První pohled může klamat,
první řez ale dokáže odhalit pravdu!
Za podezřelým případem smrtelného předávkování se skrývá něco zlověstného.
San Francisco mělo pro Jessie znamenat nový začátek – příležitost zbavit se břemene trpké minulosti v Los Angeles. Realita však vypadá jinak: je přetížená, špatně placená a pracuje v zanedbané pitevně. Navíc jediné bydlení, které sehnala, je ve stísněném vagonu odstavené lanové tramvaje, předělaném na obydlí ve městě věčně utopeném v mlze. A když po pitvě ženy, která na první pohled zemřela na předávkování drogami, postupně vyjde najevo, že extrémně velká dávka heroinu v krvi měla zamaskovat vraždu, je to pro ni začátek další noční můry.
Jakmile se pokusí věnovat případu důkladněji, setká se s nelibostí nadřízeného a z jeho reakce vycítí, že si přeje, aby celou záležitost rychle uzavřela. Je však rozhodnutá dopátrat se pravdy, a poté, co na jejím pitevním stole přistanou další mrtví, kteří by mohli s případem nějak souviset, už není cesty zpět.
Doktor Stone vstal a začal přecházet po úzké kanceláři. Potom se vrátil ke stolu a poklepal na moje zápisky."Je to předávkování?"Klikla jsem na fotku: mrtvá seděla sesunutá v křesle se škrtidlem ovinutým kolem paže a na stole ležela odkapávající injekční stříkačka."To hodlám uvést jako příčinu smrti v pitevní zprávě."Stone najednou zúžil oči a těkal pohledem sem a tam."Kdy zemřela?""Někdy během sobotní noci.""Říkáte, že ji našla spolubydlící?""Ano, v neděli ráno. Rigor mortis byl úplný." (...)Naklonil se k počítači a horečně proklikával fotky z pitvy."Co je tohle?" zeptal se, když došel k detailu odřeniny ve tvaru sedmikrásky na pravém zápěstí."Zatím nevím. Vrtá mi to hlavou. Tohle a pak utržená uzdička."
Vzdor dobře míněným radám kolegů i maskovaným výhrůžkám shora nepřestává svůj případ rozplétat a stopy ji k jejímu překvapení vedou tam, kde by je nejméně čekala – do vlastních řad... a také do neznámých vod virtuální měny a nových technologických firem, které v rychle se měnícím San Francisku rostou jako houby po dešti.
Autopsie znamená doslova „na vlastní oči“ a Jessie Tesková nehodlá přestat, dokud vlastníma očima nespatří pravdu – i za cenu rizika, že by mohla skončit na pitevním stole ona sama.
První řez je prvním dílem ze série, na kterou jsem byla doopravdy zvědavá. Docela dlouho jsem se ke knize nemohla dostat, ale teď vám konečně můžu sdělit, jak se mi kniha líbila.
Kniha je rozdělena do tří částí a odehrává se od července do března.
Dvojice autorů stvořila na první pohled opravdu lákavý příběh, zvláště pak, díky tomu, že Judy Melineková je soudní patoložkou. Ve svém psaní tak mohla zúročit své pracovní zkušenosti.
A také zúročila.
Popisy pitev jsou v knize opravdu barvitě vykresleny a čtenář má pocit, že je, spolu s hlavní hrdinkou, přítomen při pitvě. Mnohdy se mi ozval i žaludek, že jsou popisy opravdu barvité, a to jsem docela otrlá.
Díky prostředí pitevny je První řez opravdu lákavý. Ovšem jinak se jedná o detektivku, která nevybočuje, ba co více, je docela komplikovaná.
Hlavní hrdinka je podle šablony, na kterou jsme již zvyklí - neohrožená bojovnice, která žije sama a neuznává autority, včetně svého šéfa.
Bohužel pro čtenáře je zde opravdu mnoho pitev a je těžko určit, která bude tou hlavní. Díky tomu se ocitáme v mírném zmatku a moc to nezachraňují ani barvité popisy práce soudního patologa.
Místy to proto působí asi stejně, jako když pejsek s kočičkou pekli dort. Mnoho ingrediencí, co máte rádi a splácáte je dohromady, ještě nezaručí, že výsledek bude přesně takový, jak jsme si představovali.
Nuda a šeď se proto střídají se scénami, u kterých budeme zapomínat dýchat. Neříkám, že autoři píší špatně, nebo nudně. Spíše nešťastně zkombinovali pár scén, které dohromady moc nefungovaly.
I tak se nejedná o knihu, která by byla špatná a já si určitě přečtu i další díl, který by měl u Metafory vyjít příští rok, pod názvem Příčný řez.
Autoři totiž opravdu skvěle odhalují zákulisí soudních patologií a tito lidé si jistě zaslouží náš obdiv. Policie by byla bez těchto lidí bezbranná. Neboť jsou to právě patologové, kteří odkrývají tajemství, která umí vydat pouze mrtví.
Pokud vás kniha zaujala, tak neváhejte a vyzkoušejte. Myslím, že za přečtení rozhodně stojí, i když se nejedná o top ve svém žánru, ale spíše průměr. Pevně doufám, že se autoři polepší a druhý díl již bude lepší a méně zmatečný.
Za zaslání recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Metafora,
Anotace mě tenkrát moc nezaujala a asi jsem i udělala dobře. Jediné, co mě teď láká, jsou popisy pitev a práce patologů. No uvidím, zda se ke knize dostanu.. :)
OdpovědětVymazatJako těch pitev je tam opravdu dost. Jsem sama zvědavá, jak bude vypadat druhý díl :-)
VymazatPůvodně mě kniha nelákala, ale teď po přečtení recenze jsem docela nalomená. :) Skvělá věta ohledně skalpelu v hlavní roli na obálce i uvnitř knihy. :)
OdpovědětVymazatTak určitě vyzkoušej! Třeba se ti bude líbit :-)
VymazatDěkuji za recenzi,teď už aspoň vím, že to nebude nic pro mě.
OdpovědětVymazatI to se občas stává. Třeba tě příště zaujme jiná kniha :-)
VymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatJá byla s touhle knihou hodně spokojená a líbila se mi moc :-)
OdpovědětVymazatTakže do druhého dílu jdeš? :-)
Vymazat