Chlapec, který přežil pochod smrti | Pavel Taussig

Toto jsou moje zápisky po osvobození z koncentračních táborů Auschwitz, Mauthausen, Melk a Gunskirchen a o tom, jak jsem přežil pochod smrti.

Pavel Taussig

11 a 1/2 let

V roce 1981 sepsal Pavel Taussig pro svého staršího syna k jeho jedenáctým narozeninám svůj životopis. To proto, že i jemu bylo jedenáct, když se ocitl v Osvětimi. Poté přežil ještě tábory Mauthausen, Melk a Gunskirchen a pochod smrti. Při popisování zážitků použil jen své vlastní zápisky. Psal si deník a zážitky od zatčení přes koncentráky do osvobození tak, jak je měl v čerstvé paměti. S nikým se přitom o nich nebavil, psaním si krátil dlouhou chvíli v nemocnicích v Rakousku, kdy byl ještě přesvědčený, že ani jeden z rodičů válku nepřežil.


Postupně pak Pavel Taussig text doplnil o poznámky, dokumenty vystavené v koncentračních táborech a těsně po osvobození i o přepis původního deníku, který psal od 4. května 1945 do 27. 7. 1945.

Mauthausen
leden 1945
Probudil jsem se, protože mi někdo šlápnul na hlavu. Za chvíli bylo slyšet blokového: "Alles raus!" (Všechno ven!) Zdůrazňoval to pendrekem. Cítilo se to dost. Byli jsme jen v košilích a botách, do kterých lezl sníh. Byla ještě tma, asi tak šest. Slyšeli jsme rozkazy: "Antreten, kleine nach vorne, grose nach hinten, Vondermann, Seitenrichtung" (Nástup, malí dopředu, velcí dozadu, vyrovnat) atd. Pokud někdo neposlechů, vzal si ho blokový na starost. Zkopal ho tak, že za chvíli vypustil duši.

Kniha Chlapec, který přežil pochod smrti mě zaujala okamžitě na první pohled a donutila mne, abych ji blíže prozkoumala. Knihu jsem tedy přečetla a v následujících řádcích se vám pokusím říct, co si vlastně o knize myslím.

Jako první vás jistě zaujme samotná obálka, která je naprosto úchvatná. Na první pohled totiž obálka vypadá, jako autorův deník, který je položený na dobových fotografiích a dokumentech. Myslím si, že autor obálky (p. Kočí) si zaslouží obrovskou pochvalu. Nápad to je opravdu originální a velice působivý.

Ostatně co se týče pochvaly nápadité obálky - rozhodně kniha nezaostává ani uvnitř. Ihned po otevření jsou zde předsádky na kterých je mapa a podle šipek se můžeme podívat, jak dlouhá byla autorova cesta než se dostal zpátky domů.

V knize je také velké množství dobových fotografií z autorova archivu, můžeme si prohlédnout, jak vypadal jako malý chlapec, jsou zde zachyceny také šťastné chvilky s rodinou nebo třeba pobyt v nemocnici po návratu domů.

Jako zajímavým bonusem jsou také oskenované stránky z deníku, rodný list, spousty seznamů vězňů a mnoho dalších.

Právě tyto bonusové materiály jsou velice cenné, hlavně při čtení zápisků dodávají čtenáři ještě větší pocit mrazení a nespravedlnosti.

Jako kratičký úvod slouží vysvětlení, kde se zrodila myšlenka sepsat svůj životopis, který je v knižní podobě doplněn o spousty poznámek pod čarou.

Tyto poznámky mnohokrát působily trochu rušivým dojmem, zvláště pak v době, kdy byly delší, než samotný zápisek.

Nicméně na druhou stranu je dobře, že autor zmíněné věci uvedl na pravou míru a nebo doplnil nějaká fakta.

Samotná kniha je pak rozdělena do šesti kapitol, které obsahují autorův životopis, cestu do lágru, pobyt v něm, deník od osvobození a autorův dnešní pohled na věc. A právě v poslední kapitole, tedy dnešním pohledu, se z mého hlediska hodně věcí, co už v knize zazněly, zbytečně opakuje. 

Tato kniha je rozhodně čtením na odpoledne. Přečtete ji, ani nebudete vědět, jak rychle se vám to podařilo. Nicméně i přes rychlost, s jakou se kniha čte, se jedná o čtení těžké, nad kterým se vám bude smutkem svírat srdce.

Dětská upřímnost. která je cítit v celé knize je naprosto neuvěřitelná. Pocity, jaké měl malý Pavel, když jej oddělili od rodiny a on tak zůstal uvězněný v pracovním táboře, jsou téměř hmatatelné. Obrazy, které se vám budou při čtení zjevovat jsou živé a naprosto neskutečné.

Nutno podotknout, že se nejedná o ucelené vyprávění. Kniha je psána formou deníkových zápisků, hlavně část po osvobození je i s konkrétními daty. Zde malý Pavel píše, co všechno prožívá a jak vypadá jeho denní rutina. Ta radost z jídla a z teplé postele je až neskutečná. Samozřejmě před ním byla ještě dlouhá doba, než se konečně shledal se svou rodinou, ale už byl v podstatě v bezpečí.

Pokud jste zvědaví, jak vypadalo vězení v koncentračním táboře očima malého chlapce, tak po knize  sáhněte. Rozhodně by se nemělo na hrůzy druhé světové války zapomínat ani se tvářit, že nebyly. Tyto paměti si rozhodně zaslouží být čteny, nikdy nesmíme zapomenout na to, čeho všeho byli lidé v té době schopni.

Za zaslání recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství COSMOPOLIS,

kde si knihu Chlapec, který přežil pochod smrti můžete zakoupit.

Název: Chlapec, který přežil pochod smrti

Autor: Pavel Taussig

Nakladatelství: Grada

Edice: Cosmopolis

Počet stran: 208

Rok vydání: 2018