Pinky v Knihách : RECENZE: Osudové setkání

Štěstí má čtyři tlapky

Zvěrolékař Cade dosud nepotkal ženu, na kterou by nezabralo jeho kouzlo. Jenže když k němu jednou pozdě večer vkročí do ordinace Avery s poraněným štěnětem, Cade se chová nemožně, čímž si z její strany vyslouží naprostý nezájem.

Jak přesvědčit tuhle nadmíru opatrnou ženu, že zamilovat se do toho pravého není chyba?

Avery si otřela ruce do utěrky a šla ke dveřím, na které kdosi vytrvale bušil. Doufala, že to jsou konečně stěhováci, ale když otevřela, zjistila, že za dveřmi stojí Serafův veterinář. "Á." Ustoupila o krok dozadu a zamrkala. "To jste vy."
Ten debil, pomyslela si.
Opřený o ruce v prostoru dveří tak, že ho celý vyplnil, vypadal stejně přitažlivě, jako předchozího večera, bez té podrážděnosti. Kolem uší a krku se mu vlnily pískově světlé, spíš delší vlasy. Obezřele na ni hleděl modrýma očima setsakra blízko odstínu, jaký mívá v červnu Tichý oceán, jen s nepatrně šedou příměsí, aby jim trochu ubrala na síle. Bradu mu zdobil lehký stín vousů a pod rozevřenou koženou bundou měl šmolkově modrý lékařský úbor.
Bože od pohledu chlap k sežrání.
Pořád nic neříkal a Avery se rozbušilo srdce. "Probůh. Je Seraf... v pořádku?" Otočila se a koukla na Hailey, která u stolu v kuchyni hrála nějakou hru s čísly prostřednictvím aplikace na iPadu.

Jelikož přes léto tak nějak podvědomě tíhnu spíše k lehčí literatuře, tak jsem se nedáno pustila i do knihy Osudové setkání. Myslím si, že tato kniha přímo vybízí k tomu, aby se četla venku na sluníčku a to i přes to, že se děj knihy odehrává v zimě.

Pojďme se tedy podívat Osudovému setkání blíže na zoubek.

Obálka je v celku fajn, takovým lehčím knihám tyto typy obálek sluší. Jen je škoda, že obrázek není zimní, když se děj odehrává v době, kdy je všude plno sněhu.

Uvnitř nás pak čeká celkem 26 kapitol, které jsou, vzhledem k počtu stran, dlouhé tak akorát.

Avery se po dlouholetém nespokojeném manželství, kdy byla opravdu jen na ozdobu a zároveň neustále ponižována, přestěhovala spolu s dcerkou Hailey do Redwood Ridge, malebného městečka, za svou matkou.

Její začátek zde je poměrně těžký, dcera trpí autismem a nekomunikuje a Avery, která byla zvyklá se o všechno postarat sama, má kolem sebe najednou lidi, kterým na nich záleží.

Také nečekala, že si tak rychle najde práci, ale osud tomu chtěl jinak a Avery může nastoupit jako recepční na místní veterinární klinice. Zde pracuje i Cade, sexy veterinář, po kterém touží všechny nezadané ženy ve městě.

On však má oči jen pro Avery. Tak jednoduché to ale nebude, Avery se nechce vázat, nejen kvůli Hailey, ale také díky svým zkušenostem z nepodařeného manželství a v neposlední řadě i díky Cadeho pověsti sukničkáře.

Musím říct, že Osudové setkání se mi báječně trefilo do nálady. Kelly Moran se sice nezabývá přílišnými popisy, ale i tak píše s takovou lehkostí, že vás čtení bude bavit a nebude se vám od něj chtít odcházet.

Hlavní ženská postava, Avery, v životě neměla moc štěstí. Manželství, ve kterém byla nespokojená, vzhledem k neustálému ponižování a různým výtkám, ze strany partnera, bylo odsouzeno k zániku už od začátku, ale všechno urychlilo narození nemocné dcery, která trpí neverbálním autismem.

Hailey své mamince tak nikdy nepoví "mám tě ráda" a vzhledem k tomu, že nemá ráda doteky, tak ji ani neobejme. Avery tak veškerou péči věnovala právě milované dcerce a při různých situacích si představovala, co by jí tak dcerka mohla odpovědět, kdyby alespoň mluvila.

Osobně si nedovedu představit, jak silní musí rodiče takto nemocného dítěte být. A pokud mohu, tak bych jim ráda vyjádřila opravdu velký obdiv nad tím, jak péči o takové děti zvládají.

Tento román je svým způsobem jiný nejen díky lákavému veterinárnímu prostředí, kterého by zde sice mohlo být více, ale jako kulisa je opravdu báječně vymyšlené, ale právě i díky tématu autistického dítěte a starosti o něj a jeho potřeby.

Díky těmto aspektům se z obyčejného románu, který za chvíli zapadne v zapomnění, stává román, který vám v hlavě zůstane dýl a jistě vás donutí nad mnohým přemýšlet a popřípadě i přehodnotit své názory.

Pokud máte obavy, že Osudové setkání je vážnějším čtením, tak tomu opravdu není. Jedná se o čtení, které se sice točí kolem vážných problémů, ale také se jedná o čtení které je ztřeštěné a humorné, nejen díky příhodám se zvířátky, ale také díky dvěma Cadeho bratrům a v neposlední řadě i díky samotné Hailey.

Všechny postavy v knize byly opravdu příjemné a velice sympatické. Pokud tedy máte chuť na nějakou netuctovou romantiku, tak rozhodně doporučuji Osudové setkání.

Věřím, že si ho užijete stejně, jako já a pevně doufám, že u nás vyjdou i další díly z této zajímavé série.

Za zaslání recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Alpress,

kde si knihu Osudové setkání můžete zakoupit.