Divoké devadesátky,
mafiánské popravy
a skutečné zločiny, které mění osudy
U některých zločinů může dopadení pachatele trvat několik let, někdy mohou dokonce pachatelé zůstat nepotrestaní i přesto, že je zločin objasněn. Kvůli promlčecí lhůtě si tak vrazi mohou často po letech oddechnout a přestat se ohlížet přes rameno.
Spolek Nepromlčíme právě na takové kauzy upozorňuje a představuje je veřejnosti pomocí krátkých dokumentů, článků a nyní i této publikace.
V ní tedy najdete mimo jiné příběh mladých žen, které někdo brutálně zavraždil a vyňal jim orgány, Honzíka, který si odešel hrát s kamarádem, ale nikdy k němu nedorazil, nebo oblíbené učitelky, která byla prostě jen ve špatnou chvíli na špatném místě.
Některé případy ze zahraničí nám ale dávají naději, že i po mnoha letech lze pachatele nalézt.
Podle psychiatra Cyrila Höschla má dopadení viníka totiž kromě jiných funkcí ve společnosti i terapeutický účinek na oběti i pozůstalé. Ukazuje jim totiž, že spravedlnosti se lze domoci.
Skutečné zločiny a především fakt, že jejich pachatelé jsou po letech beztrestní, inspirovaly filmaře k natočení filmu PROMLČENO s Karlem Rodenem v hlavní roli.
Film Promlčeno vyhrál i díky svému tématu více než 10 mezinárodních cen.
Ne/promlčeno je vskutku zajímavou publikací, která si klade za cíl otevřít diskuzi nad tématem promlčení vražd. Pojďme se společně podívat, jak kniha vlastně vypadá a co na ni říkám.
Celkově je kniha dělena do čtyř základních částí, jimiž jsou:
- devadesátky
- vraždy jako na běžícím pásu
- nejhorší zabijáci světa
- beztrestně!
Hned v úvodu se dočteme, proč vlastně spolek Nepromlčíme vznikl, a jaké jsou jeho hlavní cíle.
Jde především o to, aby si lidé uvědomili, že opravdu není v pořádku, když se vražda po určité době stane promlčenou a vrah se po této době může s klidným svědomím přihlásit na policii a nic se mu nestane.
Věděli jste, že u nás tato lhůta činí patnáct let? U výjimečných tipů vraždy se jedná o třicet let. Spousta zemí v Evropě již upouští od promlčecích lhůt a Česko tak v tomto případě docela zaostává za Evropským průměrem.
Samotné případy, které jsou v knize zmíněny jsou sestaveny z výpovědí blízkých, kteří se se smrtí svých milovaných nesmířili a přáli by si, aby byl vrah dopaden a potrestán. Zároveň se jedná o jakési shrnutí celého případu, tak, jak se odehrál a co se vlastně podařilo vyšetřit.
Vylíčení jednotlivých případů je srozumitelné a čtivé. Vlastně místy připomíná nějakou televizní reportáž, kde je vše stručně a jasně vysvětleno.
Ať už se jedná o známější případy, u kterých policie zřejmě pochybila od samého začátku (zde mohu zmínit třeba Honzíka Nejedlého, jehož zmizení nebylo nikdy objasněno), tak se zde rozebírají i případy méně známé (brutální vražda Evy Manové).
Bohužel je však škoda, že se autoři u některých případů více nerozepsali a vzali je tak trochu "letem, světem". I když si kniha klade za cíl rozpoutání diskuze nad promlčeními zločinů vraždy, tak místy opravdu působí spíše jako bulvární plátek, než jako seriózní publikace, která má tento cíl jako prioritu.
Také je škoda, že obrazová příloha je vždy na konci každé části a nikoliv u jednotlivých případů. Čtenář tak musí listovat zpětně, aby si uvědomil, jaké fotografie k čemu vlastně patří.
Přesto se však jedná o publikaci, kterou rozhodně doporučuji k přečtení. Nejen, že jde o knihu, ve které se seznámíte s případy podle skutečných událostí, ale tyto události se staly u nás a jedná se o opravdu smutné čtení, u kterého si člověk spoustu věcí uvědomí a nad spoustou věcí bude hloubat.
Rozhodně zde nejde o knihu, na kterou po jejím přečtení zapomenete. Některé příběhy ve vás budou rezonovat i dlouho po přečtení. Stejně, jako si budete klást jednoduchou otázku -
Je opravdu správné, aby byly tyto brutální činy promlčeny?
Za zaslání recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Cosmopolis,
kde si knihu Ne/promlčeno můžete zakoupit na stránkách nakladatelského domu Grada.
Tak to zní zajímavě, a zároveň docela děsivě, když si člověk uvědomí, co všechno se dělo...
OdpovědětVymazat