nejedná o jednotný text, ale příběh je zde přehledně rozdělen do odstavců. Díky tomuto uspořádání se opravdu velice dobře a rychle čte.
Ruth Ware psát prostě umí a dokáže vám to i ve Hře na lháře. Získá si vás hned od první kapitoly a bude si vás držet až do samotného konce.
Vypravěčem je zde Isa, z jejího pohledu sledujeme nejen střípky z minulosti, ale také současné dění. Isa je mladá žena a žije se svou malou dcerkou a milujícím partnerem. A byla to právě Isa, kdo mi v knize nejvíce vadil.
Isa je totiž starostlivá matka šestiměsíční holčičky. Často bylo v knize zmiňováno kojení, stres o malou nebo její usedavý pláč a myslím si, že nebudu jediná, kdo si myslí, že autorka mohla vymyslet trochu jinou hrdinku, než mladou ženu s "vykojeným mozkem."
Možná je to tím, že nejsem matkou, možná pro tyto věci v knihách nemám pochopení, ale opravdu mi to ke knize nesedělo a a při čtení pasáží s Freyou, která se dožaduje svého prsu, jsem nevědomky protáčela oči v sloup.
Hra na lháře je postavena na velice pozvolném budování napětí, proto může ve srovnání s předchozí knihou působit opravdu vlekle. Nicméně i tak se jedná o skvělý kousek, který si najde nejednoho čtenáře.
Autorka je opravdu mistrní v budování tíživé atmosféry, která se jejími knihami nese. Netlačí na pilu, ale přirozeně vypráví příběh, který ze začátku vypadá docela nevinně. I když zpočátku všechno vypadá relativně normálně, později se začíná vynořovat velké tajemství, které mělo zůstat zapovězeno.
Některé situace v příběhu sice byly předvídatelné, přesto však autorka dokázala čtenáře překvapit a dokonale zmást. Hlavně naše hrdinky se do svých lží dokáží pořádně zamotat a bude poměrně oříšek, aby si nakonec vyjasnily nejen co si řeknou navzájem, ale hlavně mají co do činění se zvídavými saltenskými obyvateli.
Za zaslání recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Leda,
kde si můžete knihu Hra na lháře zakoupit.
Název: Hra na lháře
Autor: Ruth Ware
Překlad: Věra Klásková
Nakladatelství: Leda
Počet stran: 408
Rok vydání: 2018
Super recenze, kniha mě zaujala a to i přesto, že thrillery zrovna nevyhledávám. :)
OdpovědětVymazatSuper, to jsem ráda. Doufám, že se ke knize dostaneš a že se ti bude líbit :-)
Vymazat:D "vykojenou matkou" to mě pobavilo :D Nechci se jich zastávat, ale myslím, že se na to matka a "nematka" dívá opravdu jinak. Kdybych neměla dítě, taky protáčím oči vsloup a myslím si svoje, ale na druhou stranu jsem si vzpomněla na sebe a bohužel jsem taky byla jednou z těch "vykojených matek". Hormony dělají hodně :-) Tahle hrdinka mi přišla lepší než nějaká alkoholička nebo nadopovaná práškama. Jinak jsem ráda, že se ti knížka líbila. A ty obálky jsou boží :-)
OdpovědětVymazatA o tom to je, o těch pohledech matek a nematek. Věřím v to, že bych v knize jako matka našla zase něco jiného. Nicméně tím, že děti nemám, tak se mi opravdu zdálo časté kojení a podobně, spíše zbytečné, co se týče popisování těch situací, no.. hlavně jak se to pořád opakovalo :-D
VymazatPokud bych si mohla vybrat, tak raději nějakou alkoholičku než takovou matku :-))
Opět skvělá recenze i fotka knihy. :-)
OdpovědětVymazatO knize vím a přemýšlela jsem o ní, ale nakonec se na ní ještě nedostalo,pamatovat si ji každopádně budu a jednou se k ní snad dostanu..:-D
Hlava v knihách
Děkuji! :-) Tak doufám, že se k ní časem dostaneš a že budeš spokojená :-)
Vymazat