Od té doby, co Elle pronajala svůj dům,
je něco jinak...
Elle Fieldingová se rozhodne pronajmout svůj dům, a když se pak vrátí, nic jí nepřipadá jako předtím. Atmosféra domu se úplně změnila ̶ jako by se tam ochladilo…
Elle má pocit, že někdo sleduje každičký její pohyb. Neděje se to ale všechno jen v její fantazii? Koneckonců je spisovatelka, a tak má bohatou představivost. Přesto všechno působí tak skutečně, jako by někdo odhalil tajemství, která jí brání v noci usnout.
Elle začíná ovládat strach a panika a domov se pro ni stává pastí. Někdo odemkl minulost – a ona sama mu dala klíč.
Když se nakloním blíž, všimnu si jich: otisků prstů. Jsou větší než moje. Podívám se víc zblízka: někdo k zrcadlu přitiskl dlaň, sklo poskvrnila cizí kůže.Stojím tu, za mnou se odráží prázdná místnost a mně se na kůži vkrade zneklidňující pocit. V místnosti byl i někdo jiný. Byl i v domě. Žena, která si dům pronajala - Joanna -, musela stát na stejném místě jako já, její obraz se odrážel v zrcadle. Připadá mi, jako by tu ten cizí pohled přetrvával a dál mě sledoval.Když ustoupím, patou mi projede ostrá bolest.Chytím se za nohu a musím se opřít o zeď, abych neupadla. Uprostřed paty mám hluboký otvor, na povrch už se dostává krev. Na co jsem si to sakra stoupla? Skloním se, prohledávám koberec, přejíždím po něm dlaněmi, dokud nenarazím na maličký kousek čehosi.
Od Lucy Clarkeové jsem četla Stíny nad zálivem a jelikož jsem byla nadšená, tak bylo jasné, že si nenechám ujít ani její nejnovější knihu Pozvala mě dál.
Pojďme se tedy podívat, jak se mi kniha líbila.
Uvnitř se ukrývá celkem 37 kapitol. Hlavní hrdinkou a zároveň vypravěčkou je zde Elle, ale v ději se setkáme i s pár kapitolami z pohledu člověka, který Ellino soukromí narušil.
Ve vzpomínkách se ocitáme i v roce 2004 a dovídáme se tak některé věci z Elliny minulosti.
Toto přeskakování z přítomnosti do minulosti, nebo pohledy očima vraha nebo zloděje, mám nejraději. Příběh tak dostává úplně jiný rozměr a čtenář se tak dokáže stoprocentně vžít do vyprávění.
Zvláště pak v případě Lucy Clarkeové, která vyprávět prostě umí. Přesvědčila mě o tom už v předchozí knize a svou pozici si akorát upevnila.
Elle Fieldingová je úspěšnou autorkou a nyní pracuje na další knize. Termín odevzdání se však nebezpečně blíží a ona začíná pochybovat, že by jej zvládla. Přesto si však nemůže dovolit knihu neodevzdat.
Přišla by tak o všechno, co tak pečlivě budovala. Nejen o svou pověst, a agentku, ale byla by také donucena prodat svůj vysněný dům.
Jelikož se chystá odjet na čtrnáct dní do Francie, nechá se přemluvit, aby za tu dobu svůj dům pronajala. Nakonec, peníze navíc se jí budou hodit a tak souhlasí. Po návratu se celá nadšená chystá dokončit svůj román, ale je tady jeden problém. Celou dobu má pocit, že je v domě něco úplně jinak, i když to tak na první pohled nevypadá.
Také se nemůže zbavit pocitu, že ji někdo sleduje. Jsou její obavy opodstatněné a nebo už začíná bláznit?
Jak už jsem zmínila výše, Lucy Clarkeová je autorka, která rozhodně umí psát a nejinak je tomu i u této knihy.
Pozvala mě dál je totiž mrazivý psychologický thriller, při kterém vám bude po zádech běhat mráz, srdce bušit jako divé a chloupky se stavět do pozoru.
Máte dojem, že přeháním? No, to se asi budete muset přesvědčit sami, ale já vám můžu říct, že styl, jaký, autorka píše si vás rozhodně získá.
I když se ze začátku jedná spíše o pomalejší tempo, než jaké byste mohli čekat, tak autorka postupně přidává a děj začíná pořádně odsýpat. Stránky se začínají otáčet nebezpečnou rychlostí a v tuto chvíli je dost možné, že už budete do děje naplno ponořeni.
Autorka svůj příběh zasadila převážně do novostavby, která stojí na útesu poblíž moře. Nejbližší sousedé jsou sice, co by kamenem dohodil, ale díky tomu, že s nimi Elle nemá nejlepší vztahy, se tak v podstatě jedná o samotu, kde se člověk pomoci moc nedovolá.
Atmosféra je tak opravdu mrazivá a děsivá. I když se nejedná o nic originálního, tak se rozhodně jedná o knihu, která si vás získá. Pokud máte rádi překvapivé zvraty, tak se do knihy rozhodně pusťte. Věřím, že si ji užijete, stejně jako já.
Za zaslání recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Cosmopolis,
knihu Pozvala mě dál si můžete zakoupit na stránkách nakladatelského domu Grada.
Název: Pozvala mě dál
Autor: Lucy Clarkeová
Překlad: Jana Kordíková
Nakladatelství: Cosmopolis
Počet stran: 376
Rok vydání: 2020
Vydání první
Moc pěkná recenze :) Zrovna jsem ji dočetla a byla jsem příjemně překvapená :)
OdpovědětVymazatTak to jsem moc ráda, že se kniha líbila :-)
VymazatSvou první knihou mě autorka moc neoslovila, tak jsem si tuto novinku nechala ujít. Nevím, jestli to je dobře či špatně. Každopádně díky recenzi ji asi zařadím na pozdější čtení, když nebudu vědět co.. :)
OdpovědětVymazatJá jsem ty její první dvě vůbec nečetla, dostala jsem se až ke třetí, což byl fakt pecka psychothriller, určitě doporučuju. Měl i strašně dlouho fakt dobré hodnocení na dk. Jednalo se o Stíny nad zálivem, tak určitě mrkni :-)
VymazatMě osobně takhle kniha příliš neoslovila, ale nedá se jí upřít zajímavá atmosferická obálka, která na první pohled působí mrazivě. :) Moc pěkná recenze.
OdpovědětVymazatNeoslovila, jako, že se nelíbila a nebo jsi ji ani nečetla? :-)
Vymazat