Causa Mortis | Marek Hladký, Jitka Hladká

Novinka z nakladatelství Epocha,
která Vás nenechá chladnými!


Mudr. Judita Marková se po dlouhé době, kdy byla uvězněna doma, konečně vrací zpátky do práce. Už je to nějaký ten pátek, kdy byla účastníkem ošklivé dopravní nehody, která ji bohužel upoutala na invalidní vozík.

Teď za ní však přišla dávná kamarádka Adriana, a nabídla Juditě místo. Judita samozřejmě přijímá a tak se ocitá v čele pražského patologického ústavu. Z tohoto místa se však dlouho neraduje. Manžel z této situace není zrovna nadšený, kolegové se také zrovna vstřícně netváří a jako bonbonek chybí bezbarierový přístup, a tak Judita do práce dochází zadním vchodem a potupně se vozí výtahem, který je určený k převážení nebožtíků v rakvích.

Podle Adriany se jedná o maličkost, kterou vyřeší vybudování nového bezbariérového přístupu. Nicméně netrvá dlouho a Judita si začne všímat poněkud zvláštních událostí, které začíná prošetřovat na vlastní pěst.
"Nikdy se nesmíš tříštit na detailech. To bylo první heslo mého otce. Prostě jsou problémy, které jsou pod tvou úrovní. Například rodiče té zemřelé holky. Okolo stovky dětí projede ročně márnicí tohoto ústavu. A pořád stejná písnička. Nechceme pitvu, chceme slyšet nějakou přijatelnou diagnózu smrti. V mnoha případech jim vůbec nejde o to, dozvědět se pravdu. A od toho máš mě. Já jsem ta, kdo tady vyřizuje všechny nepříjemné věci. Tenhle plebs se k tobě už dostávat nebude. Promluvím s Terezou."

Zajisté nejeden z Vás zaznamenal novinku z nakladatelství Epocha, která vyšla manželům Hladkým pod názvem Causa Mortis. Po přečtení anotace mě kniha opravdu nalákala, ale vydrželo mé nadšení i po dočtení příběhu?

Obálka knihy působí přesně tak, jak by k danému tématu působit měla. Vidíme na ní Juditu na vozíku a ponurou chodbu plnou stojanů s rakvemi. 

V knize pak najdeme celkem dvanáct kapitol, které jsou zakončené epilogem. Každá kapitola je vzhledem k celkovému počtu stran v knize spíše kratší. Oceňuji také to, že si autoři dali práci s tím, aby jednotlivým kapitolám přidělili i názvy, nikoliv pouze čísla.

Jelikož mě láká prostředí piteven a anotace mě opravdu navnadila, tak jsem se neskutečně těšila na čas, který s touto knihou strávím. Zároveň jsem brala v potaz také varování, že čtení této knihy není nic pro slabé žaludky. Mé zvrhlé já se tedy začalo tetelit blahem.

Hrůzy a hororového příběhu, který je čtenáři slibován v anotaci jsem se však bohužel nedočkala. Rozhodně jsem necítila žádné "mrazení" nebo podobné stavy, které by měly být při čtení hororu nebo knihy z prostředí pitevny, nejspíš cítit.

Jedná se spíše o vyprávění, kde prostředí pitevny slouží jen jako jakási kulisa. I když autoři píší opravdu čtivě a příběh doslova utíká pod prsty, tak jsem se nemohla ubránit celkovému zklamání. Kniha bohužel nenabízí to, co slibuje, což je velká škoda. Potenciál totiž opravdu měla, jen jej autoři vůbec nevyužili.

Charaktery jednotlivých postav se zdály být spíše povrchní a nějak jsem si nedovedla představit ani jednoho z aktérů. Vlastně jsem si při čtení nedokázala vybudovat žádný vztah k žádné z postav.
Co mě doslova vadilo, byly scénky z pitevny, kde to doslova hýřilo humorem a jakási úcta k zemřelému člověku byla na bodu mrazu. Chápu, že se jedná o knihu, ale i tak mě při té představě doslova mrazilo v zádech a bylo mi tak nějak líto, že se patologové chovali hůře, než kdejaký řezník někde na jatkách.

Závěrečný epilog pak celou knihu doslova "zabil" a z relativně průměrné knihy udělal cosi, co ve vás po dočtení vyvolalo pocity úplné zbytečnosti. Vůbec jsem nepochopila, co autory k tomuto závěru vlastně vedlo a myslím, že šlápli opravdu vedle.

Causa Mortis se pro mě bohužel nestala takovou, jakou jsem si ji představovala. Přesto se jednalo o příběh, který se, díky vypravěčskému umu, četl poměrně dobře. Jednalo se o oddechovku na jedno odpoledne, od které nelze čekat zázraky.



Za zaslání recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství EPOCHA.
Knihu si můžete zakoupit zde.


Název: Causa Mortis
Autor: Marek Hladký, Jitka Hladká
Nakladatelství: Epocha
Počet stran: 208



7 komentářů:

  1. Tak to je škoda, že kniha není nic extra. Obálka a anotace působí opravdu lákavě a prostředí piteven mě taky dost baví a zajímá. Už dříve jsem četla jeden dost negativní komentář, takže jsem od knihy upustila a vyřadila ji ze svého pomyslného seznamu...achjo :-(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jako fakt jsem se na ni těšila. podle anotace to mohla být pecka. Bohužel. Hlavně ten konec v podstatě celou knihu doslova zabil. Škoda.

      Vymazat
  2. Obálka teda působí tak depresivně :) :)

    OdpovědětVymazat
  3. Nemyslím si, že by to bylo pro mě :D Což je vlastně dobře, už tak nevím, co číst dřív :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nečetla se špatně, potenciál měla, ale bohužel.. Je to škoda.

      Vymazat
  4. Pro mě je téma lidí, které jsou upoutané na invalidní vozíky a celkově mají nějaké zdravotní postižení nebo komplikaci hodně osobní. A proto pro mě byla osobní i tato kniha, i když teda ten potenciál nevytěžila na maximum. Ale tak nedá se svítit, ne všechno je zlaté a kvalitní, tak to prostě v životě je. :)

    OdpovědětVymazat