Pinky v Knihách : RECENZE: Už zase sloužím o Vánocích

Vánoční deníky mladého lékaře

Blíží se Vánoce, všude voní cukroví…, avšak 1,4 milionů zaměstnanců britského státního zdravotnictví má namířeno do práce.

Adam Kay znovu zalovil ve svých denících a výsledkem je humorný a někdy také srdcervoucí pohled za blyštivou oponu svátků vánočních. Kniha se nabízí také jako ideální dárek pro každého, kdo kdy vkročil do nemocnice.

"Pomozte mi trochu," promluvím na pacienta, když mě konečně unaví naše soutěž v tichém zírání. "Máte aspoň nějaké tušení, co to mohlo způsobit?"
Devětadvacetiletý muž zůstává zticha, jen pokrčí rameny a odhrne si vlasy z očí, zatímco já prohlížím jeho průsvitný, sloupaný penis: napodobeninu pytlíku s drůbky, které dávají do kuřat ze supermarketu, jen o velikosti jednohubky.
Nechci jej obviňovat, že si jej každý večer máčel v hrnci s kyselinou, nicméně právě takhle jeho penis vypadá.

Už zase sloužím o Vánocích je milostný dopis všem, kteří tráví sváteční čas na frontě státního zdravotnictví, tahají kostičky Lega a dřevěné kuličky dětem z nosu a ošetřují popáleniny z prskavek, a to všechno v tom nejnádhernějším období roku – o Vánocích.

Čím více se blížíme prosinci a Vánocům, tím častěji vycházejí knihy s vánoční tématikou. Jednou takovou je i kniha Už zase sloužím o Vánocích, kterou sepsal Adam Kay, bývalý lékař britského zdravotnictví.

Před dvěma lety jsem četla autorovu knihu Bude to bolet, doktore? a tak mi bylo jasné, že si budu chtít přečíst i tuto novinku.

Obálka se opravdu povedla a je velice vkusná nejen k vánočnímu tématu, ale také k tomu lékařskému.

Uvnitř je kniha rozdělena do šestero vánoc. V každé části pak můžeme číst deníkové zápisky, které jsou datovány ke konkrétnímu dni a roku.

Celý text pak příjemně doplňují také perokresby, které příjemně propojují téma Vánoc a medicíny.

Jak už název napovídá, tak v této knize se budeme zabývat situacemi, které se mladému lékaři staly o Vánocích.

Jak už to tak bývá, na svátky jsou do boje povoláni především lékaři, kteří nemají malé děti a tak autor trávil nepočítaně vánočních svátků právě v práci, aby zachraňoval lidské životy.

Oproti předchozí knize je opravdu znatelné, že se se svou délkou tato červená nádhera nemůže své "sestře" rovnat. Tím pádem je zde také méně případů a díky tomu při porovnání působí trochu jako chudá příbuzná.

Ani styl vyprávění, resp. přepisování deníkových zápisků, není až tak záživný, jak by se dalo čekat. Místy působí trochu jako nahlédnutí do deníku ošlehaného doktora, což zvláště při vyšších nárocích, může opravdu zamrzet.

Přesto se zde setkáváme s případy, které svou šíleností připomínají spíše vymyšlené historky a jen těžko se chce člověku věřit, čeho všeho nejsou ostatní lidé ve svém vztahu ke svému tělu schopni. Strkání různých předmětů do různých otvorů lidského těla je jen malý zlomek toho, na co zde můžeme narazit.

Zatímco Santa letí na saních naložených dárečky,
já na nekončících směnách, tahám na svět dětičky.
- druhé Vánoce

Autor nás ve svých denících provede napříč velkou škálou oddělení, takže jeho zápisky nebudou ani na chvíli stereotypní. Odvypráví nám nejen ty "humornější" střípky z jeho praxe, ale také nám ukáže, že ne vždy je práce lékaře rutinní nebo humorná. Popisuje zde i případ, u kterého jsem osobně měla slzy na krajíčku a celá situace se mne opravdu dotkla.

I když je kniha opravdu hezky sestavená, tak si myslím, že je velká škoda, že nebyla o něco delší. I přes to se však jedná o jednohubku, která potěší nejen milovníky tohoto typu literatury, ale jistě i pracovníky ve zdravotnictví.

Ukazuje, že práce lékaře není žádná legrace a hlavně, že je tato profese mnohdy podceňována, a zdravotnictví bývá nehezky podfinancováno.

Knihu doporučuji k přečtení a pokud máte v rodině lékaře nebo milovníka reálných příběhů ze zdravotnictví, tak si myslím, že se jedná o skvělý dárek pod stromeček.

Za zaslání recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství JOTA,

zde si také knihu Už zase sloužím o Vánocích můžete zakoupit.