RECENZE: Den, kdy jsem zahlídla lásku | Josie Silverová

Dva lidé. Deset šancí.
Jedna nezapomenutelná love story.


Laurie si je jistá, že člověk se na první pohled zamilovat prostě nemůže. Život přece není scéna z romantického filmu, že?

Ale jednoho šedivého prosincového dne si z okna londýnského autobusu všimne muže. A on si všimne jí... 
Ten magický moment, kdy se jeden druhému podívají do očí… A vzápětí autobus i s Laurie ze zastávky odjíždí.

Je jí jasné, že toho blonďáka se zelenomodrýma očima už nikdy neuvidí. Přesto jej po celý další rok hledá na každé zastávce a v každé kavárně v Londýně. Ale marně. Co na tom záleží?

Jenže na vánočním večírku jí její nejlepší kamarádka Sarah představí svého nového partnera Jacka. Prý je to láska jejího života. Jack ovšem není nikdo jiný než „blonďák ze zastávky“. Laurie se rozhodne jít Sarah z cesty a žít si svůj vlastní život. Ale co když má osud jiné plány?

Následuje deset let plných přátelství, lásky, zlomených srdcí, promarněných příležitostí a nečekaných rozhodnutí. Osud si s Laurie, Sarah i Jackem zahrává a vede je po klikatých cestičkách, které však nakonec možná povedou ke štěstí.


Den, kdy jsem zahlídla lásku je knihou, na kterou jsem byla opravdu zvědavá. Slyšela jsem na ni samou chválu a tak se nedalo pochybovat o tom, že se do knihy taky pustím.

Obálka je na první pohled opravdu nádherná. Klasický britský autobus je zde v hlavní roli. Také písmo je opravdu krásné a na pohled se hezky třpytí.

Děj se odehrává od roku 2008 do roku 2017 a kapitoly jsou rozděleny nejen podle let, ale také podle vypravěčů.
Vypravěče zde máme hned dva a to Laurie a Jacka.

Laurie jede v autobuse, je předvánoční čas a ona je pohroužena do vlastních myšlenek. V té chvíli na okamžik zvedne hlavu a uvidí jej. 

Je to jen okamžik, ale ona si je jistá, že by to mohl být ten pravý. To kouzlo, které tuto silnou situaci způsobilo, že se Laurie nehodlá vzdát a s pomocí své nejlepší kamarádky, Sary, se rozhodne onoho neznámého najít stůj, co stůj.

To se jim však úplně nedaří. Projdou spolu všelijaká místa a rozhodí sítě, ale neznámý jejich snaze stále uniká až do doby, kdy Sara přijde jednoho dne domů, představit Laurie svého nového přítele. Ano, tím přítelem není nikdo jiný než Jack, onen neznámý z autobusu.

Já si nejsem úplně jistá, jestli jsem četla stejnou knihu, jako ostatní. Ta neskutečná chvála mne opravdu navnadila a tak jsem čekala romantický příběh, na který jen tak nezapomenu s malým bonusem, kterým bude nádech Vánoc. 
Ani jedno se však nekonalo. 

Autorka kolem Vánoc jen tak potichu našlápla, a tu pravou vánoční atmosféru však do knihy zapomněla přidat. Díky tomu jen tak frčíme příběhem, postupně, rok co rok, spolu s Laurie sepisujeme novoroční předsevzetí a léta pomalu běží.

Vzhledem k tomu, že se jedná o romantický příběh, dalo by se očekávat, že se hlavní hrdinové budou nějak špičkovat a nebo si je v průběhu čtení zamilujete. Bohužel, vzhledem k tomu, že se román odehrává v průběhu mnoha let, tak autorka musela vměstnat mnoho situací do pár stran.

Ve vztahu Laurie a Jack taky nedochází k nějakým změnám a světlo na konci tunelu není stále vidět. Ba co více, ani vzdáleně se k němu nepřibližujeme. 
A samotní hrdinové? Ti vzbuzují opravdu mnoho otázek.

Jackovo chování je v průběhu příběhu naprosto nepochopitelné. Proč setrvávat ve vztahu, který evidentně neklape a navíc, když miluji někoho jiného? Proč si sám sobě takto ztrpčovat život, když je tak krátký? Navíc, díky svým pocitům akorát ubližuje všem okolo, hlavně pak samotné Saře, která vůbec netuší, která bije a tak je jejich vztah už od počátku odsouzen k záhubě.

Myslím si, že nejen díky tomu, ale také díky vulgární mluvě, která k Jackovi vůbec neseděla, jsem nebyla schopná si k němu vytvořit jiný, než negativní vztah. 

Josie Silverová měla opravdu skvělý námět na román. Dva lidé, kteří se potkali, aniž by spolu mluvili a cítí k sobě jakési spojení. Bohužel se jí však nepovedlo vytvořit atmosféru, která by mě nutila číst dál a dál a celý příběh si zamilovat. 

Některé pasáže byly zbytečně krátké a ty jiné byly zase zbytečně rozevláté. Díky tomu mi bylo asi i jedno, jakým způsobem, kdy nebo proč, se naši dva hrdinové konečně dají dohromady. 
Od románu jsem měla opravdu velká očekávání, která však autorka nedokázala naplnit a já jsem byla nakonec docela zklamaná. 

Opravdu jsem četla romantický příběh s vánoční atmosférou? 


Za zaslání recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Cosmopolis,
knihu Den, kdy jsem zahlídla lásku si můžete zakoupit na stránkách nakladatelského domu Grada.






Název: Den, kdy jsem zahlídla lásku
Autor: Josie Silverová
Překlad: Dominika Křesťanová
Nakladatelství: Cosmopolis
Počet stran: 368
Rok vydání: 2019
Vydání první

6 komentářů:

  1. Překvapilo mě, že knihu hodnotíš jako zklamání. :) Na tomhle příkladě je krásně vidět, jak různý může čtenářský vkus být. Co se jednomu líbí, druhému nemusí a naopak. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Přestože hodnotíš knihu jako zklamání, tak recenze je napsaná velmi pěkně. Já osobně knihu nečetla, takže neumím říct. O to více jsem zvědavá, jaký bude tvůj názor na Dva v srdci.

    OdpovědětVymazat
  3. Myslím, že tohle by nebyla úplně knížka pro mě :D Nejen díky recenzi, ale i to není úplně můj žánr :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, tentokrát jsem trochu plula proti proudu, tak se nenech odradit. Vím, že se kniha líbí :-)

      Vymazat