Pinky v Knihách : RECENZE: Mrazivá krutost

Rodina, která drží pospolu.

A tajemství, které je všechny drží v šachu.

Cat Kinsellová se při vyzvedávání kávy pro své spolupracovníky dá nechtěně do řeči s baristou z kavárny, Josephem Maddenem. Ten působí jako typický lamač dívčích srdcí a vzhledem k tomu, jak s Cat již dříve flirtoval, si je jistá, že v tom hodlá pokračovat a proto se jí s ním nechce ztrácet čas.

K jejímu překvapení ji nenabízí ani pozvání na kávu ani pozvání do ložnice, ale přichází s poněkud ošemetným dotazem ohledně týrání ze strany své manželky.

Cat si s Josephem rozhodně nehodlá na toto téma jen tak nezávazně povídat a tak mu odpoví na pár dotazů a odkáže jej na nejbližší policejní stanici.

„Všechno má pěkně daleko k vraždě.“ Nechává tuhle moudrost
viset ve vzduchu a přehraje si hlasové zprávy. V tichu auta slyším jen
to, že mu volala Steeleová. Po minutě zavěsí a telefon hodí do držáku
na kelímky. „Informovali rodiče,“ řekne zdrceným tónem. „Nejsou
tam ani čtyři ráno. Bože můj, takový budíček. Ale aspoň to už vědí.“
Aspoň. Je to žalostný pocit úlevy, nicméně úleva to je. Představa, že víme, že něčí život skončil, že orgány oběti nefungují a začíná
se rozvíjet rigor mortis, a přitom rodina stále předpokládá, že jejich
blízký je pořád na světě, žije svůj život, dělá svoje věci, představuje
vždy těžké břemeno.
„Každopádně její veličenstvo chce, abychom se vrátili a zatlačili na Drakea, když teď víme, co víme.“ Strčí klíček do zapalování.
„Sice má alibi, ale ne neprůstřelné.“
To znamená, že nemluvíme zrovna o místním vikáři.
Zazvoní mi telefon. Zabliká A. Aidena mám uloženého pod
počátečním písmenem. Jen pro jistotu. Jsem paranoidní.
„Omlouvám se, ale musím to vzít.“ Jsem už napůl venku z auta,
když se otočím na Parnella a střelím po něm prosebným pohledem.
„Dvě minuty, slibuju.“

Později se s Josephem setkává znovu a to na základě vyšetřování vraždy mladé ženy. Joseph je zatčen a vypadá to, že dotazy, které na Cat směřoval se v žádném případě netýkaly jeho manželky.

Loni nakladatelství Cosmopolis vydalo první díl z nové detektivní série s mladou Cat Kinsellovou, který nesl název Malé sladké lži (recenze zde).
I když jsem se na první dobrou do Cat nezamilovala a celkově se mi kniha zdála spíše průměrná, přesto mě zajímalo, jak se bude autorce dařit dál a proto jsem neváhala a pustila se i do druhého dílu, který nyní dorazil na pulty knihkupectví.

Obálka se tentokrát nese v modré barvě, kde je ústředním motivem růže. Jednoduché a přitom hezké na pohled.

V knize na čtenáře celkem čeká třicet tři kapitol, které jsou tak akorát dlouhé. Kapitoly jsou označeny pouze číslicí.

Cat Kinsellová je mladá policistka, která má své kostlivce ve skříni. Její rodina není zrovna prototypem spořádané rodinky, která se denně schází na čaj o páté a i sama Cat má docela máslo na hlavě.

I přes své rodinné problémy je Cat sympatická, ale zároveň trochu trhlá. Každopádně v Mrazivé krutosti je jako postava uvěřitelnější a realističtější.

Jejím parťákem je Luigi Parnell, ke kterému vzhlíží nejen jako ke kolegovi, ale občas od něj s vděčností přijme i otcovskou radu. Tato dvojice dodává knize šťávu, a jejich špičkování a narážky jsou jistě vítaným zpestřením.

Přesto se autorka opět nevyvarovala chybám, jako v předcházející knize a hlavně ze začátku má tendenci "tlachat" a já, jakožto čtenář, který má v detektivkách něco načteno, vůbec netuším o čem je řeč. Tím pádem si připadám tak trochu ztracená. Takový ten pocit, když přečtete dvě strany, ale zjistíte, že vůbec nevíte o čem jste četli a tak se musíte vrátit zpátky.

Naštěstí jsem tento jev zpozorovala jen ze začátku, pak už autorka začala psát jistější rukou a já jsem se do příběhu plně ponořila.

Autorka si dala záležet nejen na dialozích, ale také se snažila, aby celá zápletka nepůsobila průhledně a já si myslím, že se jí to podařilo.

Vlastně jsem ani nečekala, že si Mrazivou krutost tak užiju. I přes pomalý děj, ve kterém akce nestřídá reakci jako na běžícím pásu, mne autorka dokázala udržet v napětí a já jsem byla upřímně zvědavá, jakým směrem se bude vyšetřování ubírat.

Cat s Parnellem mne opravdu začínají bavit a já jsem zvědavá, co si pro ně a hlavně pro nás, v budoucnu autorka přichystá. Určitě se tato série nestala mou láskou, jako mnoho jiných detektivních sérií. Ale myslím si, že má solidně našlápnuto na to, abych s radostí očekávala další díly.

Pokud bude ve svém psaní takto pokračovat i nadále, tak se Cat Kinsellová jistě vypracuje mezi oblíbené detektivní série, které nesmí chybět v knihovničkách čtenářům poctivých detektivek.

Za zaslání recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Cosmopolis,

knihu Mrazivá krutost si můžete zakoupit na stránkách nakladatelského domu Grada.