RECENZE: Nechtěné | Emily Gunnisová

Temné dědictví Magdaleniných prádelen

skryté v dávném dopise

Dopis, který nachází novinářka Samantha v domě své babičky, otevře Pandořinu skříňku tajemství a lží a dotkne se její vlastní rodiny těsněji, než by kdy čekala.

Sam je mladou novinářkou, která se po rozchodu se svým manželem stará o dcerku. S tím jí pomáhá i její babička, pro kterou je vnučka s pravnučkou celým světem. 

Mladá a těhotná Ivy je v zimě roku 1956 odeslána do domova svaté Markéty na jihu Anglie. Tento domov je útočištěm pro svobodné matky a je provozován řádovými sestrami. Zde Ivy porodí a její dcerka je brzy dána k adopci, Ivy však domov neopustí.

Jeptišky jsou více než kruté. Bijí nás rákoskami nebo čímkoli, co se jim dostane pod ruku, když třeba jen promluvíme.
Jedna z dívek se velice ošklivě popálila o rozžhavenou plochu mandlu, má po celé paži puchýře, které se zanítily. Sestra Mary Francis přišla a vynadala jí, že jen mrhá časem.
Mluvit smíme jen při modlitbách nebo smíme jen říct: "Ano, sestro." Modlíme se před snídaní, po snídani je mše, a než jdeme do postele, znovu se modlíme. A pak už jen černá prázdnota, než nás v šest hodin ráno vzbudí zvon v ložnici. Žijeme jen podle zvonu; nikde nejsou hodiny, kalendář, žádná zrcadla, žádná představa o čase. Nikdo se mnou nemluví o tom, co bude až se miminko narodí. Ale vím, že miminka tu někde jsou. V noci je slyším plakat.

O šedesát let později Sam nachází Iviny dopisy, ve kterých prosí svého milého o pomoc s útěkem z domova dříve, než bude pozdě. Sam se jakožto správná novinářka začne o Ivin osud zajímat a do případu se pořádně zakousne.

To, co při jejím pátrání vyjde na povrch je jen těžko uvěřitelné. Sam zjistí nejen spoustu šokujících informací o Ivy a dalších dívkách, ale zároveň vypluje na povrch dávné tajemství, které se osobně dotýká Saminy rodiny.

Téma Magdaleniných prádelen je tématem, které není v literatuře ničím novým. Přesto je knih s touto tématikou méně, než by být mohlo. Magdaleniny prádelny jsou naší temnou, a ne až tak vzdálenou historií, neboť poslední prádelna byla uzavřena v Irsku, v září 1996. Když u nakladatelství Metafora vyšla kniha Nechtěné, tak jsem neváhala ani vteřinu.

Obálka této knihy je temná a mrazivá, stejně jako příběh, který se ukrývá uvnitř. Dominantou je zde vyhublá slečna, obrácená zády a jen při pohledu na ni mi vyvstává husí kůže.

Kniha začíná úvodem, ve kterém Ivy píše dopis Elvíře, píše se rok 1959. Celkem se v knize ukrývá 46 kapitol, které jsou označeny dnem, měsícem i rokem, ve kterém se odehrávají. Závěr knihy je doplněný o autorčinu poznámku k tématu Magdaleniných prádelen.

Domov svaté Markéty, který má v knize hlavní roli, stejně jako příběh samotný, jsou smyšlené. Přesto jsou Nechtěné vystavěny na reálných základech tzv. Magdaleniných prádelen, které sloužily jako domovy pro "padlé ženy." Často zde ženy a dívky byly umisťovány na žádost vlastní rodiny a mnoho z nich zde otročilo dlouhá léta, nebylo výjimkou, že se ženy z těchto domů už nikdy nevrátily.

Autorka tak velice citlivě smíchala napínavý příběh s historickými reáliemi. Díky tomu máte při čtení pocit, že se tento mrazivý příběh doopravdy stal. Veškeré utrpení, které musely ženy a dívky snášet se jeví až neuvěřitelně a při představě, že se tyto praktiky děly ještě před pár lety, je mi opravu smutno.

Rozhodně se jedná o velice čtivou prvotinu, která vás doslova pohltí. Kniha není úplně předvídavá a dokonce se v ní dočkáme i překvapivých zvratů. Postava Sam byla takovou bojovnou lvicí a já jsem si ji během čtení opravdu oblíbila. Líbil se mi její zápal pro vyšetřování, a i přes velice omezený čas k vypátrání veškerých skutečností, zůstávala k ostatním lidská a taktní.

Dopisy od Ivy, kterými je kniha protkána, jsou vítaným oživením celého příběhu. Při jejich čteni vám bude běhat mráz po zádech. Ivino líčení všech útrap, které nejen na ni, číhaly v domově je opravdu mrazivé. Věřím, že stejně jako já, budete mít i vy pocit, že čtete opravdový dopis jedné z nedobrovolně vězněných žen.

Pokud vás láká kniha, která se bude dotýkat tématu Magdaleniných prádelen, tak po Nechtěných rozhodně sáhněte. Autorka totiž píše stylem, kdy lze jen těžko rozeznat fakta od fikce a díky tomu na vás čeká příběh plný drsného zacházení, bezmoci a utrpení, doplněný silnou touhou zjistit, co přesně se stalo nejen Ivy, ale také ostatním dívkám.

Za zaslání recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Metafora,

kde si můžete knihu Nechtěné zakoupit.

Název: Nechtěné

Autor: Emily Gunnisová

Překlad: Veronika Kratochvílová

Nakladatelství: Metafora

Počet stran: 288

Rok vydání: 2018