RECENZE: Román z pokoje 128 | Cathy Bonidanová

Příběh o kráse a síle psaného slova,
magii potkávání
a kouzlu dopisů


Kdo si nikdy nepřál, aby mu do života zasáhl závan romantiky?

Když si Anne-Lise objednává pokoj č. 128 v hotelu Beau Rivage, aby mohla strávit krátkou dovolenou v Bretani, ještě netuší, jak se jí tím promění život. V nočním stolku objeví rukopis knihy… a v něm adresu. Jako láhev vylovenou z moře posílá rukopis tomu, o kom se domnívá, že je jeho majitelem. Ale nejdřív si příběh přečte.
Je krásný a dojemný. A nedokončený.

K jejímu překvapení autor rukopisu Sylvester na zprávu odpoví. Zaskočí ji tvrzením, že rukopis ztratil již před 33 lety během letu z Francie do Kanady. A dosud ho nedopsal.

Milá Anne-Liso,
(...)
Sylvestre mi vyprávěl, co všechno jste udělala. Čeho jste byla schopna pro příběh někoho jiného. On to nechápe. Já ano. Vím, že příběh se nás může zmocnit kdykoli a na jakkoli dlouho. Vím, že nás román může unést natolik, že námi přímo prostoupí a jednou provždy nás promění. Vím, že postavy z papíru nám můžou přetvořit vzpomínky a být už napořád s námi.

Přeji Vám krásnou noc.
Claire

Sylvester touží jen po klidu a zapomnění, ale Anna-Lise se k jeho velkému zděšení rozhodne přijít na to, jak se rukopis do jejího pokoje dostal. Prostřednictvím dopisů se dozvídá o jeho putování od čtenáře ke čtenáři i o tom, jak poznamenal život každého z nich. A tak se před ní odvíjí příběh plný milostných citů i rozepří, přátelství, pohnutých osudů a důvěrných tajemství.

A čím víc se cesta nedokončeného rukopisu blíží k pokoji č. 128, tím je jasnější, že má moc změnit život i jí…


Knihy z edice 7lásky jsem si docela oblíbila pro jejich rozmanitost a byla jsem docela zvědavá, jak u mě obstojí Román z pokoje 128. Pojďte se tedy podívat, co si o knize myslím.

Obálka se opět velice povedla. Celá tato série je, co se týče obálek, jedním dokonalým skvostem a nejinak je tomu i u Románu z pokoje 128

Tentokrát se kniha nedělí na klasické kapitoly, ale je vyprávěna výhradně prostřednictvím dopisů.

První dopis, který si v knize můžeme přečíst se datuje 25. dubna 2016 a knihu zakončuje dopis z 31. prosince 2016.

Během této doby dojde v knize ke spoustě událostem a vzniknou zde díky zapomenutému rukopisu mnohá přátelství.

Jako hlavní hrdinku zde můžeme považovat především hlavní iniciátorku celého pátrání ohledně třicet let starého rukopisu - Anne-Lisu. Tato dáma se totiž po nalezení a přečtení rukopisu rozhodne, že to jen tak nenechá a rozbíhá pátrání, které má za úkol nejen nalézt autora onoho rukopisu, ale také zmapovat jeho cestu a dozvědět se, kdo rukopis za autora dokončil.

Jak jsem již zmínila, román je vyprávěn pouze prostřednictvím dopisů, což může v některých chvílích působit opravdu neosobně, zvláště pak, když jsou tyto dopisy opravdu krátké a mnohdy bez emocí.
Čtenář tak nemá moc šancí si hlavní hrdiny oblíbit a stává se pouze čtenářem, čtoucím příběh. Nic víc.

Je to docela škoda, protože onen zapomenutý román, jak se ukáže, měl, během oněch třiceti let, kdy byl na "cestách", velkou moc lidi sbližovat a pomáhat jim v jejich těžkých životních rozhodnutích. Román z pokoje 128 tak není pouze pátráním po autorovi ztraceného románu. 

Jedná se o příběh, ve kterém je v hlavní roli také nenaplněná a bolestná láska. Příběh se tak postupně stává čím dál více zamotaný a propletený, a je na našich dopisovatelích, aby jej kousek po kousku rozplétali.

Bohužel se však nemůžu ubránit pocitu jakési plochosti a odměřenosti, která mi k tématu lásky a rukopisu, který dokázal měnit životy, opravdu nesedí.
Autorka sice píše čtivě a děj hezky odsýpá, ale hlavní hrdinka, Anne-Lise, která má působit nejen jako nadšená iniciátorka celé akce, ale také jako tmel, který pojí nově nabitá přátelství, působí jako ženská, která strká nos do věcí, po kterých jí nic není a to se mi opravdu nelíbilo.

I když je kouzlo psaných dopisů jistým plusem a v podstatě se jedná o milé čtení, u kterého budete zvědaví, jak dopadne, tak se také jedná o knihu, která působí chladně a odměřeně a to i přes své téma. Osobně jsem se nedokázala ubránit pocitu zklamání. Ale možná je to tím, že jsem se těšila na zajímavý příběh plný emocí, který jsem, dle mého, nedostala.


Za zaslání recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Metafora
knihu Román z pokoje 128 si můžete zakoupit na stránkách nakladatelského domu Grada.





Název: Román z pokoje 128
Autor: Cathy Bonidanová
Překlad: Hana Davidová
Edice: 7lásky, kniha třináctá
Nakladatelství: Metafora
Počet stran: 248
Rok vydání: 2020
Vydání první

4 komentáře:

  1. Mě se nezdálo, že by působila chladně a odměřeně, naopak mi přišlo, že se díky dopisům můžeme dostat hlouběji do psychiky a myšlenek postav... Zajímavá recenze, je vidět, že co čtenář to názor. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě máš pravdu v tom, že co čtenář, to názor. Já jsem si nemohla pomoct, ale celé mi to přišlo jen takové klouzavé po povrchu. Místy se teda hlavní iniciátorka rýpala tam, kde neměla.. No, moc mě to nezaujalo.

      Vymazat
  2. Mě tahle kniha moc nesedla. Domnívám se, že hlavně díky formě dopisů. :(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mě ty dopisy docela lákaly. Ani by mi nevadily, byl to fajn nápad. Ale celé to bylo takové divné, no.

      Vymazat