Vteřinu poté

- William R. Forstchen



John Matherson je vysloužilý armádní důstojník. Spolu s nemocnou manželkou a dvěma dcerami se přestěhoval zpátky do manželčina rodného města Black Mountain v Severní Karolíně. 

Nyní nedávno ovdovělý John pracuje jako profesor na místní škole a se svými dvěma dcerkami žije veskrze poklidný život, který se jim ze vteřiny na vteřinu změní zrovna v den dvanáctých narozenin mladší dcerky. Nejprve se zdá, že půjde jen o rozsáhlejší výpadek elektřiny, později začne Johnovi docházet, že půjde o něco vážnějšího. 

... Ale cítil ještě něco jiného. Byl to mnohem hlubší instinkt. Stalo se něco zlého. Sice ještě pořád nevěděl, co, ale těch zvláštností bylo příliš : vypadl proud, kromě edselu nejedou žádná auta, nebe je bez letadel... Něco se děje. A v téhle situaci se po dlouhém čase začaly probouzet jeho instinkty z mládí...

Při pročítání starých listin ze své pracovny začne být přesvědčený, že se jedná o výbuch EMP a obnovení dodávek proudu může trvat celé měsíce, ne-li roky. 

V panice tak vyráží sehnat alespoň nejnutnější věci pro přežití, včetně inzulinu pro svou nejmladší dceru. Spolu s tchyní se také vydává do domova s pečovatelskou službou, aby vážně nemocného tchána nechali dožít v kruhu nejbližších a sám se nestačí divit jaký obrázek se mu naskytne při příjezdu k samotnému domovu. A to netuší, že to nejhorší je teprve čeká...

" Podstatná otázka není, jestli se to stane, ale kdy se to stane" 
- Eugene Habiger, generál USAF ve vyslužbě
bývalý vrchní velitel Velitelství strategických sil USA 
květen 2002



Co je to EMP?
Elektromagnetický puls by se dal popsat jako energetická "tlaková vlna", která se od zdroje šíří s intenzitou, která klesá s druhou mocninou vzdálenosti od zdroje. Tato "vlna" je ve skutečnosti hranice pohybujícího se elektromagnetického pole s vysokou energií. A právě této energie lze využít jako mimořádně účinné zbraně. EMP může být až neuvěřitelně efektivní proti veškeré komunikační technice a vůbec všemu, co využívá elektroniku. V zásadě jde o to, že ono elektromagnetické pole nese napětí řádově v kilovoltech, tedy tisících voltů. A teď si uvědomte, že veškeré integrované obvody a mikročipy jsou stavěné nejvýše na jednotky voltů (zpravidla spíše na desetiny voltu). Jestliže se jejich minimální odpor setká s kilovoltovým napětím, vzniknou proudy v hodnotách tisíců nebo i miliónů ampérů. Veškeré obvody se doslova usmaží!
V okruhu vlivu EMP budou zničeny mimo jiné všechny telefony, vysílačky, televizory a počítače, pokud nejsou chráněny proti mimořádnému přepětí (což asi nejsou). Další efekt EMP spočívá v tom, že ono elektromagnetické pole na všech větších vodivých předmětech naindukuje dost značná napětí a proudy, což může být velice nebezpečné. Objevily se i studie, které poněkud zpochybňují zařazení EMP zbraní mezi nesmrtící. Dokládají, že v menších zařízeních, v nichž je "nahuštěno" mnoho elektroniky (např. mobilní telefony nebo notebooky), dojde po zásahu EMP k takovému zahřátí vzduchu, že celé zařízení jednoduše exploduje. Uznejte, že výbuch mobilu v náprsní kapse může být dost nepříjemný.
- zdroj : http://www.bezpecnost.estranky.cz/


Jaké by to asi mohlo být, kdyby se svět ocitl bez elektřiny ? 
Nad tím se ani nemusím moc zamýšlet. Byla by to jedním slovem katastrofa - všechno na co jsme zvyklí by bylo pryč. Bylo by to, jako stroj času s "letenkou" do hluboké minulosti. 
A co teprve, kdyby se stalo, že by bylo zničeno vše co obsahuje jakoukoliv elektroniku, byť jen nějaký miniaturní čip ? To si nedovedu představit ani v nejděsivější noční můře. Letadla by padala jedno za druhým, nenastartovali bychom drtivou většinu aut, nebyli bychom schopni vyrábět důležité léky.... Začalo by masové vymírání hned ze startu. Jako první by začali hromadně umírat lidé závislí na pomoci druhých /léčebny, nemocnice, domovy/, senioři a lidé jenž drží při životě léky. Ano, já sama bych byla v "první linii" a jen pouhá představa mě naprosto děsí. 

Tohle všechno nám William R. Forstchen naservíroval pěkně bez obalu. Syrově nám líčí lidská utrpení - bez dostatku pitné vody, šíleně hladoví a díky šíření nemocí z nedostatku hygieny jsou lidé na pokraji sil. Jsou vyčerpaní bez vidiny lepších zítřků. Zbylé jídlo se rychle kazí a důležité léky se bez skladování v chladnu stávají bezcennými.
Na druhou stranu nám ukazuje ohromnou sílu, sílu skupiny a strašnou touhu žít dál a bojovat.

Forstchen zasadil děj knihy do míst které důvěrně zná. Sám žije v Black Mountain a škola, která v románu figuruje je rovněž školou ve které sám přednáší.
Hlavní hrdina profesor John Matherson se stává členem sboru, který rozhoduje o tom, co se bude dít. Zároveň je ve městě vyhlášené stanné právo a John je jedním z rozhodujících o osudu celého města. Nejen, že se ujímá vykonávání poprav, ale také pomáhá rozhodnout o zvláštních přídělech jídla a zabavení potřebných věcí. 

Bylo zajímavé sledovat, jak si stál tvrdě za svým a odebral jídlo jedněm, aby ho přidal druhým za účelem přežití, ale sám měl se sebou problémy a pro svou rodinu by udělal cokoliv. Hlavně pro svou mladší dceru, která je v přímém ohrožení života díky cukrovce a nedostatku inzulínu.

Na knize mi strašně vadil "Amerikanizmus" (doufám, že to je správné slovo). Strašně mi lezlo na nervy zpívání americké hymny v těžkých časech, řeči typu "Jsme stále Američané ?" , "Takhle to nejde, tady jsme v Americe", "Ano, chápeme kanibalismus někde v Číně, ale v Americe ?" 

Dále jsem nepochopila důvod autorova počínání. Na začátku knihy má poděkování, ano , stále ještě chápu, ale pak následuje Předmluva, kterou vypracoval Newt Gingrich, 58. předseda Sněmovny reprezentantů USA a doslov si vzal na starost Kapitán americké námořní pěchoty Bill Sanders. A já se ptám PROČ ? Proč autor nechal na svém románu tyto dva muže přispět jakýmsi povídání o EMP ? Nechápu. Myslím, že by stačilo pouze vysvětlení na konci knihy.

Celkově bych knihu shrnula jako veliké zklamání i přes pozitivní ohlasy jsem od ní nedostala to, co jsem očekávala. Námět to byl doopravdy úžasný, ale myslím si, že si zasloužil daleko lepší zpracování. Dialogy byly kolikrát absolutně vycucané odněkud z prstu a vůbec se nehodily do dané situace, a celkový děj byl ze začátku velmi pozvolný, ale později jsem měla pocit, že autor příliš tlačí na pilu a snaží se rychle skokem posunout kupředu, aby už mohl knihu zakončit. 

I když autor tlačil na city, a já se neubránila a poplakala si, tak si myslím, že by byla kniha daleko zajímavější, kdyby se její příběh odehrával namísto v klidném předměstí kdesi stranou od civilizace spíše v samotném centru New Yorku. 

Všem, kdo mají chuť si tuto knihu přečíst doporučuji, aby po ní sáhli a udělali si na knihu vlastní názor. Ale já za sebe můžu říct, že jsem po všech ohlasech, které jsem shlédla měla daleko větší očekávání. 

Všem, kteří se statečně pročetli až na samý závěr mého článku děkuji a budu ráda, když mi napíšete, jak se kniha líbila Vám, co jste ji četli. A Vy, co jste ji ještě nečetli mi napište, jestli se do knihy pustíte. 


Název : Vteřinu poté
Autor : William R. Forstchen
Nakladatelství : Knižní klub
Počet stran : 416



10 komentářů:

  1. To mě mrzí, že se Vám knížka až tak nelíbila. Kdybych si přečetla tuto recenzi před přečtením knížky, tak bych po knížce nesáhla. Jsem ráda, že ji mám přečtenou už delší dobu , protože podle mě byla hodně dobrá, líbila se mě a mohla bych ji zařadit mezi to nejlepší , co jsem v poslední době četla.
    Proč přemýšlet nad tím , jak by bylo lepší kdyby se kniha odehrávala někde jinde? Byla by to přece úplně jiná kniha.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to škoda, jak jsem psala, námět byl skvělý, ale bohužel jsem čekala více. Ale o tom to je, sto lidí, sto chutí a to je dobře :-)

      Vymazat
  2. Proč já ty recenze pořád čtu a prohlížim novinky? Pořád přidávam do seznamu další a další knihy, které chci číst, a teď na něj přibyla i tahle :D Jsem zvědavá, jak se mi bude kniha líbit, až se k ní někdy dostanu :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky pořád někde brouzdám a připisuji další a další knihy :-) Přeju, aby se ti knížka líbila, pokud se k ní dostaneš :-)

      Vymazat
  3. Asi si nejsem jistá, že je kniha něco, co bych si sama k četbě vybrala, a podle recenze není ani tak dobrá. Ale třeba se k ní někdy dostanu. Sto lidí, sto chutí :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak, sto lidí, sto chutí, proto je lepší, pokud se rozhoduji nad danou knihou přečtením recenze, přečíst více než jednu recenzi a úplně nejlepší je přesvědčit se na vlastní kůži :-)

      Vymazat
  4. U téhle ´knihy mě nadchl námět, ale při čtení jsem prostě nedokázala překousnout to zmíněné nadšení pro Ameriku. Sakra, i za oceánem existuje civilizace. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně, podle nadšených recenzí jsem opravdu čekala daleko více, bohužel...

      Vymazat
  5. Ono je docela těžké vystihnout ten moment bez elektřiny, když ještě nenastal. Ale to nelze ani u Zombie a přesto je to povedené. Je vidět, že kniha moc nesedla, ale přesto si ji přečtu :)
    Katy

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V podstatě mi asi ani nevadilo popisování boje o přežití, myslím, že takhle nějak by to klidně vypadat mohlo, vadila mi spíše vzpomínaná typická láska k USA a hlavní hrdina. Možná až si knihu přečteš, tak pochopíš, co myslím a asi neumím popsat bez prozrazování. Každopádně přeji příjemné čtení a děkuji za komentář :)

      Vymazat