Pinky v Knihách : RECENZE: Ti, kterým se narodíš

Jablko nepadá daleko od stromu...

Nebo ano?

Když se mladým manželům narodí dcera, nemají ponětí o tom, že jim zároveň do rodiny přibyla i malá glosátorka jejich každodenních radostí a strastí.

Očima dítěte, které svět kolem sebe komentuje vyspělým vnitřním hlasem, nahlížíme na životy dvou lidí, kteří žijí spolu, a přesto každý sám.

Tehdy ještě netuší, že o devatenáct let později bude v tom velkém světě, kde jí dřív všechno připadalo tak okouzlující, stejně ztracená jako její rodiče.

Druhého dubna - významný den, protože jsem zase dostala nějaké dárky. Od rána na mě byli všichni hodní a pak se objevila babička a druhá babička a dědeček a tety a strýcové a mamka vytáhla z lednice dort a někdo fotil a někdo zpíval a já si připadala jako hvězda. Do dortu taťka zapíchl svíčku a zapálil ji a babička prorokovala, že se určitě spálím, a měla pravdu.
A mámě v kuchyni později prorokovala, že její manželství neskončí dobře a že není dobře, když žena kvete, evidentně kvůli jinému muži, a vlastní manžel doma chátrá.
Máma tuhle teorii popřela a babička se urazila a chtěla mou první oslavu předčasně opustit, a tak jsem musela zasáhnout - zbytek dortu, co byl na stole, jsem shodila na zem a párty mohla pokračovat.

V poutavé novele autorka nevšedním způsobem nahlíží na všední problémy nás všech a vtipně vypráví o hledání sebe sama, stereotypech, snech, o rodičích a jejich dětech.

Od autorky jsem v loňském roce četla knihu Barák a tak jsem moc neváhala, když se mi ozvala s její nejnovější knihou.

Pojďme se podívat, jak se mi kniha Ti, kterým se narodíš, vlastně líbila.

Obálka je vyvedena v jednoduchém stylu, přičemž hlavní dominantou je právě název knihy.

Kniha je celkem rozdělena do tří částí. V první části malá holčička komentuje vše co se okolo ní děje, a to ještě před tím, než se vůbec narodí.

I po narození se svými údernými komentáři nepřestává a nakonec je vlastně tím jediným, kdo má všeobecný přehled o všech členech rodiny.

Druhá část se věnuje muži, který se začíná scházet s mladou ženou, která je, jak se čtenář může dovtípit, onou hlavní hrdinkou z přechozí části.

Poslední část se věnuje starší sestře muže z druhé části. Vracíme se v čase o dvacet pět let dříve. Starší sestra je holčinou v pubertě a my zjišťujeme, co jí v životě tolik ovlivnilo a co utvářelo její současný vztah k mužům.

Každá část se tedy odehrává v jiné časové rovině a předem nedává tušit, že kniha bude, byť čistě náhodou, ale přece jen, protkána jemnou vztahovou nití. Autorka má toto vyprávění opravdu pečlivě promyšlené a jednotlivé části do sebe zapadají se stejnou přesností, jako jednotlivé dílky při skládání puzzle.

Ti, kterým se narodíš je knihou plnou mnoha hlubokých myšlenek týkajících se pocitů, kterými postavy opravdu nešetří.

I přes nízký počet stran se jedná o čtení, které však není úplně jednoduché. Čtenář se musí soustředit, aby dokázal pořádně vnímat, co nám chce autorka, prostřednictvím svých postav, vlastně sdělit.

U Baráku to autorce šlo a všechno krásně sedělo. Tady už toto seskupení a tolik myšlenkových pochodů nefungují tak, jak bych si představovala. Kniha je díky tomu opravdu hutná a chybí jí alespoň nějaké odlehčení, které by v tomto případě opravdu působilo jako světlo na konci dlouhého tunelu.

Za zaslání recenzního výtisku mnohokrát děkuji Alžbětě Bublanové,

knihu Ti, kterým se narodíš si můžete zakoupit na stránkách nakladatelství Ikar.