RECENZE: Sok | Iain Reid

Nekoupili si los, ale poslali jim výhru.

Dokážou unést svůj osud?

Junior a Hen jsou manželé, kteří žijí v malém domku na opuštěné farmě daleko od ruchu civilizace. Tento způsob života jim vyhovuje do chvíle, než se jednou v noci u jejich dveří objeví cizinec, který přichází se zajímavou zprávou.

Neznámý cizinec se představí jako Terrance, který pracuje pro významnou firmu, no a tato firma pořádala loterii jejíž cílem bylo najít ideálního člena nového týmu. Tento člověk bude obeznámen s danou situací a bude vyslán na významnou vesmírnou misi. A byl to právě Junior, který losování vyhrál a měl by se začít pomaličku připravovat na svůj odlet.

"Juniore!"
Co je? Vyhrknu.
Pádím do ložnice. Stojí u okna. Talíř s topinkou leží na toaletce - netknutý.
"Koukni," vyzve mě.
Ani se dívat nemusím, protože mám jasno. Už je tu zas.
"Ještě přijet neměl, takhle brzy," ucedí, ale nejspíš to nepatřilo mně.
Hodí na sebe tričko a scházíme po schodech - spolu, já jako druhý. Čekáme u dveří. Civím do země. Slyšíme bouchnout dveře auta a pak jeho kroky, jak se blíží k verandě. Čekáme. Až zaťuká.
Ťuky ťuky ťuk.
Když Hen otevře, za dveřmi se culí Terrance v obleku. Má s sebou obvyklou brašnu, ale navíc táhne i velký kufr na kolečkách. Tak to je novinka. Otře si čelo kostkovaným kapesníkem.
Jen do toho, vyzvu ho. Povězte nám, proč jste tady.
"Byl jste vybrán, Juniore. Vybrali jsme vás. Poletíte. Budete na Instalaci."

V rámci pozvolné přípravy na odlet je Terrance stále častějším návštěvníkem, provádí různé testy a výslechy, aby se prý Junior co nejlépe připravil na svou misi. Později se ke dvojici dokonce nastěhuje, aby mohla být příprava ještě intenzivnější.

Juniorovi se celá tahle akce přestává líbit. Začínají ho otravovat všemožné otázky a Terrance se pro něj stává vetřelcem ve vlastním domě. Z poslušného hostitele a výherce vesmírného pobytu se postupně stává muž, kterému je podezřelé úplně všechno. 

Co když mu Terrance neříká tak úplně pravdu?

Tento rok vyšel u nakladatelství Leda hororový thriller Sok, který se už na obálce chválí atmosférou hrůzy a zároveň udržením čtenáře ve střehu /citát publishers weekly/. Je tomu však skutečně tak a co na tuto lákavou knihu říkám? 

V prvé řadě se pojďme podívat na obálku. Ta je vskutku zajímavá a přiznám se, že když jsem ji viděla poprvé, tak jsem název knihy četla jako 'Skosk' což mě donutilo ihned vyhledat knižní anotaci. 

Zvláštně pak působil i samotný brouk, který mi ke knize moc nedával smysl, přesto má i on v příběhu své místo. Líbí se mi, že je na omak vystouplý a lesklý. 

Kniha je rozdělena na tři dějství a to Příjezd, Zábor a Odjezd. Kapitoly jsou poměrně kratičké, avšak kromě prvních tří slov, která jsou vytištěna tučně, nejsou nijak jinak označeny. 

Co by mohlo při čtení někomu vadit, je poměrně drobné písmo, osobně jsem s tím však problém neměla.

Ráda bych podotkla, že je kniha řazena mezi horory a thrillery, což si myslím, že je opravdu hodně sporné. Knihu bych spíše zařadila do kategorie sci-fi, jelikož se její děj odehrává v ne až tak vzdálené budoucnosti. Co se týče hororového zařazení, tak zde by se dalo polemizovat, ovšem nejedná se o horor, který si většina z nás pod tímto žánrem představí.
Nebudou vám při čtení vstávat vlasy hrůzou a nebudete se bát jít v noci na záchod. I tak se však jedná o mrazivé čtení, nad kterým budete s obavami přemýšlet.

Bohužel v knize nemůžeme spoléhat ani na nečekané zvraty. Anotace toho na můj vkus prozrazuje příliš a díky tomu jsme možná ochuzeni i o nějaký ten moment překvapení, který by knize s tímto tématem jistě slušel.

Pozornému čtenáři nejspíš neujde, jakým směrem autor příběh 'tlačí' a pravděpodobně prokoukne celou zápletku ještě před jejím prozrazením. Chybějící uvozovky u přímé řeči Juniora jsou sice prvkem, u kterého budete přemýšlet, proč tomu tak je, ale bohužel celkový dojem moc nezachraňují.

Iain Reid podle mne rozdal karty velmi zvláštním způsobem. V podstatě spoléhal, že i když mu jde vidět pod ruce, tak se bude okolí tvářit překvapeně a to mu nevyšlo. Kniha jako taková se opravdu dobře četla, ale chyběl mi zde moment překvapení.

Ani charaktery postav tentokrát moc nezachrání. Autor nám nenechal prostor pro to, abysme se s postavami sžili nebo si k nim jakýmkoliv jiným způsobem našli alespoň cestičku. Junior působil jako hlupák, který všechno odkývá a Hen zde moc prostoru, kolik bych si představovala, neměla, bohužel.

Myslím, že kniha by působila dynamičtěji, kdyby byla zkrácena na povídku, takto opravdu nemá moc co nabídnout. Přesto věřím, že se zde najdou čtenáři, které kniha uchvátí a překvapí.
Já mezi ně, bohužel, nepatřím. Nevím, jestli je to tím, že jsem od knihy čekala něco jiného, nebo tím, že jsem celou zápletku prohlédla dříve, než bylo na můj vkus zdrávo.

Sok je podle mě knihou, která nenadchne, ale ani neurazí, pokud vás láká, tak si ji rozhodně přečtěte.

Za zaslání recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Leda, 

kde si knihu Sok můžete zakoupit.

Název: Sok

Autor: Iain Reid

Překlad: Jiří Hrubý

Nakladatelství: Leda

Počet stran: 224

Rok vydání: 2019