Apokalypsu může odstartovat
i zdánlivě bezvýznamná věc,
kterou vlastní každý z nás
Přišlo to jako blesk z čistého nebe.
Když si Clayton Riddell pomalu představoval, že se za chvíli vrátí zpět domů, za synem, se stalo něco nečekaného. Ve frontě na zmrzlinu se stal svědkem toho, když se lidé zbláznili.
Začali se po sobě bez milosti vrhat a navzájem se zuřivě trhat na kusy. Vyděšený Clay touží po jediném, přežít a dostat se zpátky domů. Vůbec netuší, co se stalo, jedno však začíná být brzy poměrně jisté - mohou za to mobilní telefony a hlavně Puls, který vysílají.
"Nech toho!" zařval Clay. Vyskočil na nohy a chtěl se k ní rozběhnout, ale uklouzl na krvi ženy v kostýmku, téměř upadl, ale získal rovnováhu, vzápětí zakopl o Světlou Střapatici a znovu téměř upadl.
Tmavá Střapatice se po něm ohlédla. Měla zlomený nos a dolní část obličeje jí zalévala krev. Čelo jí kolmo přetínala úzká boule, bobtnající jako bouřkové mračno za letního dne. Jedno oko jí v důlku šlo šejdrem. Otevřela ústa, takže se objevily trosky kdysi zřejmě velmi drahé stomatologické práce, a zasmála se na něj. Nikdy na to nezapomněl.
Svět, jak ho známe se začíná rychle měnit. Všude je chaos, šílení lidé, hromady mrtvých a spousty krve. Přesto se Clay poměrně rychle adaptuje na danou situaci a spolu s novými přáteli vyráží pro syna.
Puls je další z reedic knih Stephena Kinga, kterými nás poslední dobou ve velkém zásobuje nakladatelství Beta. Pojďme se tedy podívat, jak si u mě mistr hororu tentokrát vedl.
Obálka knihy je oproti předchozímu vydání opravdu povedená. Je temná, stejně jako samotný příběh, ukrývající se na bezmála tři sta padesáti stranách brožované vazby.
Příběh je rozdělen na devět hlavních kapitol, přičemž každá má vlastní název, podle toho, co se v dané kapitole právě odehrává.
Jelikož jsou některé kapitoly delší, tak za velké plus považuji fakt, že každá hlavní kapitola je rozdělena čísly na podkapitoly.
Autor se s ničím nemazlí a hned od prvních vět nás vrhá do světa, který se stává něčím, co si nikdo z nás nedovede představit. Tempo, ve kterém se vyprávění nese, je doslova smrtící a čtenáři tak nezbývá nic jiného, než hltavě číst, stránku po stránce. Je lapen.
Popisy všudypřítomného chaosu jsou opravdu precizní. Díky tomu si čtenář dokáže jasně vybavit danou atmosféru a pomalu se stává jedním z hlavních hrdinů. Atmosféra je stísněná a zoufalství lidí, kteří nebyli zasaženi Pulsem, je doslova hmatatelné.
Myšlenka telefonů, které z normálních lidí jakýmsi Pulsem stvoří krvelačné zombíky, byla zajímavá. Zvlášť v dnešní době si dovedu představit tu zkázu. A hlavně těžko říct, jestli by vůbec někdo normální zůstal.
Hlavní hrdinové se postupně stávají opravdovými přáteli a čtenář si k nim lehce vytvoří nějaký vztah. Postupným pozorováním jsou schopni odhadnout chování zombíků a díky přesunům jsou schopni si s ostatními normálními poutníky, vyměňovat užitečné informace.
Přesto bylo až s podivem, jak lehce našim hrdinům vše vycházelo. Ať už díky pozorování chování zombíků, tak při jejich úvahách, které se nakonec ukázaly jako správné. Autor se nějak moc nesnažil, aby to našim poutníkům alespoň trochu ztrpčil. Což může být pro mnohé čtenáře mírným zklamáním.
Dalším mínusem, který bych ráda zmínila, je samotné tempo knihy. I když nás King hned od prvních vět vtáhne do světa, který se obrátil vzhůru nohama a akce střídá reakci, zhruba od poloviny se vše změní.
Již nejsme nuceni, celí dychtiví, otáčet stránky neskutečnou rychlostí. Tempo se rapidně sníží a z akčního vyprávění, které se dá číst pouze se zatajeným dechem, se stává jakýsi román o putování za rodinou.
Ano, to je další klišé. Hlavní hrdina je v místě "A" a stůj co stůj se musí dostat na místo "B" za svým milovaným příbuzným, i kdyby měly začít padat trakaře a země se rozpůlit na dvě poloviny.
Přesto se Puls četl dobře a já jsem byla zvědavá, jak celé putování Claye a jeho přátel, vlastně dopadne. Musím se přiznat, že se mi s nimi nechtělo moc loučit, jelikož jsem si hlavní hrdiny opravdu oblíbila.
Doufám, že si Puls užijete stejně, jako já. Nebo jste si ho už užili?
Hlavní hrdinové se postupně stávají opravdovými přáteli a čtenář si k nim lehce vytvoří nějaký vztah. Postupným pozorováním jsou schopni odhadnout chování zombíků a díky přesunům jsou schopni si s ostatními normálními poutníky, vyměňovat užitečné informace.
Přesto bylo až s podivem, jak lehce našim hrdinům vše vycházelo. Ať už díky pozorování chování zombíků, tak při jejich úvahách, které se nakonec ukázaly jako správné. Autor se nějak moc nesnažil, aby to našim poutníkům alespoň trochu ztrpčil. Což může být pro mnohé čtenáře mírným zklamáním.
Dalším mínusem, který bych ráda zmínila, je samotné tempo knihy. I když nás King hned od prvních vět vtáhne do světa, který se obrátil vzhůru nohama a akce střídá reakci, zhruba od poloviny se vše změní.
Již nejsme nuceni, celí dychtiví, otáčet stránky neskutečnou rychlostí. Tempo se rapidně sníží a z akčního vyprávění, které se dá číst pouze se zatajeným dechem, se stává jakýsi román o putování za rodinou.
Ano, to je další klišé. Hlavní hrdina je v místě "A" a stůj co stůj se musí dostat na místo "B" za svým milovaným příbuzným, i kdyby měly začít padat trakaře a země se rozpůlit na dvě poloviny.
Přesto se Puls četl dobře a já jsem byla zvědavá, jak celé putování Claye a jeho přátel, vlastně dopadne. Musím se přiznat, že se mi s nimi nechtělo moc loučit, jelikož jsem si hlavní hrdiny opravdu oblíbila.
Doufám, že si Puls užijete stejně, jako já. Nebo jste si ho už užili?
Za zaslání recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Beta,
kde si knihu Puls můžete zakoupit.
Název: Puls
Autor: Stephen King
Překlad: Linda Bartošková
Nakladatelství: Beta - Dobrovský
Počet stran: 328
Rok vydání: 2019
Vydání druhé
Žádné komentáře:
Okomentovat