RECENZE: Než jsme se odcizili | Renée Carlino

"Poezie je jen záznam života.
Když váš život hoří dobře, poezie je jen popel."
- Leonard Cohen


Zelenooké hrdličce:
Potkali jsme se před patnácti lety, skoro přesně na den, když jsem se stěhoval na kolej NYU v Senior House, hned vedle tvého pokoje. Říkala jsi, že jsme byli nerozluční kamarádi. 

Rád si myslívám, že to bylo něco víc. Žili jsme z ničeho, leda z radosti, že jsme se našli prostřednictvím hudby (byla jsi posedlá Jeffem Buckleym), fotografování (pořád jsem tě fotil a nemohl jsem s tím přestat), toulek po Washington Square Parku a všech těch divných věcí, které jsme dělali, abychom si vydělávali peníze. V tom roce jsem se sám o sobě naučil víc než kdy jindy v životě. Přesto jsme se z nějakého důvodu rozešli. 

Léto po promoci jsme se přestali stýkat, když jsem odjel do Jižní Ameriky pracovat pro National Geographic. Když jsem se vrátil, byla jsi pryč. Tak trochu si pořád nejsem jistý, jestli jsem na tebe po té svatbě moc netlačil… 

Pak už jsem tě neviděl, teprve před měsícem. Byla středa. Houpala ses na špičkách a udržovala rovnováhu na tlusté žluté čáře, ubíhající po okraji nástupiště v metru, a čekala jsi na linku F. Neuvědomil jsem si, že jsi to ty, a potom už bylo moc pozdě, ty jsi byla pryč. 
Znovu. 
Vyslovila jsi mé jméno, viděl jsem ti to na rtech. 

Snažil jsem se přimět vlak, aby zastavil, jen abych tě mohl pozdravit. Jakmile jsem tě zahlédl, znovu mě zaplavily všechny pocity a vzpomínky na mládí, a větší část následujícího měsíce jsem strávil přemítáním o tom, jak asi žiješ. Možná že jsem se zbláznil, ale nechtěla bys se mnou zajít na skleničku a dohnat těch posledních patnáct let?


Nakladatelství Ocelot před nedávnem vydalo romantickou knihu Než jsme se odcizili, na kterou jsem byla upřímně zvědavá, zvlášť pro její anotaci, která byla vlastně dopisem zelenooké hrdličce. Pojďme se tedy podívat, jak se mi kniha líbila.

Obálka knihy je na první pohled lákavá, zvlášť proto, že jsou zde hlavní dominantou dvě siluety.

V knize je celkem 26 kapitol, které se střídají nejen ve vypravěči, ale také v přítomnosti a minulosti.

Vypravěči jsou naši hlavní hrdinové Matt a Grace. Je nutno podotknout, že se nestřídají ob kapitolu nebo dvě, ale hlavní slovo zde má právě Matt a jeho vzpomínky.

Kniha Než jsme se odcizili je romantický příběhem o dvou mladých a zamilovaných lidech, jejichž cesty se však nedopatřením rozejdou na dlouhých patnáct let, aby se pak zase sešly. 

Během té dlouhé doby žil každý z nich svým životem, avšak jeden na druhého nikdy nezapomněli a hlavně, nikdy nepřestali milovat. 

Ve vzpomínkách se vracíme k jejich vztahu a spolu s nimi si užíváme romantiku a hlavně pouto, které mezi Mattem a Grace postupně vzniká. Také se dozvídáme, jak jejich životy poté pokračovaly a co je hlavní, dobereme se i k tomu, proč se jejich cesty vlastně rozešly.

V prvé řadě bych chtěla říct, že jsem už dlouho, opravdu dlouho, nečetla tak úžasně napsaný román. Autorka popisuje lásku, která mezi hlavními hrdiny vzniká, s takovou něhou, že vás doopravdy zahřeje na duši a vykouzlí úsměv na tváři. 

Mnoho z vás si jistě vzpomene i na svou první opravdovou lásku, ani já jsem nebyla výjimkou. Autorka ve vás dokáže vyvolat vzpomínky na hřejivé okamžiky, které jste spolu se svým protějškem prožívali a jak jste navzájem objevovali jeden druhého. 

Ta touha, která je celým příběhem protkaná, je téměř hmatatelná a je úplně jedno, jestli se jedná o touhu dvou mladých lidí, a nebo touhu, která u hlavních hrdinů zůstává i o patnáct let později. Autorka píše opravdu citlivě a velice čtivě, myslím, že budete mít problém se od knihy odpoutat, ať už fyzicky nebo v myšlenkách.

Veškeré vzestupy i pády jsou popsány s neuvěřitelnou šťávou a vy budete mít pocit, že jste toho všeho součástí. Emoce s vámi budou cloumat úplně stejně, jako s našimi hrdiny. Přesto se však nejedná o knihu plnou nečekaných a šokujících zvratů.

Postupně vám začne být úplně jasné, jakým směrem se bude celý děj ubírat a nebudete se moc mýlit. Tato kniha není překvapivým románem, i když mírné překvapení na vás nakonec stejně vybafne, není to tou hlavní a důležitou částí knihy. 

Myslím, že i kdyby se jednalo o knihu, která by byla průhledná od začátku až do konce, tak by to v tomto případě vůbec nevadilo. 
Autorčin styl je prostě bezkonkurenční. Emoce, které ve mně kniha vyvolala byly opravdu bouřlivé a já jsem si čtení užila od začátku až do konce. 

Rozhodně se jedná o jednu z nejlepších romantických knih, které jsem kdy četla. Pokud jste milovníky tohoto žánru a nebo si chcete u knihy odpočinout a zároveň číst něco, co vás opravdu pohltí, tak tato kniha bude tou nejlepší volbou.


Za zaslání recenzního výtisku mnohokrát děkuji internetovému knihkupectví Megaknihy,
kde si knihu Než jsme se odcizili můžete zakoupit.





Název: Než jsme se odcizili
Autor: Renée Carlino
Překlad: Eva Hauserová
Nakladatelství: Ocelot
Počet stran: 288
Rok vydání: 2020
Vydání první

10 komentářů:

  1. Úplně s tebou souhlasím. Příběh byl naprosto kouzelný a dokázal ve mně vzbudit tolik různých pocitů. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Takhle kniha rozhodně neunikla mojí pozornosti! Ráda bych se do ní také pustila.

    Hezké a poklidné svátky! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Věřím, že se ti bude líbit :-)
      Hezké svátky i Tobě :-)

      Vymazat
  3. Naprosto souhlasím. :) Už obálka působí skvěle a ten obsah...

    OdpovědětVymazat
  4. O tejto knihe som myslím nedávno čítala aj na iných blogoch a vyzerá zaujímavo, aj keď romantické knihy veľmi nečítam :)
    What A Fancy World

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To máš pravdu, teď byla opravdu hodně vidět a musím říct, že se autorce opravdu povedla :-)

      Vymazat