RECENZE: Ne tak úplně soukromé e-maily Coco Pinchardové | Robert Bryndza

Jaké to je začínat
po čtyřicítce znovu?


Seznamte se s Coco Pinchardovou, představitelkou nové rom-com série od Roberta Bryndzy! 

Jaké to je, když po čtyřicítce začínáte úplně znovu? Je to prdel…

Coco Pinchardová byla až do vánočních svátků šťastná manželka a matka (před chvílí) dospělého syna, která si splnila svůj největší sen – vyšla jí první kniha. U vánočního stromečku se měla sejít celá velká šťastná rodina a Coco se těšila, jaké skvělé věci jí další rok přinese. A pak to šlo všechno do háje.

Následuje seznam dárků, co mi přinesl Ježíšek:

1.Marlboro Lights. Nevím, zda byl smutnější fakt, že mi můj syn koupil k Vánocům 20 krabiček cigaret, nebo to, že jsem ho o ně sama poprosila.

2.Stahovací kalhotky Spanx. Přesně takové, jako měla Bridget Jonesová. Jsou skutečně megaobří, ale dokážou zázraky! Stáhnou břicho, zadek i stehna. Měla jsem z nich vážně radost. Když jsou dost dobré pro Beyoncé, jsou dobré i pro mě. Potom Ethel vysvětlila, kde sehnala můj vánoční dárek. Od kamarádky z domova důchodců, jejíž tlustá dcera nedávno zemřela při autonehodě. „Už ty bombarďáky nebude potřebovat,“ ještě se ušklíbla.

3.Tři páry černých punčoch/sprej na komáry, slepené dohromady lepicí páskou. „To máš na ty tvoje velké křečové žíly,“ pošeptala mi Meryl pěkně nahlas. Doufám, že tím myslela ty punčošky.

4.iPhone. K němu se ještě vrátím.

5.DVDčka od Tebe – kompletní edice oblíbeného seriálu Sex ve městě. Děkuju. Chlubila jsem se Rosencrantzovi, jak se přidám k fandům seriálu a budu konečně cool. „Mami, Sex ve městě je sto let za opicema,“ setřel mě s očima v sloup, „my teď sjíždíme Dextera.“

6.Chanel No. 5 od Mariky. Stále se mi s ní nedaří spojit. Chtěla jsem jí popřát šťastné a veselé. Ty jsi s ní nemluvil? Asi mají přetržené vedení. Slovensko zasáhla hrozná sněhová kalamita.

Namísto vysněného šperku dostala Coco od manžela iPhone a za pár dnů je právě telefon skoro to jediné, co jí ze starého života zbylo. Z něj teď píše svým přátelům e-maily o tom, co se všechno v jejím „novém“ životě děje. A o tom, jaké to je, když si musíte život poskládat úplně jinak. 
Ještě že zbyl Coco nadhled a smysl pro humor...


Robert Bryndza u nás není žádnou neznámou. Jeho detektivní série se zde těší velké oblibě a nyní nakladatelství přichází s další knihou, která je však z trošku jiného soudku.

Obálka se tentokrát nese v poměrně veselém duchu a primární je zde růžová, která dává už na první pohled tušit, že se tato kniha bude od obou detektivních sérií opravdu lišit.

A také, že ano.

Už samotné vyprávění je poměrně netradiční a je pojato formou emailové korespondence, která se odehrává od prosince do září. 

Prostřednictvím těchto emailů můžeme sledovat šílený život Coco Pinchardové, která popisuje své radosti i starosti převážně svým dvěma přátelům Chrisovi a Marice.

Ne tak úplně soukromé e-maily Coco Pinchardové jsou takovým mixem, díky kterému nahlédneme pod pokličku života jedné čtyřicátnice, která zůstala sama, spolu s dospívajícím synem a musí se tak poprat s radostmi i starostmi života. 

Místy humorné zážitky se snoubí s obavami z neznámého, které jistě občas zažívá každý z nás. Coco se s těmito útrapami snaží poprat s grácií, bohužel se však někdy nedobere kýženého výsledku a namísto toho má z ostudy kabát. 

Největší nevýhoda je jistě v absenci odpovědí, takže si můžeme jen domyslet, co přátelé Coco na její stesky mohli odepsat. 
Tyto jednostranné korespondence za chvíli působí poněkud strojeně. Autor se snažil být za každou cenu vtipný a tak nám zde vznikl takový mišmaš, ze kterého lze vycítit těžkou ruku při psaní.

Aby také ne. Ne tak úplně soukromé e-maily Coco Pinchardové předchází autorovým detektivkám a myslím, že je to znát. Jistá dávka nejistoty, spolu s pokusem napsat něco lehčího, působí trochu strojeně.

Celkově se jedná o jednoduché čtení, ideální pro tyto horké dny, které nenadchne, ale ani neurazí. Vlastně se přiznám, že jsem osobně čekala něco trochu humornějšího nebo alespoň zajímavějšího. 
Coco spolu se svými příhodami působí jako smolařka. Neuvěřitelné životní situace se jí doslova lepí na paty, ale ona se nehodlá jen tak vzdát a tak se s těmito situacemi pere jako lvice. 

Věřím, že si tato série jistě své spokojené nebo nadšené čtenářky najde. Osobně ji však hodnotím jako průměr, který je však taky fajn na to, aby si člověk odpočnul. Třeba s kopečkem zmrzliny, nohama v bazénu a touto růžovou nádherou v ruce.


Za zaslání recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Cosmopolis,
knihu Ne tak úplně soukromé e-maily Coco Pinchardové si můžete zakoupit na stránkách nakladatelského domu Grada.






Název: Ne tak úplně soukromé e-maily Coco Pinchardové 
Série: Coco Pinchardová (1. díl)
Autor: Robert Bryndza
Překlad: Ivana Skenderija
Nakladatelství: Cosmopolis
Počet stran: 320
Rok vydání: 2021
Vydání první

5 komentářů:

  1. Musím říct, že mě překvapilo, že autor začínal s takovým žánrem. :D

    OdpovědětVymazat
  2. Uf, uf, mám rada vtipné a oddychové príbehy v jednom, no táto kniha ma odrádza svojou obálkou, ale aj citátom...myslím, že by mi vôbec nesadla - dobre vedieť :D Radšej skúsiť autorove detektívky :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Detektivky jsou opravdu fajn, tohle je taková oddechovka na odpočinek :-)

      Vymazat
  3. Ahoj Jani, díky tvé recenzi jsem si mohla ověřit, že by mě tato kniha moc nezaujala, tak jsem ráda, že jsem po ni nesáhla. Vím, že knihy psané formou dopisů, deníkových zápisků či e-mailů se mi nečtou úplně dobře - znovu jsem si to ověřila při čtení knihy Román z pokoje 128.

    OdpovědětVymazat