Pinky v Knihách : RECENZE: Cujo

Bylo, nebylo, a není to tak dávno,

do městečka Castle Rock přišel netvor

Doslova a do písmene kousavý román, plný napětí a hrůzy zavede čtenáře do známého městečka Castle Rock. Jeho zdánlivý pokoj naruší bernardýn nakažený vzteklinou.

Z milého a přítulného psa se rázem stává strašlivá bestie, která terorizuje Donnu a jejího syna Tada uvězněné v rozbitém autě.

A nablízku není nikdo, kdo by jim pomohl...

Cujo se na CHLAPCE podíval, ale už ho nepoznával. Ani podle vzhledu, ani podle odstínů oblečení (barvy nerozeznával, aspoň podle lidských měřítek), ani podle pachu. Viděl jen nějakou dvounohou obludu. Cujovi bylo špatně a všechno mu připadalo obludné. Hlavou mu táhly myšlenky na vraždu. Chtěl kousat, rvát a trhat. V duchu rozmazaně viděl, jak na CHLAPCE skáče, strhává ho na zem, rve mu maso z kostí a pije tryskající krev, stále hnanou skomírajícím srdcem.
Pak ta obluda promluvila a Cujo ten hlas poznal. Byl to CHLAPEC, jeho CHLAPEC, a ten CHLAPEC mu nikdy neublížil. Kdysi CHLAPCE miloval a položil by za něj život, kdyby se to po něm chtělo. Z těchhle citů v něm toho zbylo aspoň tolik, aby to potlačilo myšlenky na vraždu, které se rozplynuly v okolní mlze a utopily v hučící řece jeho nevolnosti.
"Cujo? Co je, pejsku?"
Zbytky dobráctví z období před poškrábáním netopýrem naposledy zvítězily nad nemocí a nebezpečnou zlobou a přiměly psa, aby se otočil a odklopýtal do mlhy. Pěna mu z tlamy odkapávala na zem...

Cujo je jednou z autorových knih, jejíž děj se klidně mohl stát. Zapomeňte na strašidla a démony, pohodlně se usaďte a pojďte si užít příběh, po kterém se na psy budete dívat jinou optikou.

Obálka se tentokrát opravdu povedla a je perfektně děsivá, stejně, jako příběh samotný.

Za zmínku však stojí absence kapitol, kniha je členěna do odstavců - což může působit menší komplikace čtenářům typu "ještě jednu kapitolu", ale dá se na to během chvilky normálně zvyknout.

Kniha nám mapuje hned dvě rodiny a to rodinu Camberových, kdy se Charity rozhodla, že se svému manželovi postaví a vezme svého milovaného syna na týdenní návštěvu za sestrou mimo Maine a domů se vracejí až je po všem.

Namísto toho Trentonovi tolik štěstí nemají. Vic odjíždí na služební cestu a tak Donna s Tadem zůstávají sami doma. Jelikož Donně nějakou dobu stávkuje auto a Vic ho zapomněl opravit, tak se i se synem vydává za Joe Camberem, aby jí auto opravil. To, co ji na místě po příjezdu čeká se dá nazvat jedině jako peklo na zemi.

Cujo je na poměry Stephena Kinga poměrně útlá knížečka, kterou si ovšem zamilujete stejně jako jeho předchozí díla. Nejedná se pouze o šíleného psa, jenž se vyklubal z mazla, který by za svého pána položil život. Jedná se také o skvělé zpracování postav a jejich charakterů.

Čtenář tomu všemu prostě věří. Postavy jsou tak neskutečně reálné, že se vám před očima začne odehrávat film kde je v hlavní roli strach a bezmoc.

Báječným ozvláštněním celé knihy jsou také odstavce, kde je hlavním vypravěčem právě Cujo. Čtenář se dovídá, co přesně se mu honí hlavou, co v danou chvíli cítí nebo jak se se svými pocity ze začátku snaží bojovat.

Jako přidanou hodnotu a zároveň třešničku na dortu je třeba zmínit fakt, že tento příběh se klidně mohl stát, nebo někde v budoucnosti čeká na tu pravou chvíli. Autor v knize nevyužívá nadpřirozeno, ale pracuje s obyčejnými věcmi, které se dílem náhody a správě poskládaného řetězce událostí postupně mění v krvavý boj o život.

Autor vyprávění pomalu stupňuje a příběh dostává ty správné grády zhruba od poloviny a můžu vám říct, že slova "mrazivý a děsivý" dost přesně nevystihují to, jaký Cujo vlastně byl.

Hlavně pozor, i roztomilý bernardýn se může proměnit ve vraždící monstrum.

Za zaslání recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Beta,

kde si knihu Cujo můžete zakoupit.