RECENZE: Volání hvězd | Emma Donoghue

Příběh o naději a přežití

Irsko bylo zpustošeno hned nadvakrát ― nejprve válkou a pak epidemií španělské chřipky. 

Julie Powerová pracuje jako zdravotní sestra v dublinské nemocnici na oddělení pro nemocné nastávající matky.

Nemocnice se potýká s velkým nedostatkem zdravotnického personálu, a do tohoto uzavřeného světa vstoupí dvě ženy: doktorka Kathleen Lynnová, která je na útěku před policií, a mladá dobrovolnice Bridie Sweeneyová. 

Okolo profrčely dvě tramvaje nacpané k prasknutí, zřejmě tento týden uzavřeli další trasy. Když dorazila třetí, vmáčkla jsem se dovnitř. Schody byly kluzké fenolem a na gumových podrážkách jsem se na nich stěží dokázala udržet.

Visela jsem na zábradlíčku a tramvaj se kývala rozpouštějící se tmou. Vytáhla jsem se nahoru.

Pasažéři v otevřené horní části vypadali promočení skrz naskrz, a tak jsem vklouzla pod střechu, kde jsem si přečetla nápis na nálepce: Při každém zakašlání i kýchnutí si zakryj ústa... Nemoc šíří hlupáci a zrádci.

Během tří dnů, kdy se neúnavně starají o své pacientky a přivádějí na svět nový život, se jim všem obrátí život vzhůru nohama...

Volání hvězd je knihou, která mě zaujala už na první pohled. Nejen díky tématu španělské chřipky, ale také díky tomu, že se jedná o knihu z prostředí porodního oddělení jedné ze zasažených nemocnic. 

Obálka knihy se tentokrát opravdu povedla a perfektně sedí k samotnému příběhu, který je stejně zajímavý, ale zároveň tísnivý. 

Kniha jako taková není rozdělena na klasické kapitoly, ale dělí se do čtyř dlouhých částí. 

Samotný příběh je bezesporu lákavý nejen díky svému tématu, ale hlavně díky svému zpracování. 

I když se jedná o příběh fiktivní, tak se opírá o historická fakta, což je rozhodně významným plusem. 

Málokdo si dokázal představit, jak asi museli lidé za dob Španělské chřipky trpět, teď však máme alespoň nějakou představu.

Roušky a kýble desinfekce zde byly stejně samozřejmé, jako, že po noci následuje den. Také spousta nařízení a zákazů, doplněných o "trefné" slogany, které měly obyvatele donutit větší obezřetnosti.

Vzhledem k tomu, že se příběh odehrává v roce 1918, tak nejen, že Dublin sužoval virus chřipky, ale zároveň byli lidé a města oslabeni válkou, která už tak přetíženým nemocnicím moc nepomohla a muži se zde zotavovali ze svých válečných zranění.

Zdravotnický personál neví co dříve a péče o pacienty není úplně taková, jaká by měla být. My se ocitáme na porodním oddělení pro nemocné ženy. Konkrétně tedy spíše v pokojíčku o třech postelích, kde stonají tři nemocné ženy, kterým se sestra Powerová snaží ulehčit jejich situaci a až nastane čas, tak pomoci na svět jejich dětem.

Samozřejmě, že dodávky léků a léky samotné, jsou v této situaci spíše luxusem. Pomáhá každý, kdo má ruce a nohy. To, co zde píšu bylo dříve docela nepředstavitelné, nicméně dnes už dokážu alespoň trochu pochopit, jaké to asi muselo být.

Strach, smrtka chodící všude okolo, nakažení a kašlající lidé a hlavně bezmoc, jsou takovým koktejlem, který budete po doušcích usrkávat celou knihou.

Medicína tenkrát ještě nebyla na takové úrovni, jako dnes a tak jsou popisy vyšetření těhotných žen, spolu s bojem o jejich život o to více šokující. Přesto lze z knihy cítit i naději v to, že bude lépe a hlavně jde vidět, jak se mladá zdravotní sestra, spolu se svou pomocnicí, opravdu snaží svým pacientkám pomoci ze všech sil. 

Volání hvězd není úplně akční knihou, která je plná šokujících zvratů. Tady se to opravdu nehodí. 

"Hvězdy" jsou spíše poklidným vyprávěním toho, jak se lékaři a sestry snažili ze všech sil pomáhat dětem na svět a zároveň vyléčit jejich matky, s tím málem, co měli k dispozici.

Kniha se však zaobírá i mezilidskými vztahy, přátelstvím a silou, kterou samo o sobě představuje. Autorka nám ukazuje pomyslné světlo na konci tunelu, které je možné zahlédnout pouze s někým blízkým, kdo nám dovolí se na chvíli oprostit od toho negativna kolem nás. 

I přes to, že je vyprávění spíše poklidné a děj se odehrává vesměs pouze v malé místnosti, si mě kniha dokázala získat. Autorčino vyprávění bylo naprosto dechberoucí a autorka dokázala velice citlivě a zároveň s pokorou popsat tehdejší dobu, což mne naprosto uchvátilo. 

Myslím, že ještě o něco více by knihu dokázali ocenit zdravotníci, v tomto případě tedy spíše zdravotní sestry nebo porodní asistentky.

Rozhodně knihu doporučuji k přečtení. Myslím si, že se jedná o kousek, na který jen tak nezapomenete a ještě nějakou dobu po dočtení nad ní budete přemýšlet.

Za zaslání recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Cosmopolis,

knihu Volání hvězd si můžete zakoupit na stránkách nakladatelského domu Grada.

Název: Volání hvězd

Autor: Emma Donoghue

Překlad: Karolina Medková

Nakladatelství: Cosmopolis

Počet stran: 296

Rok vydání: 2020

Vydání první