Jakou cenu jsme ochotni zaplatit
za splnění svých snů?
Devatenáctiletá Maddy má neustále plné ruce práce, v podstatě nemá volný čas, jelikož po práci ve fotolabu utíká domů, aby mohla pomáhat matce s péčí o svou autistickou sestru B.
Nejen, že nemá svůj soukromý život, ale ani o něj nestojí. B. je pro ni vším a ona je ochotná se všeho ostatního kvůli ní vzdát, vždyť rodina je to nejdůležitější.
Albert má však jiné představy o životě než Maddy. Je mu devatenáct a je černou ovcí rodiny. Otec, který je místním policistou je zároveň věčně nespokojený se vším, co jeho syn udělá, což mu také dává náležitě najevo.
Albert si proto ze svých vydělaných peněz šetří, aby mohl vypadnout od rodiny a svého despotického otce. Jeho snem je vrátit se zpátky na pláž, kterou miluje již od dětství.
"Kam to jedeme?" Musím mluvit hlasitě, aby mě bylo přes muziku, co řve z přehrávače v autě, slyšet.
Albert na vteřinu spustí oči ze silnice, zavrtí hlavou a škádlivě se na mě usměje.
"Ty překvapení moc nezvládáš, co?"
"Ale jo," bráním se, i když to není pravda.
"Jak už jsem ti pětkrát řekl, budeš muset počkat a uvidíš."
Předstírám, že jsem se nafoukla.
"Slibuju, že to bude stát za to."
"To doufám."
"Jsi roztomilá, když jsi uražená."
"Kušuj." Obrátím se k okýnku, aby neviděl, jak se usmívám.
Jednoho dne se ti dva potkají. Maddy Alberta okamžitě okouzlí a on je rozhodnutý, že ji chce ještě někdy vidět. Když jde vyzvednout vyvolané fotografie, zjistí, že Maddy pracuje ve fotolabu a i když z toho není moc nadšená, nakonec na nabídku oběda kývne.
Postupně se spolu začínají opravdu sbližovat a uvědomují si, že jsou si navzájem oporou. Maddy Albertovi ukazuje, jaké může být, když má kolem sebe milující rodinu a Albert ji učí, jaké to je, když zkusí konečně normálně žít.
Netrvá to dlouho a oba se do sebe zamilují, ale kromě společných chvil plných lásky je čeká těžká zkouška...
Když u nakladatelství Grada vyšla kniha Normálně jiní, tak ihned po přečtení anotace jsem věděla, že si tuto knihu prostě musím přečíst. V následujících řádcích se vám pokusím přiblížit, jak se mi kniha líbila.
Obálka této knihy je velice poutavá, teprve po přečtení příběhu čtenář pochopí, proč vypadá tak, jak vypadá. Použité barvy jsou velice příjemné včetně stínování.
Kapitoly nejsou značeny čísly nebo názvy, ale vypravěči. Vypravěči jsou zde totiž dva a jak už z anotace vyplývá, tak se jedná o Maddy a Alberta. Vyprávějí nám v podstatě střídavě, což celou knihu ozvláštňuje a zároveň na nás dýchne větší pocit uvěřitelnosti.
Hned ze začátku bych ráda nakladateli vytkla jednu zásadní věc, tento román je prý ideální pro fanoušky knih Než jsem tě poznala a Hvězdy nám nepřály. Co si o tom čtenář bude myslet? Tyto dvě knihy spojuje jedna zásadní věc, nejedná se o odpočinkové čtení, které nám v závěru knihy vykouzlí úsměv na tváři, v podstatě bych se nebála tuto upoutávku nazvat spoilerem, zásadním spoilerem.
Při čtení se tak čtenář úplně nedokáže soustředit na daný příběh a čím více se blíží konci, tím častěji se mu honí hlavou, kdo z hrdinů si toho Černého Petra vytáhne. Což je velká škoda, neboť Normálně jiní jsou úžasným příběhem plným poznávání, lásky a v neposlední řadě také naděje.
Do tohoto příběhu se totiž nejde nezamilovat. Hlavní postavy jsou krásně vykreslené, při čtení budete mít pocit, že sledujete příběh dvou lidí, kteří žijí někde v sousedství. Nejde zde jen o samotné zpracování příběhu, ale také o Maddy a Alberta, kteří vás jistě chytí za srdce.
Autorka se totiž zabývá osudem jich dvou a jejich rodin.
Maddy spolu se svou matkou jsou velice silné ženy, které se starají o mladou B., která trpí autismem. Obě ženy jsou sehraným týmem a dělají vše pro B. a její pohodlí.
Namísto toho rodina Alberta je přesně opačný případ. Jednotliví členové rodiny si sami sebe neváží, matka se věčně schovává před svým despotickým manželem v prádelně, nejstarší syn se oženil a rozkazuje ve své domácnosti a Albert je pomyslnou černou ovcí. Otec mu při každé příležitosti vyčítá úplně všechno, takže není divu, že se Albert těší, až si našetří dostatek peněz a bude se moct od rodičů odstěhovat někde, kde bude spokojený, bez toho, aby na něm otec hledal každou chybičku.
Děj knihy není zase až tak velkým překvapením. Jak už to u těchto knih bývá, tak se zde neubráníme klišé a jakési osnovy, podle které jsou tyto knihy psány. To ovšem nebrání tomu, aby kniha čtenáře doslova vcucla a vyplivla až po přečtení poslední stránky.
Hned ze začátku bych ráda nakladateli vytkla jednu zásadní věc, tento román je prý ideální pro fanoušky knih Než jsem tě poznala a Hvězdy nám nepřály. Co si o tom čtenář bude myslet? Tyto dvě knihy spojuje jedna zásadní věc, nejedná se o odpočinkové čtení, které nám v závěru knihy vykouzlí úsměv na tváři, v podstatě bych se nebála tuto upoutávku nazvat spoilerem, zásadním spoilerem.
Při čtení se tak čtenář úplně nedokáže soustředit na daný příběh a čím více se blíží konci, tím častěji se mu honí hlavou, kdo z hrdinů si toho Černého Petra vytáhne. Což je velká škoda, neboť Normálně jiní jsou úžasným příběhem plným poznávání, lásky a v neposlední řadě také naděje.
Do tohoto příběhu se totiž nejde nezamilovat. Hlavní postavy jsou krásně vykreslené, při čtení budete mít pocit, že sledujete příběh dvou lidí, kteří žijí někde v sousedství. Nejde zde jen o samotné zpracování příběhu, ale také o Maddy a Alberta, kteří vás jistě chytí za srdce.
Autorka se totiž zabývá osudem jich dvou a jejich rodin.
Maddy spolu se svou matkou jsou velice silné ženy, které se starají o mladou B., která trpí autismem. Obě ženy jsou sehraným týmem a dělají vše pro B. a její pohodlí.
Namísto toho rodina Alberta je přesně opačný případ. Jednotliví členové rodiny si sami sebe neváží, matka se věčně schovává před svým despotickým manželem v prádelně, nejstarší syn se oženil a rozkazuje ve své domácnosti a Albert je pomyslnou černou ovcí. Otec mu při každé příležitosti vyčítá úplně všechno, takže není divu, že se Albert těší, až si našetří dostatek peněz a bude se moct od rodičů odstěhovat někde, kde bude spokojený, bez toho, aby na něm otec hledal každou chybičku.
Děj knihy není zase až tak velkým překvapením. Jak už to u těchto knih bývá, tak se zde neubráníme klišé a jakési osnovy, podle které jsou tyto knihy psány. To ovšem nebrání tomu, aby kniha čtenáře doslova vcucla a vyplivla až po přečtení poslední stránky.
Poznávání Maddy a Alberta působí krásně pohádkově. Nejednou jsem se zasnila a s úsměvem na tváři si četla o těch kouzelných začátcích, které bývají v každém vztahu. Objevování a poznávání jeden druhého, přesně tak má první láska vypadat.
Někdo by si mohl říct, že se jedná o naivní čtení pro mladé. Ano, v jistém slova smyslu by to byla pravda. Nicméně příběh se dotýká také vážných témat, jako je péče o člena rodiny s autismem nebo pocitu méněcennosti, který je uměle vytvářen okolím, hraničícím až s šikanou.
Přesto se však jedná o velice čtivý román, který bude ideálním společníkem pro horké letní dny. Příběh Maddy a Alberta si jistě zamilujete stejně jako já. Román se totiž citlivě dotýká nejen autismu, ale také prvních lásek a ukazuje nám, že se nemáme lehce vzdávat, ale pořádně bojovat. Doporučuji si ke knize nachystat i kapesníčky, myslím, že se budou hodit.
Za zaslání recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství COSMOPOLIS,
kde si knihu Normálně jiní můžete koupit.
Název: Normálně jiní
Autor: Tammy Robinsonová
Překlad: Ivana Svobodová
Nakladatelství: Grada
Edice: Cosmopolis
Počet stran: 336
Rok vydání: 2018
zni to zajimave, jako jeden z pribehu ze zivota, vzhledem k veku hlavnich postav to taky bude asi hodne pro mlady... ale jako oddechovka nejspis dobry :-)
OdpovědětVymazatUrčitě jo, příjemný příběh, úplně jsem se u čtení zasnila :-)
Vymazat