RECENZE: Navždycky | Nofreeusernames

 

Láska přes messenger. 

Feel-good romance 

ze střední

Mei Bradleyová se pomalu smiřuje s tím, že dopis z Bradavic už nedorazí. Tuhle nespravedlnost naštěstí zmírňuje čokoláda, kterou fakt miluje! 

Když už jsme u toho, miluje i svého nejlepšího kámoše Travise, ale to mu nemůže říct, aby všechno nepokazila. U jejího úhlavního nepřítele Liama není co pokazit, protože s tím válčí už od třetí třídy. 

Přestane Liam někdy prudit? Uvidí Travis v Mei víc než jenom kamarádku? A dojde konečně i na vysněné rande?

V očekávání jsem jeho směrem nastavila dlaň a čekala. Podíval se na ni, pak na mě, pak pomalu zpátky na ni, a když tam ještě pořád byla nachystaná, vzdychl a začal si sundavat mikinu, kterou mi slíbil. Lehce si tím nadzvedl tričko a mně zrudly tváře.

„Je ti něco?“ zeptal se, když si toho všimnul.

„To nic, jen trochu vedro,“ zamumlala jsem a dívala se všude jinde, jen ne na něj. Ačkoli jsem fakt mizerný lhář, Travis ani nemrkl a lehce pokýval hlavou, že chápe. Je neuvěřitelné, jak se s takovou dávkou ignorantství mohl dožít sedmnácti. Kdyby mu hořela střecha nad hlavou a já ho ujistila, že to za chvilku samo přejde, uvelebil by se pohodlně na gauči a odvrátil zrak od televize až ve chvíli, kdy by mu začaly doutnat ponožky.

Navždycky je dlouho očekávaná kniha, zvláště když je autorka známou hlavně mezi instagramovou mládeží. Díky Humbooku a také díky komunikaci s bloggery recenzující pro Albatros media. Vzhledem k boomu, který kniha rozpoutala mi to nedalo, a na vlastní kůži jsem musela vyzkoušet, jak se mi bude kniha líbit. Opravdu je tak skvělá, jak tvrdí autorčiny fanynky nebo se jedná o přeceňované dílo?

Obálka je pro mě osobně docela zklamáním a to i přes to, že je graficky docela povedená. Nějak mi osobně však ke knize moc nesedí, nehledě na umístění autorčina pseudonymu, který na mě svým umístěním působí "jen tak mimochodem". 

Osobně bych si představovala, že nick bude vyčnívat. Ale to už se nejspíš bavíme o osobních preferencích.

Uvnitř se ukrývá dohromady třicet kapitol, které jsou nejen očíslovány, ale mají i svůj název. 

I když jsem četla elektronickou verzi knihy, tak jsem viděla různá listování a co mohu opravdu pochválit, je grafické zpracování knihy. Nejen malé roztomilé obrázky u každé kapitoly, ale také chatové konverzace a ostatní drobnosti, dohromady tvoří opravdu vymazlenou záležitost, na kterou je radost pohledět.

Jelikož se jedná o knihu pro mladší, tak hlavní hrdinové mají okolo 15 let a je to zde znát. Hlavní hrdinka Mei, i když se tváří jako chápavá a hodná slečna, tak je puberťačkou, která v prvé řadě myslí jen sama na sebe. A miluje čokoládu! A to opravdu hodně, osobně bych po tom množství, co dokázala zkonzumovat měla místo krve v žilách kakao a neprošla ani dveřmi.

Její nejlepší kamarád Travis je takový hodný chlapeček a ti dva spolu tvoří nerozlučnou dvojku. Není proto divu, že si jednoho dne Mei uvědomí, že Travise vlastně miluje. Netrvá to však dlouho a i když si oba mysleli, že to spolu zkusí, protože i Travis má stejné city, jako Mei, tak se rázem dovídáme, že Travis vlastně není úplně to pravé ořechové, a že Meiny city byly nejspíš jeden velký omyl.

Styl vyprávění byl docela příjemný a celý text se četl opravdu lehce a hladce. Také přepis chatových konverzací byl fajn oživením, což jistě mnoho čtenářů z cílové skupiny ocení. Osobně jsem měla ze začátku trošku pocit, jako kdybych četla cizí rozhovor a cítila jsem se trochu nepatřičně, ale to je nejspíš můj problém.

V knize se setkáváme s hromadou narážek a to jak na Harryho Pottera, který je zmíněný již v anotaci, tak na spoustu dalších filmů a seriálů (Hvězdné války, Zaklínač...), díky čemuž má čtenář pocit, že ví, jak se dané osoby cítí, nebo jaký zrovna sledují film. Díky tomu je zase o krůček snazší se do postav vžít.

Bohužel však místy autorka docela tlačila na pilu a některá přirovnání nebo vtipy vyzněly spíše křečovitě než humorně. Také určitá sobeckost byla docela slabou stránkou hlavní postavy a to i přes to, že většina puberťáků se okolo sebe moc neohlíží a spíš myslí na sebe.

Samotná kniha byla vystavěna na storkách Jsem tady a mám čokoládu, což by měly být, dle mých informací, krátké příběhy psané pomocí chatových konverzací. (Pokud se pletu, tak mě, prosím, opravte). Storki opravdu neznám a nečtu, takže nemohu úplně posoudit, ale docela mě, jakožto čtenáře mrzelo, že spousta hlavních a důležitých věcí se "odbyla" pomocí pár řádků v messengeru. 

Také mi zde chybělo nějaké rozvinutí, když se tedy jednalo o vážnější věci a ne jen tak ledajaké podřadné dotazy. Zvlášť, když by se měli čtenáři v hrdinech vidět. Je přeci škoda vážné věci odbývat jen tak pár slovy přes internet.

Nicméně i tak si stojím za názorem, že zařazení chatové konverzace bylo fajn a jistě to knize přidalo na atraktivnosti. Vždyť v tom našem malém českém rybníčku chybí pořádná a originální kniha pro čtenáře YA.

Ráda bych také ocenila prostředí, do kterého autorka příběh zasadila. Těžko si dovedu představit, že by se příběh odehrával na české střední škole. Ten americký styl, kdy si studenti schovávají věci v plechových skříňkách a žijí v satelitních městečkách, mi opravdu vyhovoval.

Celkově se tedy kniha dobře četla a přiznám se, že jsem měla nejednou potutelný úsměv na tváři. Přesto se však nemohu ubránit dojmu, že kdyby autorka nepracovala v nakladatelství, tak by kniha asi nevyšla a pokud ano, tak určitě ne s takovou pompou okolo. 

To však neznamená, že se jedná o nějaký brak. Myslím si, že cílovka bude jistě nadšená a my starší, kteří si rádi u těchto knih zarelaxujeme, bysme také nemuseli být úplně otrávení. Osobně jsem si čtení v podstatě užila a přečtení rozhodně nelituji. 

Pokud autorka v budoucnu ještě něco vydá, tak si to ráda přečtu. 

Název: Navždycky

Autor: Nofreeusernames

Ilustrace: Tereza Besařová

Nakladatelství: CooBoo

Počet stran: 304

Rok vydání: 2020

Vydání první